Schönfeldové

Možná hledáte: Šlechtický rod Schönfeldů působící v Sasku.

Schönfeldové, resp. svobodní páni a hrabata ze Schönfeldu (německy von Schönfeld, tj. z Krásného Pole), jsou starý šlechtický rod z Lotrinska, který svůj původ odvozuje od Nicolase de Serainchamp (tj. z Jasného Pole), který žil v letech 1588–1663 a jako důstojník bojoval na císařské straně v západních Čechách. Svůj francouzský predikát si proto poněmčil při povýšení do panského (baronského) stavu roku 1639. Tento posléze český rod není genealogicky spřízněn se šlechtickým rodem saských Schönfeldů^[1] ani českých Schönfeldů jiného erbu (nobilitovaných roku 1594).^[2]

Schönfeldové (von Schönfeld, de Serainchamp)
Země	České království České království
Mateřská dynastie	páni ze Serainchamps
Tituly	svobodní páni, hrabata a rytíři
Zakladatel	Françoise de Serainchamp
Rok založení	1594
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabata ze Schönfeldu ve východních Čechách

• Nicolaus (Mikuláš) de Serainchamps (6. dubna 1588, Lotrinsko – 12. ledna 1663 Praha), syn Františka de Serainchamp, pána Brabantu, Sartu, Bettainvillers a jeho manželky Anny z Heumontu. Mikuláš proslul jako voják ve třicetileté válce (1618–1648), a to jako plukovník císařské armády. Za své služby při obléhání Prahy Švédy na konci třicetileté války obdržel v roce 1648 vedle panství Předlice a Krásný Les (Šonvald) také titul svobodného pána v Království českém. Jeho jméno bylo změněno na Schönfeld a byl povýšen i jeho erb. Byl ženatý s Josinou (Rozinou) van de Heede († 1. června 1663), dcerou Františka hraběte van de Heede a Anny de Breydel. Josina byla vdovou po Františku de Courier, majitelka statků Nasavrky, Trhová Kamenice a Seč ve východních Čechách. Mikuláš ze Schönfeldu se stal císařským tajným radou, místodržitelem říšského hrabství Saarwerden, generálním komisařem císařského vojska a válečným radou a nejvyšším mincmistrem Království českého (od roku 1650 do své smrti). Mikuláš by měl být pohřben v kostele Panny Marie Sněžné v Praze. Josina měla z prvního manželství tři děti – jednu dceru, která se provdala za velitele namurské pevnosti, dále dva syny, kteří však zemřeli předčasně bezdětní. Z druhého manželství Josiny s Mikulášem ze Schönfeldu vzešly tři děti, které byly 16. prosince 1678 povýšeny do hraběcího stavu:

1. Josef Rudolf svobodný pán ze Schönfeldu (od roku 1678 hrabě) byl císařský komoří a říšský dvorní rada ve Vídni, zemřel bez potomků v roce 1704
2. Marie Polyxena Anna ze Schönfeldu (1641 – 14. prosince 1697 v Praze), provdaná za hraběte Albrechta Maxmiliána hraběte Desfours, majitele Hrubého Rohozce
3. Rudolf Václav svobodný pán ze Schönfeldu (od roku 1678 hrabě, 1645 – 5. srpna 1684 v Seči), majitel Salins, Lombringen v Nizozemí a Prödlitz (Předlice), Netluk (Pnětluky), Petershayn (Petrovice), Schönwald (Krásný Les) a Setsch (Seč) v Čechách, byl hejtmanem Chrudimského kraje, nejvyšší lovčí Království českého a císařský komoří. Od roku 1666 byl ženatý s Viktorií Magdalenou hraběnkou z Valdštejna, dcerou Jana Kryštofa z Valdštejna. Jejich děti byly:
   1. Marie Anna Viktorie hraběnka ze Schönfeldu (19. července 1667 v Praze – 15. února 1727 tamtéž), provdaná 30. ledna 1689 ve Staré Boleslavi za hraběte Františka Ignáce Wratislawa z Mitrowitz, zemřela 13. března 1715, pohřbena v kostele svatého Jakuba na Starém Městě v Praze. Oba jejich synové (1) Jan Josef (1688) a (2) František Karel (1696) obdrželi ve Vídni 25. března 1741 rodinný přídomek hrabě Wratislaw z Mitrowitz a ze Schönfeldu
   2. Josef František Karel hrabě ze Schönfeldu (4. září 1668 v Praze – 18. února 1737 v Zaječicích na Chrudimsku) byl poslední nositel jména rodiny hrabat ze Schönfeldu v Čechách, vícelovčí Království českého, majitel panství a zámku Žleby, panství a zámkuTupadly u Čáslavi, a obrovského panství Nasavrky se zámky v Seči, Nasavrkách a Slatiňanech. Dále vlastnil zámek Maleč, který zdědila jeho dcera Marie Kateřina. 16. července 1725 se oženil s Kateřinou Ludmilou hraběnkou Michnovou z Vacínova (dcera Viléma Václava Františka svobodného pána Michny z Vacínova). Jejich děti byly: (1) Josef (1726–1733); (2) Marie Kateřina (12. listopadu 1728 – 4. června 1753), provdaná za knížete Jana Adama z Auerspergu (1721–1795) ve Vídni 14. listopadu 1746, jako jeho první žena; a (3) dcera (1730–1735)
4. Ludmilla svobodná paní ze Schönfeldu, zemřela v Praze 25. března 1676; provdána za Johanna Markuse Georga hraběte Clary und Aldringen († 1700) v Bohosudově 4. května 1667
5. Anna Františka svobodná paní ze Schönfeldu; provdaná za Viléma Adolfa svobodného pána Harant von Pollschitz und Weseritz (z Polžic a Bedružic), padl 1675 u Straßburgu, vnuk Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621)

Smrtí Josefa Františka hraběte ze Schönfeldu v roce 1737 vymřel tento rod v mužské linii. Jméno Schönfeld je od roku 1741 součástí přídomku hraběcího rodu Vratislavů z Mitrovic a ze Schönfeldu.

Páni a hrabata ze Schönfeldu v Sasku

Německý rod von Schönfeld, erbu černé ostrve ve zlatém štítě, je šlechtický rod pocházející ze Saska čili zcela jiného původu, viz Schönfeldové (saský rod)^[3]

Šlechtici a rytíři ze Schönfeldu v Čechách

Český rod ze Schönfeldu, erbu kůlu a břevna se třemi hvězdami, nobilitovaný roku 1594, rytířský titul získal v roce 1814 Jana Ferdinanda ze Schönfeldu (1750–1821) a je také jiného původu. Členové provozovali i zvonařskou dílnu na Starém Městě pražském. Další byli činní jako úředníci, knihtiskaři a nakladatelé v Praze, Mostě a Žatci.

Rodový erb Schönfeldů (de Seraincham)

Ve stříbrném štítě červené kosmé břevno se třemi zlatými růžemi. Klenotem na korunované turnajské přilbě jsou tři pštrosí pera (zlaté mezi červenými) a stříbrná psí hlava se zlatým obojkem. Přikrývalda červeno-stříbrná. Později byl erb polepšen čtvrcením se středním štítkem (psí hlava s obojkem), v prvním a čtvrtém poli původní rodový erb (břevno se třemi růžemi), ve druhém a třetím lev. Tři přilbové klenoty (tři pera se psí hlavou, císařský orel, tři pera).^[4]

Významné osobnosti zmíněných rodů

Antonín ze Schönfeldu (1827–1898), generální inspektor rakouské císařské armády. Portrét kolem roku 1890

• Antonín Jan ze Schönfeldu (1695), c. k. dvorní knihtiskař v Praze a genealog
• František Expedit šlechtic ze Schönfeldu SJ (1745–1807), učenec a spisovatel, roku 1760 vstoupil do Jezuitského řádu, byl profesorem básnického umění (na Gymnáziu Nového Města pražského a Pražské univerzity), děkan v Zákupech, skutečný dvorní rada úřadujícího vévody prince Christiana z Waldecku^[5]
• Jan Ferdinand rytíř ze Schönfeldu (1750–1821), c.k. dvorní knihtiskař a genealog, v roce 1814 dosáhl povýšení rodu do rytířského stavu^[6][7]
• Ignác rytíř ze Schönfeldu (1778–1839), rakouský státní úředník, podnikatel a genealog^[8]
• Peter rytíř ze Schönfeldu (1784–1857), nakladatel, knihtiskař v Mostě a Žatci, zřídil první knihtisk v Žateckém okrese.
• Teodor rytíř ze Schönfeldu (1816–1879), právník, advokát, knihkupec a starosta v Žatci
• Anton von Schönfeld (1827–1898), c. k. polní zbrojmistr, náčelník rakousko-uherského generálního štábu^[9]
• Konstantin rytíř ze Schönfeldu (1844–1921), starosta v Žatci
• Rudolf rytíř ze Schönfeldu (1876–1940), důstojník, 1894 u II. hulánského pluku v Tarnově, po válečném zajetí v roce 1921 major ve výslužbě, v letech 1924–1938 starosta za Stranu křesťansko-sociální v Žatci^[10]