From Wikipedia, the free encyclopedia
McDonnell Douglas DC-10 je americký třímotorový širokotrupý dopravní letoun vyráběný společností McDonnell Douglas. Je vybaven dvěma dvouproudovými motory zavěšenými pod křídly a třetím motorem umístěným na svislé ocasní ploše. DC-10 byl navržen jako nástupce typu DC-8 pro lety na střední a velké vzdálenosti s využitím větší kapacity širokotrupé konfigurace, která umožnila až 380 míst pro cestující a výkonnějších motorů. Jde o poslední letadlo z řady Douglas Commercials (DC) a McDonnell Douglas se tímto modelem zařadil k výrobcům velkokapacitních dopravních letadel. Lockheed v tomto také viděl ideální příležitost pro opětovný návrat na trh komerčních letadel s velmi podobným typem L-1011 TriStar. Ačkoli byl L-1011 technologicky vyspělejší, DC-10 v prodeji L-1011 překonal díky své nižší ceně a dřívějšímu vstupu na trh.
| DC-10 / MD-10 | |
|---|---|
 DC-10-30 společnosti Continental Airlines | |
| Určení | Širokotrupý dopravní letoun |
| Původ | Spojené státy americké |
| Výrobce | McDonnell Douglas |
| První let | 29. srpna 1970 |
| Zařazeno | 5. srpna 1971 (American Airlines) |
| Charakter | Ve službě jako nákladní |
| Uživatel | FedEx Express (84) |
| Výroba | 1968-1988 |
| Vyrobeno kusů | DC-10: 386[1] KC-10: 60[1] |
| Cena za kus | 20 mil. $ (1972)[2] |
| Varianty | KC-10 Extender DC-10 Air Tanker |
| Další vývoj | McDonnell Douglas MD-11 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původní model DC-10–10 byl design pro „domácí“ trh s typickým doletem 3 800 mil (6100 km) ve dvoutřídovém uspořádání. Verze -15 měla výkonnější motory pro provoz na letištích ve vyšší nadmořské výšce nebo s výrazně vyššími teplotami. Modely -30 a -40 byly „mezinárodní“ verze s prodlouženým doletem až do 6 220 mil (10 010 km) a třetí hlavní podvozkovou nohou pro možnost vyšších vzletových hmotností. Také byla navržena verze -50 s ještě větším doletem pro British Airways, ale k výrobě nakonec nedošlo. Verze pro tankování paliva za letu KC-10 Extender[3] byla založena na modelu -30. Výroba DC-10 skončila v roce 1989 ve prospěch MD-11[4], kdy bylo leteckým společnostem dodáno 386 ks DC-10 a 60 ks KC-10 americkému letectvu.
V počátku svého provozu měl DC-10 slabou bezpečnostní pověst, obzvláště kvůli konstrukční chybě nákladových dveří. Pověsti neprospěla ani havárie letu American Airlines č. 191, která zůstává nejsmrtelnější leteckou nehodou ve Spojených státech. Po této havárii FAA v červnu 1979 zrušila DC-10 typový certifikát, který všechny americké DC-10 dočasně uzemnil. V srpnu 1983 McDonnell Douglas oznámil, že skončí výrobu modelu DC-10 a citoval nedostatek objednávek. Letecký průmysl se v té době shodoval, že DC-10 měl horší pověst kvůli spotřebě paliva a celkovou bezpečnost.[5] Navzdory počátečním obtížím si nakonec DC-10 nashromáždily dobré bezpečnostní výsledky, konstrukční nedostatky byly napraveny a počet hodin letadlové flotily se zvýšil – v roce 2008 byl srovnatelný s podobnými dopravními proudovými letouny druhé generace.
DC-10 byl následován typem McDonnell Douglas MD-11, v zásadě prodloužené verzi DC-10 s některými změnami v konstrukci a větším doletem. Boeing, který se v roce 1997 s firmou McDonnell Douglas spojil, provedl modernizační program, kdy mnoho DC-10 v provozu dostalo skleněný kokpit a eliminoval pozici letového inženýra. Modernizovaná letadla byla nově označena jako MD-10. Poslední komerční osobní let DC-10 se uskutečnil v únoru 2014, ačkoli nákladní verze nadále létají. Největším provozovatelem DC-10 je americká nákladní letecká společnost FedEx Express. Přes popularitu letadel je k vidění pouze několik kusů DC-10, zatímco ostatní vysloužilá letadla jsou různě odstavena a uskladněna. MD-10 jsou také používány pro speciální služby, jako je Orbis International Flying Eye Hospital, s prostorem k provádění oční chirurgie.
| Varianta | -10 | -30 | -40 | |
|---|---|---|---|---|
| Posádka kokpitu | Tři | |||
| Míst k sezení | 270 (222Y po 8 vedle sebe @ 34" + 48J po 6 vedle sebe @ 38") | |||
| Max. sezení | 399Y (po 10 vedle sebe @ rozteč 29-34"), FAA exit limit: 380[7] | |||
| Cargo | 26 LD3, hl. paluba: 22 88×125″ nebo 30 palet 88x108″ | |||
| Délka | 182 ft 3,1 in / 55,55 m | 181 ft 7,2 in / 55,35 m | 182 ft 2,6 in / 55,54 m | |
| Výška | 57 ft 6 in / 17,53 m | 57 ft 7 in / 17,55 m | ||
| Rozpětí | 155 ft 4 in / 47,35 m | 165 ft 4 in / 50,39 m | ||
| Nosná plocha[8] | 3 550 square feet (330 m2) | 3 647 square feet (338,8 m2) | ||
| Šířka | 19 ft 9 in (6,02 m) trup, 224 inches (569 cm) interiér | |||
| OEW (pax) | 240 171 lb / 108 940 kg | 266 191 lb / 120 742 kg | 270 213 lb / 122 567 kg | |
| MTOW | 430 000 lb / 195 045 kg | 555 000 lb / 251 744 kg | ||
| Max. užitečné zatížení | 94 829 lb / 43 014 kg | 101 809 lb / 46 180 kg | 97 787 lb 44 356 kg | |
| Kapacita paliva | 21 762 US gal / 82 376 L | 36 652 US gal / 137 509 L | ||
| Motory ×3 | GE CF6-6D | GE CF6-50C | PW JT9D-59A | |
| Tah ×3[8] | 40 000 lbf / 177,92 kN | 51 000 lbf / 226,85 kN | 53 000 lbf / 235,74 kN | |
| Cestovní rychlost | Mach 0,82 (473 kn; 876 km/h) typical, Mach 0,88 (507 kn; 940 km/h) MMo[7] | |||
| Dolet (M0.82, 270 pax @ 205 lb každý) |
3,500 námořních mil (6,482 km) | 5,200 námořních mil (9,630 km) | 5,100 námořních mil (9,445 km) | |
| Vzlet (MTOW, SL, ISA) |
9 000 stop (2 700 m) | 10 500 stop (3 200 m) | 9 500 stop (2 900 m) | |
| Dostup | 42 000 ft (12 800 m)[7] | |||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
