český malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha[4] – 11. června 1919 Potštejn) byl český malíř a ilustrátor, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Vynikl v oboru dekorativní malby s převážně historickými a alegorickými náměty. Bratr malíře Karla Liebschera.
| Adolf Liebscher | |
|---|---|
 Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887) | |
| Narození | 11. března 1857 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. června 1919 (ve věku 62 let) Potštejn  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov[1] |
| Povolání | malíř, ilustrátor a učitel |
| Manžel(ka) | Aloisie Barochová |
| Děti | |
| Příbuzní |
|
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Praze na Novém Městě jako nejmladší ze čtyř synů c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera (1819–1877)[5] a jeho ženy Marie, rozené Fischerové (1826–1896). Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město do novostavby domu V Kolkovně č. 3; dům je dodnes zkrášlen jeho malbami. Adolf vystudoval v Praze českou reálku V letech 1875–1878 navštěvoval kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni.[6] Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla v letech 1877–1878, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) byly umístěny na chodbě. Práce na výzdobě Národního divadla otevřela Liebscherovi dráhu dekorativního malíře. Poté strávil několik měsíců v Itálii a od roku 1881 byl učitelem kreslení na pražské technice. V roce 1895 byl jmenován docentem a roku 1911 mimořádným profesorem.[7]
._Vyšehradský_hřbitov._(109).jpg)
V roce 1882 se oženil[8] s Aloisií Barochovou, s níž měl syna Adolfa mladšího, který studoval techniku, ale věnoval se malování stejně jako otec. Výtvarné nadání měla i dcera Božena Hlinková-Liebscherová. S rodinou žil od roku 1905 v Praze na Starém Městě, ulice V Kolkovně č.p. 921, kde měl také svůj atelier.[6]
Od roku 1885 byly obrazy Adolfa Liebschera zastoupeny na výstavách Krasoumné jednoty. Byl známý i jako ilustrátor a jeho kresby vycházely také v časopisech (Světozor, Zlatá Praha, Český svět). Při práci cestoval po mnoha oblastech Čech a Moravy. Na základě podnětů z těchto cest pak vznikaly drobné žánrové malby, ale také ilustrace pro knižní edice, jako byly např. Ottovy Čechy nebo Hrady a zámky Augusta Sedláčka. Kromě Šumavy a Valašska si Liebscher oblíbil Potštejn, kam jezdil od roku 1893 na letní pobyt. V Potštejně 11. června 1919 zemřel ve věku 62 let. Pochován je v rodinném hrobě na Vyšehradském hřbitově v Praze.[7]
O památku a umělecký odkaz Adolfa Liebschera pečuje Sdružení Liebscher, které založili potomci této malířské rodiny v roce 2006.[9][10]
Řadí se ke generaci výtvarníků Národního divadla, v němž namaloval lunety do spojovací chodby, ostatní soutěžní návrhy včetně opony a vlysu proscénia byly zamítnuty. Kritikové mu vyčítali akademismus naturalistického vyznění, romantiský sentiment až po líbeznou podbízivost[11] Zúčastnil se soutěží na sgrafita pro Rudolfinum (1884) a pro dvorní fasádu Národního muzea (1887).
Mnohé dekorativní historické, alegorické, žánrové malby a ilustrace vytvořil se starším bratrem Karlem. Obdržel první cenu v soutěži na malovaná okna pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Je autorem slavnostní opony divadla v Lublani[12]
Byl plodným ilustrátorem, dbal na pečlivé studium předloh, vyjadřoval se efektní, dramaticky živou kresbou, perokresbou, akvarelem nebo kvašem, k historickým titulům vytvářel i dobové písmo.
_-_Pobřeží.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
