český malíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Karel Liebscher (24. února 1851 Praha[5] – 20. dubna 1906 tamtéž[6]), byl český malíř – krajinář a ilustrátor. Pro jeho tvorbu je typický výběr malebných scenérií, harmonie a úhlednost; krásu nalézá i ve zdánlivě prostých motivech a odlehlých koutech. Velmi si nechával záležet na technické dokonalosti a pečlivé propracovanosti. Bratr malíře Adolfa Liebschera.
Karel Liebscher | |
---|---|
Karel Liebscher (autor Jan Vilímek, 1887) | |
Narození | 24. února 1851 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. dubna 1906 (ve věku 55 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | malíř, ilustrátor, učitel a krajinář |
Manžel(ka) | Ema Procházková |
Děti |
|
Příbuzní |
|
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ke kreslení měl nadání od dětství, ale zpočátku nepředpokládal, že by mohlo být jeho hlavním zaměstnáním. Vystudoval techniku a nastoupil do práce jako asistent na stavebním úřadě. Po půl roce se u něj ale projevila nervová nemoc, která vyžadovala klid. Za pobytu v lázních Gräfenberg (Lázně Jeseník), Tábor a Letiny studoval přírodu a začal se naplno věnovat krajinomalbě. První ilustrace uveřejnil v roce 1879. Roku 1883 studoval na vídeňské malířské akademii. V roce 1884 se oženil s Emou Procházkovou.[7]
První velkou výstavu 128 obrazů a studií uspořádal v roce 1885 v Praze. Tématem jeho prací byly významné české památky (Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, Hradčany, Karlštejn, Zvíkov aj.), česká krajina (Šumava), později hledal náměty i na svých cestách do zahraničí (středomořské pobřeží, Bosna). Jeho talentu využil i Jan Otto, jehož vydavatelství uveřejňovalo řadu jeho ilustrací v časopisech (např. Zlatá Praha) i výpravných publikacích (např. Čechy Bedřicha Bernau, Hrady a zámky Augusta Sedláčka).
Zemřel roku 1906 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.