Jaume Munar
španělský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jaume Antoni Munar Clar (* 5. května 1997 Santanyí, Mallorca) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[3]
_(48521794586).jpg)
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2025 na 36. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 98. místě. Trénují ho Javier Fernandéz a Miguel Sánchez. Dříve tuto roli plnil Tomeu Salva.[1][2]
Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 bělehradským čtvrtfinálem Světové skupiny proti Srbsku, v němž prohrál dvouhru s Dušanem Lajovićem. Srbové zvítězili 4:1 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[4]
Remove ads
Tenisová kariéra
V juniorském tenise prohrál finále French Open 2014 s Rusem Andrejem Rubljovem. S krajanem Álvarem Lópezem San Martínem pak triumfoval v juniorské čtyřhře French Open 2015, když v závěrečném duelu zdolali americký pár William Blumberg a Tommy Paul. V roce 2013 s Pedrem Martínezem zajistili trofej Španělsku v juniorském Davis Cupu. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše během ledna 2015 na 3. místě.[3]
V rámci okruhu ITF debutoval v únoru 2014 na mallorském turnaji v Pegueře dotovaném 10 tisíci dolary, kde v úvodním kole podlehl Chorvatu Kristijanu Mesarosovi z druhé stovky žebříčku.[3] První challenger ve dvouhře vyhrál během srpna 2017 v kastilské Segovii. Ve finále přehrál australského hráče Alexe de Minaura, jemuž patřila 217. příčka klasifikace.[5][3]
Na okruhu ATP Tour debutoval dubnovým Barcelona Open Banco Sabadell 2015 po zvládnuté kvalifikaci. Na úvod dvouhry jej vyřadil Francouz Benoît Paire. První zápas v této úrovni vyhrál na červencovém International German Open 2015 v Hamburku, když mu po třech gamech skrečovala světová osmadvacítka Guillermo García-López. Poté nestačil na Itala Simona Bolelliho. Bodový zisk jej poprvé posunul do Top 500.[5][1]
Druhý zápas na túře vyhrál až při svém debutu v hlavní soutěži grandslamové kategorie, kterým se stal mužský singl Australian Open 2018. V Melbourne Parku odehrál tříkolovou kvalifikaci. V úvodním kole singlu pak nenašel recept na Gaëla Monfilse ze čtvrté desítky klasifikace. Na antukovém Generali Open Kitzbühel 2018 se probojoval do prvního čtvrtfinále i semifinále,[1] když zdolal Robina Haaseho ze čtvrté desítky i Japonce Tara Daniela. Do finále jej však nepustil slovenský kvalifikant Martin Kližan z druhé stovky žebříčku.[6][5]
Během sezóny 2018 patnáctkrát vylepšil žebříčkové maximum a 18. června se posunul mezi sto nejlepších tenistů, když mu patřilo 87. místo. Ve 21 letech se tak stal nejmladším členem první světové stovky ze Španělska od července 2007, kdy 21letý Nadal figuroval na druhé příčce.[1] Kvalifikoval se i na závěrečný Next Generation ATP Finals 2018, kde obsadil čtvrtou pozici. Zástupce elitní desítky poprvé přehrál ve druhém kole Grand Prix Hassan II 2019 v Marrákeši, kde mu podlehl třetí muž pořadí Alexander Zverev.[1] Na French Open 2020 nevyužil vedení 2–0 na sety proti světové šestce Stefanosi Tsitsipasovi, jež zápas otočila.[5] Do premiérového singlového finále na túře ATP postoupil na úvodním ročníku Andalucia Open 2021 v Marbelle. Po semifinálové výhře nad teenagerem Carlosem Alcarazem podlehl dalšímu krajanovi Pablu Carreñovi Bustovi.[7][5]
Remove ads
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra:1 (0–1)
Čtyřhra: 2 (0–2)
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (16 titulů)
Čtyřhra (11 titulů)
Remove ads
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorů: 1 (0–1)
Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads