Břevnovský hřbitov leží v blízkosti Břevnovského kláštera v Praze 6 mezi ulicemi U Větrníku a U Vojtěšky, ze které je přístupný dvěma vchody. Byl založen roku 1739, původně sloužil jako pohřebiště řeholníků z přilehlého kláštera. Během 19. století (1869 a 1881) byl dvakrát rozšířen a jeho severovýchodní ohradní zeď posunuta dále od kláštera (za zdí je klášterní zahrada). Je zde pohřbeno několik desítek významných osobností.
Stručná fakta Lokalita, Stát ...
Zavřít
Břevnovský hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.
V horní části hřbitova vedle brány vedoucí do klášterní zahrady stojí kaple Panny Marie a svatého Lazara z roku 1762, postavená podle návrhu Anselma Luraga, uvnitř s malbami Posledního soudu a vzkříšení Lazara. Tato původně malá stavba byla v roce 1778 rozšířena.
Dále jsou součástí hřbitova márnice z poloviny 19. století, vstupní kancelářský domek a pohřebiště benediktinů s pískovcovou sochou sv. Prokopa z roku 1743, jejímž autorem je Karel Josef Hiernle. U západní zdi je bývalá hrobka Johanna Sametze v podobě novogotické kaple: založil ji JUDr. Johann Sametz (1828–1893), zemský advokát a akcionář Smíchovského pivovaru; po roce 1950 zrušena a vyprázdněna, nyní v havarijním stavu.
Na břevnovském hřbitově jsou pohřbeni například (v abecedním pořadí):[1]
- Václav Bogner (1911–1988), překladatel Bible, hrob D 23 11[2]
- Klement Borový (1838–1897), teolog a svatovítský kanovník
- Sigismund Bouška (1867–1942), benediktin Břevnovského kláštera, básník
- Jaroslav Cuhra (1904–1974), architekt, křesťanský politik, odbojář a politický vězeň
- Ivan Diviš (1924–1999), básník a spisovatel; autor náhrobku Jan Koblasa
- Karel Fiala (1862–1939), architekt Pražského hradu
- Alfred Fuchs (1892–1941), spisovatel a novinář
- Petr Faster (1801–1868), hostinský, vlastenec a organizátor kulturního života
- Aleš Havlíček (1956–2015), filozof
- František Hudeček (1909–1990), grafik, ilustrátor a malíř, člen Skupiny 42
- Huynové
- Vojtěch Jarník (1897–1970), matematik, hrob F 238
- Petr Kabeš (1941–2005), básník a spisovatel
- Kapucíni z Lorety na Hradčanech (Ezechiel Kindermann, Zachariáš Tuček, Robert Viktorin)
- Johannes Kinský (1964–2008)
- Rudolf Maria rytíř Klar (1845–1898), jeho bratr Karel Klar (1839–1893), jejich matka Karolína Klarová, rozená Wratislavová z Mitrovic (1816–1895), snad je zde pohřben i její manžel Pavel Alois Klar (1801–1860), stavebník Klarova ústavu slepců; na náhrobku ale není jeho jméno;[2] hrob C 19 20/21
- Josef Krása (1933-1985), historik umění
- Karel Kryl (1944–1994), písničkář, hrob C 18 51
- Josef Kolář (1927–2018), člen a koncertní mistr orchestru pražských symfoniků (FOK)
- Zdenko Lobkowitz (1858–1933), generál, pobočník císaře Karla I.
- Jan Lopatka (1940–1993), literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77
- Ivan Medek (1925–2010), novinář, muzikolog a hudební publicista
- Jan Merell (1904–1986) teolog a pedagog
- Ivan Moravec (1930–2015), český klavírista
- František Nušl (1867–1951), astronom; náhrobek Jan Sokol
- Jan Anastáz Opasek (1913–1999), arciopat Břevnovského kláštera (v jihovýchodním cípu hřbitova, kde jsou pochováni i další břevnovští benediktini)
- Jaroslav Putík (1923–2013), spisovatel
- Jan Patočka (1907–1977), filosof, hrob C 16 10; návrh Jan Sokol
- preláti pražské metropolitní kapituly
- Otto Rothmayer (1892–1966), architekt
- Schönbornové František (1899–1984); Karel Josef (1892–1915); Vojtěch Josef (1854–1924); Adelaida Schönbornová, rozená princezna Löwensteinová (1865–1941); Marie Benedikta Kinská, roz. Schönbornová (1896–1957)
- Aloys Skoumal (1904–1988) a Hana Skoumalová (1903–1999), překladatelé, hrob C 18 49
- Jan Sokol (1904–1987), architekt, hrob C 18 8
- Jan Sokol (1936–2021), filozof a pedagog, hrob C 18 8
- Školské sestry františkánky – hrobka v beuronském stylu
- Karel Šiktanc (1928–2021), básník, autor pohádek pro děti, textař, scenárista, novinář a překladatel
- Vítězslav Šmejc (1905–1982), spisovatel, hrob D-11, 31 uh
- František Tichý (1896–1961), malíř a grafik, hrob F 171 uh
- Josef Topol (1935–2015), básník a dramatik
- Vít Urban (1943–2002), hispanista a překladatel
- Jiří Valenta (1936–1991), malíř, grafik a fotograf
- Miroslav Venhoda (1915–1987), hudební skladatel a teoretik, dirigent Pražských madrigalistů, interpret renesanční a barokní hudby
- Břevnovskému hřbitovu jako místu, kde pracoval, se podrobně věnuje Petr Motýl v románu Šatna a klášter.[3]
Reference
Mapujeme hřbitovy a jejich historii. Pomozte nám i Vy. | Správa pražských hřbitovů [online]. [cit. 2019-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-31. Kniha o Břevnově [editor Michal Tryml ; text Bohumil Beránek et al.]. Praha : Městská část Praha 6, 2006. S. 213.
Literatura
- LÁNY, Jeroným: Hřbitov u sv. Markéty v Břevnově 1739-1999. Praha 2000
- KOVAŘÍK, Petr: Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6. S. 147–154.