rakouský šlechtic a polní maršál From Wikipedia, the free encyclopedia
Jindřich František z Mansfeldu (německy Heinrich Franz von Mansfeld, Reichsfürst und Fürst von Fondi , 21. listopadu 1640 nebo 1641 Bornstedt, Sasko-Anhaltsko — 18. června 1715 Vídeň) byl rakouský šlechtic a diplomat, polní maršál a prezident dvorské válečné rady.
Narodil se jako syn Bruna III. z Mansfeldu z šlechtického rodu Mansfeldů a jeho manželky Marie Magdaleny z Törringu. Jeho bratr František Maxmilián z Mansfeldu (1639-1692) byl hofmistrem císařovny Markéty Terezy.
Již jako mladý vstoupil do služeb Habsburků. Po krátké službě v císařské armádě byl ve dvorské nebo diplomatické službě. I přes svou nevelkou vojenskou zkušenost se v roce 1689 stal polním maršálem.
V letech 1680-1682 byl vyslancem u francouzského dvora a v letech 1683 až 1690 byl vyslancem u španělského dvora. Mezi lety 1684–1701 byl nejvyšším dvorským maršálkem u vídeňského dvora a v roce 1701 byl jmenován prezidentem Dvorské válečné rady. V této pozici opakovaně vystupoval v opozici proti pricni Evženovi Savojskému. Pro neoblíbenost mezi velením i mužstvem byl v roce 1703 odvolán. Až do své smrti zastával pozici nejvyššího dvorského komorníka u vídňského dvora.
V roce 1690 doprovázel princeznu Marii Annu Falcko-Neuburskou do Valladolidu, kde se stala manželkou španělského krále Karla II. Za tuto službu byl Jindřich František odměněn titulem granda a udělením knížectví Fondi v Neapolsku a Řádu zlatého rouna.
Počínaje rokem 1697 pověřil architekta Johanna Lucase von Hildebrandt vybudováním letohrádku se zahradami, který po jeho smrti získali Schwarzenbergové. Jde o významnou architektonickou památku, známou dnes jako Schwarzenberský palác.
Jindřich František byl dvakrát ženatý. V roce 1679 se oženil poprvné, s Marií Luisou z Aspremont-Nanteville (1652-1692), vdovou po lotrinském vévodovi Karlovi IV. Z manželství se narodily dvě dcery:
Po smrti své první manželky se 16. listopadu 1693 oženil podruhé, s Marií Františkou z Auerspergu (1664-1739). Toto manželství zůstalo bezdětné.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
