Remove ads
Adolf Liebscher (11. března 1857 Praha[4] – 11. června 1919 Potštejn) byl český malíř-figuralista, příslušník generace Národního divadla, jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera. Otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího.
| Adolf Liebscher | |
|---|---|
 Jan Vilímek: Adolf Liebscher (1887) | |
| Narození | 11. března 1857 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. června 1919 (ve věku 62 let) Potštejn  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov[1] |
| Povolání | malíř, ilustrátor a učitel |
| Manžel(ka) | Aloisie Barochová |
| Děti | |
| Příbuzní |
|
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Praze na Novém Městě jako nejmladší ze čtyř synů c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera (1819–1877)[5] a jeho ženy Marie, rozené Fischerové (1826–1896). Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město do novostavby domu V Kolkovně č. 3; dům je dodnes zkrášlen jeho malbami. Adolf vystudoval v Praze českou reálku, po ní navštěvoval tříletý kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla, v níž dostal druhou cenu a jeho lunety (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) byly umístěny na chodbě. Poté strávil několik měsíců v Itálii a od roku 1881 byl učitelem kreslení na pražské technice. V roce 1882 se oženil[6] s Aloisií Barochovou, s níž měl jediného syna Adolfa mladšího, který studoval techniku, ale věnoval se malování stejně jako otec.
Remove ads
Fresky
Řadí se ke generaci výtvarníků Národního divadla, v němž namaloval lunety do spojovací chodby, ostatní soutěžní návrhy včetně opony a vlysu proscénia byly zamítnuty. Kritikové mu vyčítali akademismus naturalistického vyznění, romantiský sentiment až po líbeznou podbízivost[7] Zúčastnil se soutěží na sgrafita pro Rudolfinum (1884) a pro dvorní fasádu Národního muzea (1887).
- Zhotovil řadu dekorativních maleb pro budovy v Čechách a na Moravě – Gröbova vila v Praze 2 -Havlíčkovy sady (Senoseč) a dekorativní vlys v lodžii; činžovní dům čp.397/II v Praze 2 – Trojické ulici; výzdoba vily Otomara Klingera v Novém Městě pod Smrkem, Besední dům ve Vyškově, průčelí radnice a záložny v Kolíně,
- náboženská tematika: kaple v Lochovicích, Všenorech, Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, sv. Vavřince v Jilemnici, kaple sv. Jana Křtitele ve Všenorech, nebo sv. Jakuba v Ratenicích.
Olejomalby
Mnohé dekorativní historické, alegorické, žánrové malby a ilustrace vytvořil se starším bratrem Karlem. Obdržel první cenu v soutěži na malovaná okna pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech. Je autorem slavnostní opony divadla v Lublani[8]
- Historické výjevy: Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou, Karel IV. zakládá vinohrady, Žižka před Kutnou Horou, Poslední zápas Moravanů v bitvě na Bílé Hoře), s bratrem Karlem: panoramatický obraz Švédové na Karlově mostě (1891) pro Zemskou jubilejní výstavu, umístěn v petřínském bludišti.
- Alegorické scény: Vlast a práce, národopisné scény a obrazy s krojovanými postavami: Morava a Slovensko, Kde domov můj?, Rozmysli si Mařenko, Věrné naše milování, scéna Klanění pastýřů, zvaná Valašská madona (1903), byly vydávány také jako reprodukce, tištěné technikou chromolitografie.[9]
- oltářní obrazy: kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klecanech, kostel sv. Václava v Líšné, kostel sv. Václava v Úbočí, kostel sv. Václava v Podštýne nad Orlicí, kostel sv. Jana Křtitele ve Skramlíkách
Ilustrace a kresby
Byl plodným ilustrátorem, dbal na pečlivé studium předloh, vyjadřoval se efektní, dramaticky živou kresbou, perokresbou, akvarelem nebo kvašem, k historickým titulům vytvářel i dobové písmo.
- Knižní ilustrace a návrhy obálek, k nimž umělecké knižní vazby zhotovoval knihař Jan Vladimír Spott:
- Jaroslav Vrchlický Sv. Prokop
- Vítězslav Hálek Večerní písně
- Svatopluk Čech Václav z Michalovic,
- s bratrem Karlem: výpravné publikace: * Ottovy Čechy
- Sedláčkovy Hrady, zámky a tvrze Království českého (15 svazků).
- Ilustrace pro časopisy: Zlatá Praha a Světozor.
Zastoupení ve sbírkách
- Galerie hlavního města Prahy
- Národní galerie v Praze
- Národní muzeum
- Památník národního písemnictví
- Budova České spořitelny v Praze I, Rytířská ulice
- Moravská galerie v Brně (16)[10]
- Muzeum umění Olomouc
- Severomoravská galerie výtvarného umění Ostrava
- Zámek Hrubý Rohozec
- Zámek Klenová
Remove ads
Adolf Liebscher – Portrét císaře Františka Josefa I. (1903)
Adolf Liebscher – Dáma se slunečníkem (1884)
Adolf Liebscher – Pobřeží
Adolf Liebscher – Dobytí Prahy Jiříkem Poděbradským roku 1448
Adolf Liebscher – Černohorská idyla
Adolf Liebscher – Zalíbení
_-_Pobřeží.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads