Napajedla
město v okrese Zlín ve Zlínském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Napajedla (německy Napajedl) jsou město na východě České republiky ležící ve Zlínském kraji, v okrese Zlín Od krajského města Zlín jsou vzdáleny 13 km jihozápadním směrem. Leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu a na řece Morava. Údolím řeky Moravy procházela obchodní stezka, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel.
| Napajedla | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Napajedla |
| Obec s rozšířenou působností | Otrokovice (správní obvod) |
| Okres | Zlín |
| Kraj | Zlínský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′18″ s. š., 17°30′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 172 (2024)[1] |
| Rozloha | 19,83 km²[2] |
| Katastrální území | Napajedla |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| PSČ | 763 61 |
| Počet domů | 1 414 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 18 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 89 763 61 Napajedla podatelna |
| Starosta | Mgr. Robert Podlas |
| Oficiální web: www | |
  Napajedla | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 585513 |
| Kód části obce | 412171 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název města je množné číslo obecného napajedlo – „místo sloužící k napájení (zvířat)“. Název je dokladem existence středověké (dálkové) cesty.[4]
První písemná zpráva pochází z roku 1366,[5] kdy byla zeměpanským majetkem.[6] Roku 1371 město spolu s hradem a vybíraným mýtem odkázal moravský markrabě Jan Jindřich svému synu Prokopovi. Dalším majitelem se stal moravský markrabě Jošt, jenž roku 1386 dal Napajedla spolu se zdejší tvrzí a mýtem lenní formou šlechtici Heraltovi z Kunštátu.[6]
Roku 1421 získali obyvatelé města od panovníka Zikmunda Lucemburského svolení, aby mohli získávat dřevo z lesů v okolí Hříběce a Luže. Za husitských válek bylo město roku 1427 dobyto. O třicet let později (1457) udělil král Ladislav Pohrobek Napajedlům odúmrť. K roku 1446 měl sídlo v zástavě Dobeš z Tvorkova a roku 1459 nechal panovník Jiří z Poděbrad Napajedla včetně tvrze zapsat jako majetek Jana Svojše ze Zahrádky. Následně se majiteli stali Václav Šturm a Diviš ze Zahrádky, kteří roku 1489 umožnili místním zakládat sady.[6]
V průběhu česko-uherských válek obsadila roku 1469 Napajedla uherská vojska. Po bojích roku 1496 potvrdil panovník Vladislav Jagellonský předchozí privilegia, zmírnil podmínky roboty a roku 1500 souhlasil se zastavením sídla Přibíku Svojšovi ze Zahrádky. O jedenáct let později (1511) potvrdil Vladislav Jagellonský udělení Napajedel formou allodia šlechtici Arklebu Trnavskému z Boskovic. Následně majitelem byl Václav ze Žerotína, jenž měl za manželku Annu ze Zahrádky a který roku 1527 udělil obyvatelům právo na šenkování vína. Po něm Napajedla vlastnili jeho synové Pavel, Jan a Václav ze Žerotína, kteří nechali nad napajedelským mlýnem vytvořit nový stav. Poté patřilo panství Frydrychu ze Žerotína, jenž roku 1573 srovnal s Napajedelskými robotu a poté přenechal Janu Jetřichovi staršímu ze Žerotína, což byl syn Pavla. Nový majitel v roce 1580 potvrdil místním obyvatelům dříve nabytá privilegia.[6]
Dalšími známými majiteli se stal Zdeněk z Vartenberka, jenž z Napajedel vypudil místní bratrské kněze, a po něm Jan z Vartenberka, který roku 1599 odkázal majetek svému příbuznému Vilémovi z Roupova. Nový vlastník pak roku 1602 nebo 1603 prodal Napajedla manželům Václavu Molovi z Modřelic a Aurélii Rubigalovně z Karlsdorfu a za jejich správy panovník Rudolf II. potvrdil městu roku 1603 dosavadní privilegia. V roce 1611 měnily Napajedla svého majitele, když je Václav Mol prodal Janu Jakubovi z Rottalu. Po jeho smrti (1624) přešel majetek na syna Jana z Rottalu, který Napajedla odkázal svému příbuznému Juliu Vilémovi z Rottalu a ten roku 1691 zas svému synovi Františku Vilémovi Helfriedovi z Rottalu. Za jeho vlastnictví se roku 1701 stanovily hranice mezi místním panstvím a velehradským.[6]
Roku 1711 byli vlastníkem Napajedel Anna Markéta rozená Helfriedová spolu s Adamem Jáchymem z Rottalu, sirotkem po Františku Vilémovi Helfriedovi. V té době (1733) potvrdil panovník Karel VI. napajedlům právo pořádat čtyři jarmarky. Po Adamově úmrtí (27. září 1746) získal Napajedla dědictvím Leopold z Rottalu a po něm roku 1750 jeho synovec Leopold z Rottalu, po kterém je zdědil František Antonín z Rottalu. Jeho dcera Marie Anna z Ditrichštejna podědila roku 1763 panství po svém otci. Roku 1772 postihl Napajedla požár. Téhož roku navíc Marie Anna zemřela a Napajedla získala Terezie Monte l'Abbate, která je následně roku 1824 odkázala své neteři Františce ze Stockau. Poté se majitelem roku 1835 stal hrabě Georg Adolf von Stockau a následně Friedrich von Stockau. Když zemřel, podělily se o napajedelské panství rovným dílem Pavla z Esterházy a Maria Theresia von Stockau. Pavlinu část odkoupil roku 1886 manžel Marie Theresie Aristides Baltazzi a po jeho smrti (1914) se Marie Theresie stala majitelkou celého panství.[7]
Císařským rozhodnutím ze dne 13. listopadu 1898 byla obec povýšena na město.[5] Městská práva,[8] včetně znaku,[5] obdržela Napajedla privilegiem Františka Josefa I. vydaným 14. listopadu 1899.[5] Napsáno bylo na pergamenu z oslí kůže.[8]
Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rottalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rottalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku.[9]
Ve městě je pramen minerální vody a nacházely se tu také lázně.[10] Léčivá voda je sirovodíkový alkalicko-muriatický pramen nazývaný „Slanica“. Prvně je písemně zmiňován k roku 1787. Místní kuchařky vodu z pramene využívaly při zadělávání chleba. Roku 1913 využívaly minerální vodu z pramene skromné lázně, ve kterých se podle zpráv z roku 1920 léčil revmatismus, ekzémy a záněty sliznic. Podle záznamů pocházejících z roku 1949 se při léčebné kúře aplikovaly koupele, vodoléčba, elektroléčba a pitná léčba vody z pramene. Krátce po roce 1949 ale lázně zanikly. Pramen „Slanica“, jehož vydatnost ovšem v průběhu 20. a 21. století snížily překopy v jeho okolí, vytéká u domu číslo popisné 772. Z objektu bývalých lázní je hostinec.[11]
Náboženský život
Mezi roky 1537 a 1600 byl v Napajedlích bratrský sbor, který k roku 1581 vedl Jakub Bílek a před rokem 1594 Zachariáš Ariston. V roce 1592 patřila zdejší fara luterské církvi. Roku 1624 působili na území napajedelského panství kazatelé. V letech 1647 až 1650 na napajedelsku misionářsky působili členové jezuitského řádu z Uherského Hradiště.[6]
Fara zanikla za třicetileté války (1618–1648), ale roku 1686 byla obnovena.[7]
Průmysl
Roku 1837 byl v Napajedlech založen cukrovar.[7]
V Napajedlích sídlí podnik Fatra, výrobce plastických hmot.
Napajedly prochází silnice I/55.
Napajedly projíždí a zastavují autobusy ČSAD Uherské Hradiště, Arriva Morava a Z-Group bus zapojeny v systému IDZK, spojující města Otrokovice a Zlín s obcemi v okolí Napajedel. Napajedla leží na trasách páteřních linek Zlín- Uherské Hradiště (-Brno). Městem projíždí také okružní linka ze sousedních Otrokovic, jež zajišťuje přepravu o víkendech a v okrajových částech dne.
Železniční dopravu zde zařizují České dráhy se spoji z Přerova do Břeclavi a zpět. Vlakové nádraží je vzdáleno 2 km od centra města.
V 17. a 18. století byly Napajedla nejvýše položeným městem, odkud byla řeka Morava splouvána.[4]
Od 4. března 2024 je uzavřený tzv. Fatrovský most přes řeku Moravu z důvodu nutné opravy. Veškerá doprava je vedena po ulici Třída Tomáše Bati, dále ke kruhovému objezdu ulicí Kvítkovická ve směru na Otrokovice, dále po ulici Dr. Beneše k benzínce MOL, dále po ulici Zábraní po křižovatku u prodejny Lidl, dále po ulici Palackého a Masarykovo náměstí ke křižovatce u mostu přes řeku Moravu. Zavedena kyvadlová autobusová doprava na nové lince 475 Napajedla autobusové nádraží (u Fatry) - Napajedla hospodářská škola. Autobusy na linkách 170, 175 a 995 nebudou obsluhovat zastávky Napajedla Dr. Beneše, Napajedla Chmelnice a Napajedla spořitelna. Na linkách 165, 471 a 472 budou obsluhovat výše uvedené zastávky pouze vybrané spoje. Autobusy na linkách 185, 473 a 474 pojedou po své trase bez obsluhy zastávky Napajedla autobusová stanice. Autobusy na linkách 473 a 474 ve směru Pohořelice se zajížďkou k zastávce Napajedla autobusová stanice budou zajíždět i s nástupem a výstupem cestujících na zastávky Napajedla závod Slavia a Napajedla hospodářská škola. Na všech dotčených linkách jsou zavedeny výlukové jízdní řády. Oprava mostu potrvá cca do podzimu roku 2025.
Školství
V Napajedlích se nachází mateřská škola, 2 základní školy: 1. základní škola a 2. základní škola a dům dětí a mládeže Matýsek, který sídlí v budově 1. základní školy. Ve městě je také základní umělecká škola pojmenovaná po slavném rodákovi z Napajedel, klavíristovi Rudolfu Firkušném, v budově školy se nachází klášterní kaple, ve které se konají kulturní a hudební představení. Všechny organizace se nachází na ulici Komenského, poblíž centra města.
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Napajedlích.
- Kostel svatého Bartoloměje z let 1710–1712
- Zámek, pozdněbarokní zámek z let 1764–1769 od architekta Františka Antonína Grimma
- Radnice, novorenesanční stavba z let 1903–1904 od architekta Dominika Feye
Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.
Napajedla se nacházejí jako jediné město v Česku na území čtyř geomorfologických oblastí, v západní části to jsou Středomoravské Karpaty (celek Chřiby), ze severu sem zasahují Západní Vněkarpatské sníženiny (celek Hornomoravský úval), z východu Slovensko-moravské Karpaty (celek Vizovická vrchovina) a do jižní části města zasahuje Jihomoravská pánev (celek Dolnomoravský úval).
V Napajedlích se také setkávají tři národopisné celky – Slovácko, Valašsko a Haná. Jejich „rozcestník“, který dříve stával v zámeckém parku, se nachází před budovou kina.
- Vincenc Prasek (1843–1912), historik, jazykovědec a slezský národní buditel
- Aristides Baltazzi (1853–1914), dostihový jezdec a chovatel koní
- Božena Benešová (1873–1936), básnířka a spisovatelka
- Emanuel Weidenhoffer (1874–1939), rakouský politik, meziválečný ministr financí
- Josef Šnejdárek (1875–1945), velitel afrických střelců a československých legií
- Antonín Šebestík (též M. Vladimírský) (1882–1956), hudební skladatel, pedagog a dirigent
- Rudolf Firkušný (1912–1994), klavírista
- Anna Marie Zelíková (1924–1941), služebnice Boží
- Jaroslav Petřík (1941–1990), dramaturg a scenárista
- Josef Bulva (* 1943), klavírista
- Adam Rucki (1951–2020), katolický kněz a politický vězeň. V letech 1989 až 1995 farář v Napajedlích. V letech 1995 až 2005 spirituál Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.
- Libuše Rudinská (* 1974), fotografka, filmová dokumentaristka
- Antonín Samsonek (1943–2014), fotbalista a trenér
- Ladislav Večeřa (1929–1977), herec
- Slávek Horák (* 1975), filmový režisér[12]
- Jaroslav Novák (* ? - 21. 8. 1968), byl jednou z úplně prvních obětí vojsk zemí Varšavské smlouvy po vpádu do Československa 21. srpna 1968[zdroj?]
Borský Mikuláš, Slovensko- Kľak, Slovensko
- Ostrý Grúň, Slovensko
Zámek
Fara a kostel sv. Bartoloměje
Radnice
Náměstí s bývalým starým zámkem, spořitelnou a radnicí
Hlavní křižovatka s bývalým Panským domem
Secesní budova cukrárny
Podnik Fatra
Hřebčín
Rekreační středisko Pahrbek
Technické služby města
Knihovna Boženy Benešové, sídlící v klášteře
.jpg)
.JPG)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
