český malíř a učitel From Wikipedia, the free encyclopedia
Josef Bergler (1. května 1753, Salcburk – 25. června 1829, Praha) byl bavorský malíř, kreslíř a rytec období klasicismu, představitel akademismu, pedagog a první ředitel Akademie výtvarných umění v Praze.
| Josef Bergler | |
|---|---|
 Joseph Bergler, podle kresby Františka Nadorpa litografoval Joseph Quaisser | |
| Narození | 1. května 1753 Salcburk, Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 25. června 1829 (ve věku 76 let) Praha, Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | malíř, pedagog, vysokoškolský učitel, učitel, ilustrátor a mědirytec |
| Rodiče | Joseph Bergler starší |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Bergler pocházel z tyrolské rodiny horalů usazených v Pustertal, odkud jeho rodiče odešli do Pasova. Nejprve se vyučil sochařem u svého stejnojmenného otce, který bývá pro odlišení označován Josef Bergler starší (1718–1788). Dále pokračoval díky finanční podpoře pasovského biskupa, knížete Franze Antona Auersperga ve studiu u tyrolského malíře Martina Knollera v Miláně a u profesora Antona von Marona na Akademii v Římě. Během šestiletého pobytu v Římě namaloval několik oltářních obrazů pro italské kostely. Roku 1786 se vrátil k rodičům do Pasova nastoupil jako kabinetní malíř do služeb tamního biskupa Leopolda Raymund z Thun-Hohensteinu v jeho rezidenci.
Roku 1796 byl osloven Společností vlasteneckých přátel umění, aby zorganizoval vysokoškolskou výuku malířství a kreslení v Praze. Roku 1800 byl na podnět hraběte Františka z Thun-Hohensteinu dosazen jako první ředitel nově založené kreslířské Akademie v Praze. Akademie získala prostory v bývalé jezuitské koleji v Klementinu. Své zakladatelské úlohy se zhostil velmi dobře, napsal učební osnovy, pořídil sbírku sádrových modelů slavných evropských soch, a dvojrozměrných grafických předloh, zejména vlastních kresebných kopií podle Raffaela. Zavedl kresbu podle modelu a od roku 1806, kdy byl založen krajinářský ateliér, také malbu v plenéru.[1]
V Berglerově ateliéru se vyučily tři desítky českých i německých výtvarníků, zakladatelů novodobé malby a rytectví, například malíři František Horčička, František Tkadlík, Václav Prachner, Václav Mánes, Josef Vojtěch Hellich, Josef Navrátil, Josef Bekel, Jakob Ginzel, Gustav J. F. Kratzmann, Franz Nadorp, nebo Josef Führich. Jeho návrhové kresby převáděli do rytin rytci Josef Jan Alois Drda, Jan Kroupa, Jan Antonín Gareis starší, Martin Tejček, František Nadorp, Jiří Döbler, Vilém Kandler, Karel Funk, Karl Frosch, Kašpar Pluth, Václav Schuldes, Josef Karel Burde, Daniel Scholl, Antonín Pucherna, Friedrich John, Josef Quaisser, Karel Wehrle, David Weiss, Karel Zimmermann a další.
Zemřel roku 1829 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Jeho přímým pokračovatelem na Akademii byl v letech 1830–1835 jeho adoptivní syn, žák a korektor František Waldherr (1784–1835).
Před příchodem do Prahy vytvořil mnohé chrámové obrazy v Itálii (např. Fabriano, Marino, pro klášter theatinů na Sicílii), v Dolním Bavorsku (např. Östernberg, Pasov, Wegscheid]), Ravensburg, Regen, Freynberg či Zwiesel), další vymaloval v Horním Rakousku (například oltář morových patronů sv. Šebestiána a sv. Rocha v Reichersbergu.
V Praze patřil k čelným mistrům monumentální malby období klasicismu, k zakladatelům historismu v Čechách, k ideovým iniciátorům malířských cyklů, např. z českých dějin podle Hájkovy Kroniky české (pro Letohrádek královny Anny v Praze), z církevní historie, a k zakladatelům školy nazarénů. Dále skicoval sochařské monumenty a maloval portréty (Podobizna generála Ludvíka von Vogelsang, 1810-11).
Roku 1803 navrhl novou oponu Stavovského divadla v Praze s alegorickou kompozicí apoteózy státního a zemského patriotismu.[2] Roku 1808 navrhl pro Malostranský hřbitov v Praze-Košířích náhrobek pasovského biskupa Leopolda Ramunda z Thun-Hohensteinu. Podle jeho návrhových kreseb vznikla řada obrazů či soch jeho žáků. Vytvořil 314 grafických listů, mědirytin, leptů a litografií (podle soupisu J.G. Dlabacže). Kromě figurálních kompozic, návrhů pomníků či náhrobků to byly četné příležitostné tisky jako novoročenky, titulní listy či obálky knih, viněty a vizitky.
Antická mytologie a biblická témata
Oltářní obrazy
Historické obrazy:
Portréty' duchovní i světské šlechty z rodin Auerspergů, Clam-Martiniců, Clary-Aldringenů, Czerninů, Kinských, Lobkowiczů, Schönbornů, Sternberg-Manderscheidů
Kresby:
Grafické listy:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
