rakouský hraběcí a knížecí rod From Wikipedia, the free encyclopedia
Auerspergové, někdy také Aueršperkové (slovinsky také Turjačani či Turjaški) je jméno rakouského hraběcího a knížecího rodu. První historická zmínka orodu Auerspergů pochází zroku 1220. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku Ursperg uMindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v11. století prý odstěhoval do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde jižně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak).[1] Neboť německé "Ur" a "Auerochse" znamená zubr, který je jejich nejstarším rodovým tzv. mluvícím erbovním znamením.[2]
Stručná fakta Auerspergové (Turjačanové) Auersperg (Turjaški), Země ...
V 15. století založili bratři Pankrác a Volkard dvě hlavní rodové větve. Ty se postupem času rozrostly natolik, že na počátku 19. století existovaly dvě linie knížecí a deset dalších linií hraběcích. Hrabata zAuerspergu sídlila a působila převážně vRakousku a Kraňsku a do českých dějin se (až na jednu podstatnou výjimku) nijak nezapsala. Auerspergové patřili mezi nejvýznamnější a nejzámožnější šlechtické rody habsburské monarchie. Jejich majetky se nacházely na území dnešního Česka, Rakouska, Itálie, Německa, Polska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. Patřili a dodnes patří knejrozvětvenějším šlechtickým rodům.[1]
ZPankrácovy rodové větve vzešla nejvýznamnější rodová linie, povýšená vroce 1653 do knížecího stavu. V18. století se usadila vČechách a ve stejné době se rozdělila na starší linii (vlašimskou) a mladší (žlebskou). Jejich příslušníci vČechách setrvali až do roku 1945, respektive 1942. Na konci 19. století se i tyto dvě knížecí linie začaly členit do dalších podlinií, jejich statky se ale nacházely převážně vRakousku.
Jan Ferdinand, 2. kníže zAuerspergu (1655–1705) – se svojí ženou, Annou Marií zAuerspergu, rozenou zHerbersteinu měl jednu dceru. Pokračovatelem rodu a dalším knížetem se stal jeho bratr František Karel.
František Karel, 3. kníže zAuerspergu (1660–1713) – jeho manželkou byla kněžna Marie Terezie zAuerspergu, rozená zRappachu (1660–1741), která se jako vdova mimořádně uplatnila uvídeňského dvora. Vroce 1714 se stala nejvyšší hofmistryní vládnoucí císařovny Alžběty Kristýny a vtéto vlivné funkci setrvala až do roku 1740. Úspěšnou kariéru udvora měl i její syn Jindřich Josef.
Karel (Carlos), 8. kníže zAuerspergu (1814–1890) – významný politik, poslanec českého sněmu. Vroce 1848 se stal členem liberální německé strany, která se stavěla proti snahám slovanských národů vmonarchii oemancipaci. Vletech 1868–1869 byl ministerským předsedou Předlitavska. Zámecký park ve Vlašimi obohatil otři architektonicky výrazné novogotické vstupní brány. Od knížete Clary-Aldringena koupil vPraze na Valdštejnském náměstí palác, známý dnes jako Aueršperský. Mnohem lepší jméno si včeské historii získala jeho žena, kněžna Ernestina z Auerspergu, rozená Festetics de Tolna (1831–1901). Byla štědrou mecenáškou a čestnou předsedkyní Spolku paní a dívek sv. Anny, který začal vPraze vroce 1871 provozovat ústav pro slabomyslné, tehdy nazývaný Ústav idiotů. Vroce 1898 bylo na její počest toto zařízení, mimochodem první svého druhu vtehdejším Rakousko-Uhersku, přejmenováno na Ernestinum.
Karel Adolf, 10. kníže zAuerspergu (1915–2006) – vnuk 9. knížete Karla Alexandra, do roku 1945 majitel zámku Vlašim.
Mladší knížecí linie (Žleby)
Jan Adam kníže zAuerspergu (1721–1795) – mladší syn 4. knížete Jindřicha Josefa, zakladatel mladší knížecí linie. Sňatkem sKateřinou ze Schönfeldu získal značné majetky vČechách, jmenovitě Žleby, Slatiňany, Nasavrky a Tupadly. Po matce zdědil Červený hrádek, který později prodal. Jeho druhou manželkou byla Marie Vilemína zNeippergu (1738–1773), dcera císařského polního maršála hraběte Viléma zNeippergu, která proslula především rolí milenky císaře Františka I. Štěpána Lotrinského, manžela Marie Terezie. Vroce 1777 koupil ve Vídnipalác, dodnes známý jako Auersperský. Zprvního manželství měl několik předčasně zemřelých dětí, jeho majetky proto zdědil synovec Karel - syn 5. knížete Karla Josefa.
Karel kníže zAuerspergu (1750–1822) – zastával významné funkce ucísařského dvora, kromě panství Jana Adama zdědil i rozsáhlé statky po vymřelých knížatech zTrautsonu. Od roku 1776 byl ženatý sMarií Josefou zLobkovic ale jejich manželství zůstalo bezdětné. Rodový majetek odkázal svému synovci Vincenci Nepomukovi. Ten však záhy zemřel a dědictví přešlo na jeho syna Vincence Karla.
Ferdinand kníže zAuerspergu (1887–1942) – syn knížete Františka Josefa, zemřel neženatý a bezdětný, rodový majetek včetně zámků Žleby a Slatiňany získala jeho starší sestra Marie, provdaná za Karla zTrauttmansdorffu a jejich syn Josef Karel.
Františka z Auerspergu, roz. zHenneberg-Spiegelu (1814–1901) – vlastnila panství Hartenberg po úmrtí svého manžela Jáchyma Josefa (1795–1857) v letech 1857 až do své smrti v roce 1901, kdy statky přešly na rod Kopalů.
Původním erbem byl zubr. Postupně přibyla tzv. polepšení a dědictví v dalších polí štítu (lvů a orlic) hraběcího a knížecího znaku.
MAREŠOVÁ, Marie. Prameny hospodářské provenience z fondů Rodinný archiv Auerspergů, Hřebeny a Ústřední správa Auerspergů, Hřebeny a možnosti jejich využití pro dějiny žen [online]. Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni 2008. S.85–92. Dostupné online.