okres v České republice From Wikipedia, the free encyclopedia
Okres Zlín (v letech 1949–1990 okres Gottwaldov, SPZ GT a GV) je okres ve Zlínském kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Zlín. Od 1. ledna 1949 do 17. června 1990 se jednalo o okres Gottwaldov, jehož centrem byl Zlín přejmenovaný na Gottwaldov (toto jméno neslo město Zlín do konce roku 1989).
| Okres Zlín | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo okresu (1960–2002) | Zlín |
| Kraj | Zlínský |
| Stát |  Česko |
| LAU 1 | CZ0724 |
| ISO 3166-2 | CZ-724 |
| SPZ (1990–2001) | ZL |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′ s. š., 17°42′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960 |
| Základní informace | |
| Rozloha | 1 045,26 km²[1] |
| Počet obyvatel | 192 297 (2024)[2] |
| Hustota zalidnění | 184 obyv./km² |
| Počet ORP | 5 |
| Počet POÚ | 8 |
| Počet obcí | 91 z toho 10 měst a 1 městys |
| Počet k. ú. | 127 |
 | |
| Další údaje | |
| Kód okresu | 3705 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V rámci kraje sousedí na severu s okresem Vsetín, na západě s okresem Kroměříž a na jihu s okresem Uherské Hradiště. Z jihovýchodu je okres vymezen státní hranicí se Slovenskem.
| Název města | Počet obyvatel (2024) |
|---|---|
| Zlín | 74 255 |
| Otrokovice | 17 597 |
| Napajedla | 7 172 |
| Slavičín | 6 224 |
| Brumov-Bylnice | 5 424 |
| Luhačovice | 5 087 |
| Valašské Klobouky | 4 880 |
K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 1 030,2 km², z toho:
Data k 30. červnu 2005:
| Popis | Celkem | Ženy | Muži |
|---|---|---|---|
| počet obyvatel | 192 994 | 99 395 51,50 % |
93 599 48,50 % |
| průměrný věk | 39,9 | 41,6 | 38,2 |
(2003)
| Počet obyvatel se stálým zaměstnáním | 62 587 |
| Průměrný plat | 15 379 Kč |
| Nezaměstnaných | 9 923 |
| Míra nezaměstnanosti | 9,99 % |
(2003)
| Druh školy | Počet škol |
|---|---|
| Mateřské školy | 88 |
| Základní školy | 68 |
| Gymnázia | 5 |
| Střední školy průmyslové školy | 14 |
| Střední odborná učiliště | 8 |
| Vyšší odborné školy | 4 |
(2003)
| Lékaři | 732 |
| Nemocnice | 4 |
| Specializovaná léčebná zařízení | 1 |
| Zubní lékaři | 113 |
| Lékárny | 36 |
Okresem prochází dálnice D55 a silnice I. třídy I/49, I/55, I/57 a I/69. Silnice II. třídy jsou II/367, II/438, II/489, II/490, II/491, II/492, II/493, II/494, II/495, II/496 a II/497.
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Bělov • Biskupice • Bohuslavice nad Vláří • Bohuslavice u Zlína • Bratřejov • Brumov-Bylnice (Brumov • Bylnice • Sidonie • Svatý Štěpán) • Březnice • Březová • Březůvky • Dešná • Dobrkovice • Dolní Lhota • Doubravy • Drnovice • Držková • Fryšták (Dolní Ves • Horní Ves • Vítová) • Halenkovice • Haluzice • Horní Lhota • Hostišová • Hrobice • Hřivínův Újezd • Hvozdná • Jasenná • Jestřabí • Kaňovice • Karlovice • Kašava • Kelníky • Komárov • Křekov • Lhota • Lhotsko • Lípa • Lipová • Loučka • Ludkovice (Pradlisko) • Luhačovice (Kladná Žilín • Polichno • Řetechov) • Lukov • Lukoveček • Lutonina • Machová • Mysločovice • Napajedla • Návojná • Nedašov • Nedašova Lhota • Neubuz • Oldřichovice • Ostrata • Otrokovice (Kvítkovice) • Petrůvka • Podhradí • Podkopná Lhota • Pohořelice • Poteč • Pozlovice • Provodov • Racková • Rokytnice (Kochavec) • Rudimov • Sazovice • Sehradice • Slavičín (Divnice • Hrádek na Vlárské dráze • Nevšová) • Slopné • Slušovice • Spytihněv • Šanov • Šarovy • Štítná nad Vláří-Popov (Popov • Štítná nad Vláří) • Študlov • Tečovice • Tichov • Tlumačov • Trnava • Ublo • Újezd • Valašské Klobouky (Lipina • Mirošov • Smolina • Valašské Klobouky) • Valašské Příkazy • Velký Ořechov • Veselá • Vizovice (Chrastěšov) • Vlachova Lhota • Vlachovice (Vrbětice) • Vlčková • Všemina • Vysoké Pole • Zádveřice-Raková (Raková • Zádveřice) • Zlín (Chlum • Jaroslavice • Klečůvka • Kostelec • Kudlov • Lhotka • Louky • Lužkovice • Malenovice • Mladcová • Prštné • Příluky • Salaš • Štípa • Velíková • Zlín) • Želechovice nad Dřevnicí • Žlutava
Na začátku roku 2021 se součástí okresu Zlín staly obce Študlov a Valašské Příkazy, které do konce roku 2020 spadaly do okresu Vsetín.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
