Buk

Další významy jsou uvedeny na stránce Buk (rozcestník).

Buk (Fagus) je rod rostlin z čeledi bukovité. Jsou to opadavé stromy s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými, jednopohlavnými květy opylovanými větrem. Plodem jsou nažky uzavřené v ostnité číšce. Rod zahrnuje 13 druhů a je rozšířen v mírném pásu severní polokoule. V České republice se jako klimaxová dřevina vyskytuje buk lesní. Buky mají význam zejména jako zdroj kvalitního dřeva a jako okrasné dřeviny.

Buk východní na arménské minci

Buk
Buk lesní (Fagus sylvatica)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bukotvaré (Fagales)
Čeleď	bukovité (Fagaceae)
Rod	buk (Fagus) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Buky jsou jednodomé, opadavé stromy s hladkou kůrou. Zimní pupeny jsou dlouhé, rezavě hnědé, špičaté, kryté střechovitými šupinami. Listy jsou jednoduché, střídavé, dvouřadě uspořádané, s tenkou čepelí. Postranní žilky jsou nevětvené, víceméně souběžné, končící na okraji čepele v ostrém nebo nezřetelném zubu. Palisty jsou brzy opadavé.

Květenství jsou jednopohlavná a vyrůstají v paždí listů. Samčí květy jsou sdružené ve volné, stopkaté, mnohokvěté hlávce, mají srostlé kališní lístky a obsahují 6 až 16 tyčinek a zakrnělé zbytky semeníku. Okvětí nese 4 až 7 laloků. Samičí květy jsou zpravidla ve skupince po 2, podepřené jednoduchou, čtyřčetnou číškou a obklopené četnými listeny. Samičí květy mají volné kališní lístky, gyneceum je složeno ze 3 plodolistů se 3 volnými, zahnutými čnělkami. Plodem jsou 2 (1 až 3) vejcovité nebo trojhranné oříšky uzavřené v dřevnaté číšce otevírající se zpravidla 4 chlopněmi. Číška je na povrchu pokrytá krátkými, tuhými ostny. Plody dozrávají v 1. roce po opylení.^[1][2]

• 
  Typická borka buku lesního
• 
  Pupen buku velkolistého
• 
  Samčí květenství buku lesního

Rozšíření

Rod buk zahrnuje 13 druhů. Je rozšířen především v mírném pásu severní polokoule, některé druhy přesahují i do horských oblastí tropů a subtropů. Areál rodu se rozpadá do 3 oblastí. Největší počet druhů roste ve východní Asii (zejména v Číně, dále v Koreji, Japonsku a Vietnamu). V Evropě se vyskytují dva druhy. Buk lesní roste v téměř celé Evropě kromě její severovýchodní části a zasahuje i do Turecka a na Kavkaz. Buk východní je rozšířen v jihovýchodní a východní Evropě a jihozápadní Asii. V Severní Americe se vyskytuje jediný druh, buk velkolistý. Nominátní poddruh roste ve východní polovině USA a Kanady, druhý poddruh (F. grandifolia subsp. mexicana, někdy oddělovaný jako samostatný druh F. mexicana) je rozšířen v severním a středním Mexiku.^[3][4]

Buk lesní je ve střední Evropě dominantou listnatých lesů označovaných jako bučiny či bukojedliny. Bučiny se rozkládají jako přirozená, klimaxová vegetace na hlubších a vlhčích, živinami bohatších půdách. Častými příměsmi v těchto porostech jsou zejména jedle bělokorá a habr obecný, na rozvolněnějších suťových či skalnatých stanovištích také lípy, javory, jilmy, jasany, v jihovýchodní Evropě také buk východní. Buk lesní je na stanovištích vyhovujících jeho nárokům považován za konkurenčně nejsilnější středoevropskou dřevinu.^[5] Čínské druhy rostou převážně jako jedna ze složek horských listnatých a smíšených lesů a jen velmi zřídka v porostech dominují. Naproti tomu v Japonsku tvoří zejména na straně přivrácené k Japonskému moři hlavní složku listnatých lesů.^[4]

Taxonomie

Buk je bazálním rodem čeledi bukovité a jeho příbuznost s ostatními rody dané čeledi je dosti vzdálená.^[6] Druh Fagus chienii je znám pouze z typového sběru v provincii S’-čchuan v Číně. Byl popsán v roce 1935.

Prehistorie

Fosilní listy †Fagus saxonica

Nejstarší fosílie přiřazované rodu Fagus pocházejí ze západních oblastí Severní Ameriky a jsou datované do období raného eocénu. Divergence amerického druhu Fagus grandifolia proběhla asi před 44 milióny let. V raném období středního eocénu se rod vyskytoval i v severovýchodní Číně. V průběhu oligocénu se buky rozšířily i do Střední Asie a Evropy. K divergenci mezi evropskými druhy Fagus sylvatica a F. orientalis došlo v období asi před 8,7 milióny let (svrchní miocén).^[7]

Zástupci

V současnosti je známo 13 druhů buku:^[8]

• Fagus engleriana – buk Englerův
• Fagus japonica – buk japonský
• Fagus lucida – buk lesklý
• Fagus sylvatica – buk lesní
• Fagus grandifolia – buk velkolistý
• Fagus crenata – buk vroubkovaný, syn. buk Sieboldův
• Fagus orientalis^[9] – buk východní
• Fagus chienii
• Fagus hayatae
• Fagus multinervis
• Fagus pashanica
• Fagus sinensis
• Fagus × taurica

Význam

Buk lesní 'Atropurpurea'

Buky jsou významným zdrojem kvalitního dřeva. Buk lesní je pěstován v řadě různých kultivarů a jako okrasná a parková dřevina. Vzácněji se jako sbírkové dřeviny pěstují v botanických zahradách a arboretech i některé jiné druhy, jako je buk velkolistý, buk vroubkovaný nebo buk lesklý.^[9]

Jádra plodů buku lesního jsou v omezeném množství jedlé. V některých oblastech Evropy z nich byl získáván jedlý olej, používaný do salátů a jako náhražka másla. Pražená jádra také sloužila jako náhražka kávy.^[10]

• 
  Listy červenolistého kultivaru buku lesního F. sylvatica 'Atropurpurea'
• 
  Poražené kmeny buku lesního
• 
  Bukové dřevo

Přehled druhů a jejich rozšíření

• Fagus chienii - Čína (S’-čchuan)
• Fagus crenata - Japonsko
• Fagus engleriana (Buk Englerův) - střední a jihovýchodní Čína
• Fagus grandifolia - východní oblasti Kanady a USA, Mexiko
• Fagus hayatae - jihovýchodní Čína, Tchaj-wan
• Fagus japonica - Japonsko, Korea
• Fagus lucida - jihovýchodní Čína
• Fagus multinervis - Korea
• Fagus orientalis - jv. a v. Evropa, jz. Asie, Kavkaz
• Fagus sinensis (syn. F. longipetiolata) - střední a jihovýchodní Čína, Vietnam
• Fagus sylvatica - Evropa, Malá Asie, Kavkaz
• Fagus x taurica - jv. Evropa, Krym (kříženec F. orientalis x sylvatica)^[3]
• Fagus pashanica - Čína