Nedašova Lhota
obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Nedašova Lhota je pohraniční obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Leží při hranicích se Slovenskou republikou. Nachází se asi sedm kilometrů východně od města Valašské Klobouky.[4] Žije zde 675[1] obyvatel.
Nedašova Lhota | |
---|---|
Pohled na vesnici od vrcholu Pasecké lazy | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Brumov-Bylnice |
Obec s rozšířenou působností | Valašské Klobouky (správní obvod) |
Okres | Zlín |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°7′17″ s. š., 18°4′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 675 (2024)[1] |
Rozloha | 9,33 km²[2] |
Katastrální území | Nedašova Lhota |
Nadmořská výška | 410 m n. m. |
PSČ | 763 32 |
Počet domů | 193 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Nedašova Lhota 10 763 32 Nedašov nedasovalhota@volny.cz |
Starostka | Jarmila Janíčková |
Oficiální web: www | |
Nedašova Lhota | |
Další údaje | |
Kód obce | 585548 |
Kód části obce | 102199 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec leží v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v údolí říčky Nedašovky.[5] Je součástí národopisné oblasti zvané Závrší, širokého údolí kolem Návojského potoka, která se nachází na samé hranici se Slovenskem a spadají do ní tři vesnice – Návojná, Nedašov a Nedašova Lhota.
Nejstarší archeologické nálezy, jež pocházejí z katastru obce, sahají až do období pravěku.[6]
Nedašova Lhota byla osídlena zřejmě již kolem roku 1300.[7]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1503 (Lhotu),[8][9][10] kdy se osada připomíná v zemských deskách jako součást panství Brumov.[11] Název obce je odvozen od blízkého Nedašova. Brumovské panství získali v roce 1520 trvale páni z Lomnice a učinili z něj hlavní sídlo svých východomoravských držav.
V roce 1758 bylo v Nedašově Lhotě celkem 58 domů, z toho 9 gruntů, 7 podsedků, 24 chalupníků a kovárna.[zdroj?] V roce 1790 zde údajně žilo přes 400 obyvatel, v roce 1834 to bylo již 530 obyvatel v 71 domech a tento počet se udržel až do konce 19. století.[7]
V roce 1817 si obce Nedašov, Návojná a Nedašova Lhota společně postavily v Nedašově školu. Vyučoval zde učitel z Brumova, na jehož plat se skládaly všechny tři vesnice.[12] V Nedašově Lhotě byla vlastní škola vystavěna až v roce 1868.[7]
V roce 1894 byl slavnostně vysvěcen nový kamenný kříž na spodním okraji obce. [7]
Vesnici v minulosti sužovala tak jako mnohá jiná sídla řada větších i menších požárů. Největší z nich vypukl v roce 1895, při kterém shořelo 38 hospodářských stavení.[6][13]
Během první světové války padlo na frontách 20 zdejších občanů. V roce 1937 jim byl před budovou mateřské školy odhalen pomník. Roku 1922 byl v obci zřízen obecní chudobinec. V roce 1927 byla opravena hospoda, kterou obec koupila v roce 1900. Roku 1933 byla vybudována nová zděná zvonice, před níž nechal starosta postavit sochu svatého Jana Nepomuckého.[7]
Za druhé světové války působila v pohraničí německá finanční stráž. V obci to vyvolalo vznik ilegální odbojové skupiny, která převáděla na Slovensko. V květnu 1945 osvobodily obec jednotky rumunské armády působící v rámci Rudé armády.[6]
V letech 1947–1948 byla provedena celková elektrifikace obce. Od skončení války do roku 1985 byla v Nedašově Lhotě postavena hasičská zbrojnice, vybudována autobusová točna, otevřena nová prodejna Jednoty, sportovní hřiště a postaven nový občanský výbor se sálem a místní knihovnou. Došlo rovněž k regulaci místního potoka s novým mostem a adaptaci budovy obecné školy na mateřskou školku.[7]
Mezi roky 1976 a 1992 byla obec spojena s Nedašovem a Návojnou. Po rozdělení republiky v roce 1993 se stala pohraniční obcí. Po roce 1992 byla provedena rekonstrukce hasičské zbrojnice a dokončena plynofikace obce.
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.[16]
Pro místní lidovou architekturu jsou typické dřevěné domy s roubenou konstrukcí[17], z nichž nejvýznamnější pamětihodností je roubená zvonička z roku 1867 nacházející se uprostřed obce nad kaplí z roku 1933.[18] Díky jejímu zakreslení ve vojenských mapách se řadí k nejstarším doloženým sakrálním památkám v oblasti Závrší[19]. Jedná se o dřevěnou stavbu se sedlovou střechou, v jejímž středu stojí rozsocha, v níž je umístěn zvon.[18] Střechu i rozsochu chrání šindelová střešní krytina. Rejstříkové číslo zvoničky v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je 33492/7-2027, katalogové číslo 1000145139.[18]
Dalšími sakrálními památkami obce jsou 3 kříže a socha svatého Jana Nepomuckého.
Mezi přírodní památky, které na území obce nalezneme, patří lokality s výskytem chráněných jalovců, oskeruší, 3 památné duby a keře dřínky[20].
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.