Harrachovská hrobka
hrobka a kulturní památka České republiky na území obce Horní Branná From Wikipedia, the free encyclopedia
Hrobka rodu Harrachů je pohřební kaple svatého Kříže, která se nachází v centru Horní Branné v okrese Semily v Libereckém kraji. Byla postavena v pseudorománském stylu z iniciativy Františka Arnošta Harracha (1799–1884) v letech 1840–1870. Stavba je obklopena veřejně přístupným parkem se vzrostlými stromy a lavičkami. Kaple je využívána jako obřadní síň k vypravení pohřbů.
| Harrachovská hrobka v Horní Branné | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorománský |
| Výstavba | 1840–1870 |
| Poloha | |
| Adresa | Horní Branná,  Česko |
| Souřadnice | 50°36′33″ s. š., 15°34′3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18135/6-2543 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pod kaplí se nachází krypta s ostatky zemřelých příslušníků rodu Harrachů, které sem byly přesunuty 4. března 1875 z kaple sv. Aloise ve špitále, který se nachází vedle hrobky.[1] Nejznámější zde pochovaná osoba je patrně osvícený šlechtic Jan Nepomuk hrabě Harrach (1828–1909).
Architektura
Stavba v tomto stylu je v severních Čechách unikátní. Tvar hrobky vychází ze dvou soustředných osmiúhelníků. Její povrch je tvořen střídajícími se kvádry červeného a bílého pískovce z nedalekého lomu.[1] Do hrobky se vchází vstupním portálem bohatě zdobeným pásy pletenců a palmet. Vnitřní stěny osmiboké stavby jsou vykládané černými mramorovými deskami, na kterých jsou zlatým písmem vytesané tituly jednotlivých zde pohřbených členů rodu.
Historie
Celkem dvakrát se lupiči vloupali do hrobky s nadějí, že tu naleznou cenné předměty.[2] Poprvé to bylo v noci z 15. na 16. května 1925, kdy odnesli 3 mosazné svícny a mosazný lustr. Když však poznali, že se jedná pouze o mosaz, odhodili lup do nedaleké pískovny v lese Brabenci, kde za několik dní hrající si děti odcizené předměty nalezly.
Druhý pokus o loupež se stal v noci ze 4 na 5. srpna 1934. Ale tentokrát se lupiči nedostali do ochozu a odešli s nepořízenou.
Rekonstrukce
První rekonstrukce proběhla již v roce 1975 na náklady místní organizace Svazarm.
Rozsáhlá oprava objektu proběhla v letech 2009–2011 v rámci rozsáhlé obnovy historického centra obce (zámek, hrobka, kostel, špitál a další). Rekonstrukce byla financována obcí Horní Branná, dotací EU, dotací z fondu kulturního dědictví Libereckého kraje a Ministerstva kultury České republiky v celkové hodnotě 3,5 milionu korun.[3] Oprava byla provedena firmou akademického sochaře Jiřího Kašpara z Mostku. Rekonstruována byla především vnější fasáda (zbavení mechu, vyspárování, nahrazení drobných zdobných částí) a okolní park.
Seznam pohřbených
Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách v interiéru hrobky.
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[4][5][6] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Harrachů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni majitelé jilemnického panství. Generace jsou počítány od Bohuňka († 1339). V polovině 16. století byl Harrachům přiznán panský stav, v roce 1627 byl Karel I. Linhart (1570–1628) povýšen do hraběcího stavu.[7] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
| Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
| 1. | (14.) | Marie Josefa z Dietrichstein-Proskau | 2. 11. 1736 Vídeň | Karel Maxmilián z Dietrichsteinu 28. 4. 1702 Brno – 24. 10. 1784 Mikulov | 20. 5. 1754 Vídeň: Arnošt Quido z Harrachu 8. 9. 1723 Vídeň – 23. 3. 1783 Vídeň | Narodily se jí následující děti:
| |
| 21. 12. 1799 Vídeň | Marie Anna Josefa z Khevenhüller 25. 3. 1705 Klagenfurt – 4. 10. 1764 Vídeň | ||||||
| 2. | 15. | Karel Boromejský z Harrachu  | 11. 5. 1761 Vídeň | Arnošt Quido z Harrachu 8. 9. 1723 Vídeň – 23. 3. 1783 Vídeň | Komtur Řádu německých rytířů. | ||
| 19. 10. 1829 Vídeň | Marie Josefa z Dietrichstein-Proskau (č. 1) | ||||||
| 3. | 17. | Arnošt Břetislav z Harrachu | 8. 10. 1830 Vídeň[4] nebo Praha[pozn. 1] | František Arnošt z Harrachu (č. 13) | |||
| 10. 11. 1837 zámek Prugg, Bruck an der Leitha | Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12) | ||||||
| 4. | 15. | Arnošt Kryštof II. z Harrachu | 29. 5. 1757 Vídeň | Arnošt Quido z Harrachu 8. 9. 1723 Vídeň – 23. 3. 1783 Vídeň | 2. 7. 1794 Vídeň: Marie Terezie z Dietrichstein-Proskau (č. 7) | ||
| 14. 12. 1838 Vídeň | Marie Josefa z Dietrichstein-Proskau (č. 1) | ||||||
| 5. | 17. | Marie Terezie z Harrachu | 1833 | František Arnošt z Harrachu (č. 13) | |||
| 1839 | Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12) | ||||||
| 6. | 15. | Ferdinand z Harrachu | 17. 3. 1763 Vídeň | Arnošt Quido z Harrachu 8. 9. 1723 Vídeň – 23. 3. 1783 Vídeň | 7. 1. 1795: Jana Kristina Rajská z Dubnice 14. 5. 1767 Struppen – 8. 6. 1830 Drážďany | Narodily se mu následující děti: | |
| 4. 12. 1841 Drážďany | Marie Josefa z Dietrichstein-Proskau (č. 1) | 11. 6. 1833: Marie Anna Sauermann 15. 12. 1800 – 23. 8. 1879 | |||||
| 7. | (15.) | Marie Terezie z Dietrichstein-Proskau | 24. 7. 1771 Vídeň | František Tomáš z Dietrichsteinu 13. 12. 1731 Vídeň – 29. 11. 1813 Vídeň | 2. 7. 1794 Vídeň: Arnošt Kryštof II. z Harrachu (č. 4) | Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.
Narodily se jí následující děti:
| |
| 21. 1. 1852 Vídeň | Marie Karolína z Reischachu 8. 10. 1740 Nancy – 11. 10. 1782 Vídeň | ||||||
| 8. | 18. | Alfréd z Harrachu | 26. 5. 1864 | Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15) | |||
| 10. 6. 1864 zámek Prugg, Bruck an der Leitha | Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10) | ||||||
| 9. | 18. | Johanna z Harrachu | 22. 1. 1869 Praha | Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15) | |||
| 22. 1. 1869 Praha | Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10) | ||||||
| 10. | (17.) | Marie Markéta z Lobkowicz | 13. 7. 1837 Praha | Jan Nepomuk Karel z Lobkowicz 14. 1. 1799 Vídeň – 6. 6. 1878 Konopiště | 2. 8. 1856 Praha: Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15) | Dáma Řádu hvězdového kříže (1862) a palácová dáma.[8] Od otce získala Želeč.[9] Narodily se jí následující děti:
| |
| 2. 9. 1870 Aschach an der Donau | Karolína Bruntálská z Vrbna 12. 2. 1815 Vídeň – 18. 10. 1843 Křimice | ||||||
| 11. | 18. | Ludvík z Harrachu | 15. 12. 1873 | Alfréd Karel z Harrachu 9. 10. 1831 Praha – 5. 1. 1914 Opatija (Abbazia) | |||
| 25. 3. 1874 Vídeň | Anna z Lobkowicz 5. 4. 1847 Vídeň – 25. 11. 1934 Aschach an der Donau | ||||||
| 12. | (16.) | Anna Marie Terezie z Lobkowicz | 23. 1. 1809 Vídeň | Josef František Maxmilián z Lobkowicz 8. 12. 1772 Vídeň – 16. 12. 1816 Třeboň | 29. 5. 1827 Vídeň: František Arnošt z Harrachu (č. 13) | Dáma Řádu hvězdového kříže (1829) a palácová dáma.[10]
Narodily se jí následující děti:
| |
| 25. 10. 1881 zámek Prugg, Bruck an der Leitha | Marie Karolína ze Schwarzenbergu 7. 9. 1775 Vídeň – 24. 1. 1816 Praha | ||||||
| 13. | 16. | František Arnošt z Harrachu  | 13. 12. 1799 Vídeň | Arnošt Kryštof II. z Harrachu (č. 4) | 29. 5. 1827 Vídeň: Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12) | Stavebník hrobky a objednavatel novogotické novostavby zámku Hrádek u Nechanic. C. k. komoří (1821), tajný rada (1854), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1861–1884), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1854), rytíř Řádu zlatého rouna (1862), majitel majorátu Jilemnice.[10][11] | |
| 26. 2. 1884 Nice | Marie Terezie z Dietrichstein-Proskau (č. 7) | ||||||
| 14. | (17.) | Marie Terezie z Thurn-Taxisu .png) | 7. 1. 1856 Praha | Hugo z Thurn-Taxisu 3. 7. 1817 Praha – 28. 11. 1889 Loučeň | 15. 10. 1878 Praha:[12] Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15) | Dáma Řádu hvězdového kříže (1879) a palácová dáma, nejvyšší hofmistryně císařovny Alžběty (1897–1898), nejvyšší hofmistryně císařského dvora, dáma Maltézského řádu, držitelka velkokříže Řádu Alžběty (1898).[8]
Narodil se jí následující syn:
| |
| 20. 8. 1908 zámek Prugg, Bruck an der Leitha | Almeria z Belcredi 8. 10. 1819 Nový Jimramov – 25. 9. 1914 Loučeň | ||||||
| 15. | 17. | Jan Nepomuk František z Harrachu .jpg) | 2. 11. 1828 Vídeň | František Arnošt z Harrachu (č. 13) | 2. 8. 1856 Praha: Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10) | C. k. komoří (1856), tajný rada (1886), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1884–1909), major v záloze, rytíř Řádu zlatého rouna (1896), držitel velkokříže Leopoldova řádu (1901), majitel statků Prugg, Konárovice a majorátu Jilemnice.[10][13] | |
| 12. 12. 1909 Vídeň | Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12) | 15. 10. 1878 Praha:[12] Marie Terezie z Thurn-Taxisu (č. 14) | |||||
| 16. | 17. | Alfréd Karel z Harrachu | 9. 10. 1831 Praha | František Arnošt z Harrachu (č. 13) | 26. 7. 1869 Vídeň: Anna z Lobkowicz 5. 4. 1847 Vídeň – 25. 11. 1934 Aschach an der Donau | C. k. komoří (1857), tajný rada (1899), rytmistr v záloze, rytíř Leopoldova řádu (1884), rytíř Řádu železné koruny 2. třídy (1891), majitel statků Janovice u Rýmařova a Aschach.[14]
Narodily se mu následující děti:
Manželka byla pohřbena na hřbitově v Hartkirchenu v Horních Rakousích.[15] | |
| 5. 1. 1914 Opatija (Abbazia) | Anna Marie Terezie z Lobkowicz (č. 12) | ||||||
| 17. | 18. | Karel František z Harrachu | 4. 5. 1857 Praha | Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15) | Zbaven svéprávnosti a vyloučen z nástupnictví majorátu.[8] | ||
| 7. 12. 1920 Praha | Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10) | ||||||
| 18. | 18. | Otto Jan Nepomuk z Harrachu[pozn. 3]  | 10. 2. 1863 Praha[16] | Jan Nepomuk František z Harrachu (č. 15) | 14. 1. 1902 Vídeň: Karoline Marie z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu 22. 2. 1873 Praha – 15. 3. 1959 Vídeň | C. k. komoří (1888), poručík v záloze, majitel statků Prugg, Rohrau a majorátu Jilemnice.[8]
Narodily se mu následující děti:
| |
| 10. 9. 1935 Hrádek u Nechanic | Marie Markéta z Lobkowicz (č. 10) |
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
