Generace Národního divadla

Generace Národního divadla je označení pro společenství autorů, kteří přímo pracovali na výzdobě Národního divadla nebo tvořili v době jeho vzniku. Národní divadlo jako symbol celonárodního úsilí dalo označení generaci architektů a umělců, kteří v době jeho vzniku tvořili (dokončeno 1881–1883) a byli představiteli novorenesančního slohu v Čechách. Představě měšťanské společnosti o architektonické formě symbolizující sílu a tvořivost českého národa odpovídal právě neorenesanční sloh, který uplatnili v návrzích nejvýznamnějších veřejných staveb architekti Josef Hlávka, Josef Zítek (Národní divadlo), Josef Schulz (dostavba Národního divadla, Národní muzeum) a Antonín Wiehl.^[1] Čeští architekti novorenesance vnímali architekturu české novorenesance jako gesamtkunstwerk a toto pojetí naplňovali ve svých realizacích ve spolupráci s nejvýznamnějšími malíři a sochaři generace Národního divadla: Josefem Václavem Myslbekem, Maxmiliánem Pirnerem, Mikolášem Alšem, Bohuslavem Schnirchem, Františkem Ženíškem, Stanislavem Suchardou, Josefem Mauderem, Antonínem Poppem a dalšími.^[2][3] K znakům umění generace Národního divadla tedy patřily novorenesanční sloh, mánesovská malba a romantická krajinomalba, využití slovanské mytologie.

Díla autorů generace Českého Národního divadla

Architektura

Josef Zítek

• Národní divadlo v Praze (později převzal J. Schulz) – novorenesanční sloh
• Mlýnská kolonáda v Karlových Varech – novorenesanční klasicistní sloh
• Dům umělců "Rudolfinum" v Praze (spolupracoval s J. Schulzem) – novorenesanční klasicistní sloh

Josef Schulz

• Národní muzeum v Praze – monumentální novorenesanční sloh
• Národní divadlo v Praze (dokončil po J. Zítkovi) – úprava střechy a interiéru po požáru
• Dům umělců "Rudolfinum" v Praze (spolupracoval s J. Zítkem)
• Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze – francouzská novorenesance
• radnice na Smíchově, zámek na Hrubé Skále, Valdštejnský palác – úpravy a restaurování starých staveb

Antonín Wiehl

• Staroměstská vodárna (dnes Smetanovo muzeum) (1883)
• Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici – (společně s O. Polívkou, Alšem, Ženíškem, Schnirchem a Suchardou) (1891–95))
• Slavín (hrobka) a hřbitovní arkády na Vyšehradě (1887) (1889–1893)
• koncepce výstaviště Jubilejní výstavy v roce 1891 (spolupráce Bedřichem Münzbergerem)
• Fara u sv. Petra v Praze v Biskupské ulici (1893–94)
• Dům U Mladých Goliášů Praha 1-Staré Město, Jilská 527/2, Skořepka 527/1 (1888–1889)
• rekonstrukce Novoměstské radnice (1904–1905)
• zvonice (dřevěná) u kostela svaté Ludmily v Mělníku (1906)
• Kostel Nejsvětější Trojice v Dobříši, okres Příbram (rekonstrukce) (1907)
• Muzeum – původně Sbor Českých bratří v Mladé Boleslavi (rekonstrukce) (1895)
• Žižkova mohyla u vsi Žižkovo Pole, okres Havlíčkův Brod, kde údajně Jan Žižka zemřel (1874)
• Pomník Jana Žižky v Čáslavi (s J. V. Myslbekem) (1881)
• Hrobka rodiny Daubkovy (s J. V. Myslbekem a M. Pirnerem (1888)
• Duslova vila v Berouně (spolupráce J. V. Myslbek) (1890)
• Vila Josefa Šebestiána Daubka v Brněnci u Svitav – přístavba ke staršímu objektu (spolupráce Fr.Ženíšek – sgrafita) (1887)
• vlastní Vila Antonína Wiehla ve Smolnici u Loun (spolupráce M. Aleš, J. V. Myslbek a Maudr) (1898)
• Dům Bohuslava Schnircha v Mikovcově ulici čp. 548/5 na Vinohradech, autory výzdoby jsou Schnirch a Fr. Ženíšek. (1875)^[4][5]
• Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem, autory výzdoby jsou Tulka a Myslbek (1876)^[4][6] rodinný dům čp. 1050
• nárožní Dům s taneční školou Karla Linka čp. 1050 v Praze 1, Divadelní ul. 12, Krocínova ul. 1. Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem. (1875–1876)^[7]
• Dům čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem. Autory výzdoby jsou Ženíšek a Myslbek (1876)^[7][8]
• Dům čp. 317/15 v ulici Karoliny Světlé U Vratislavů Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem (1877)^[7][9]
• nárožní Dům U Mladých Goliášů čp. 527/I ve Skořepce Praha 1 Staré Město, Jilská 2, Skořepka 1. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy sgrafit Mikoláš Aleš.(1888–1889)^{[10][11][12][13]}
• nárožní dům čp. 542 ve Zborovské ulici 42 na Smíchově. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy plastik J. V. Myslbek. (1885)^[14][15][16]
• nárožní dům čp. 1682 Na Poříčí (or. č. 18), (Havlíčkova č. o. 15). Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. (1886)^[17]
• vlastní nárožní Wiehlův dům čp. 792 na Václavském náměstí autoři výzdoby Aleš a Josef Fanta (1894–96)^[17][18]
• nárožní Wiehlův dům čp. 560 ve Slaném pro svého bratra Julia Wiehla, Wiehl sám navrhl sgrafita na fasádě (1879–1880)^{[17][19][20][21][22][23]}

Malířství

Mikoláš Aleš

• cyklus obrazů Vlast v Národním divadle (spolu s F. Ženíškem) – 14 lunet ve vstupní hale
• náčrty 4 nástěnných a 3 stropních maleb ve vstupní hale Národního divadla (provedl F. Ženíšek)
• knižní a časopisecká ilustrace (Květy, Tyrolské elegie, Psohlavci, Špalíček, Slabikář...), vlastní obrazová tvorba
• pro jeho kresbu je charakteristická silná černá obrysová linka

Vojtěch Hynais

• výzdoba Královské lóže Národního divadla
• opona Národního divadla
• portréty, obrazy; výzdoba Dvorního divadla ve Vídni

František Ženíšek

• návrh 8 alegorických postav v nástropních medailonech Národního divadla
• stropní malby ve vstupní hale Národního divadla
• návrh opony Národního divadla (shořela)
• podobizny, obrazy, sgrafita

Josef Tulka

• návrh 5 lunet v lodžii Národního divadla – Cyklus Píseň
• oltářní obrazy, malby a kresby na historická témata

Julius Mařák

• výzdoba královské lóže Národního divadla – 9 obrazů hradů a památných míst Čech a Moravy
• krajiny, grafiky, obrazy

Adolf Liebscher

• 8 lunet ve spojovací chodbě Národního divadla – tempera na zeď
• dekorativní malba, historická malba, ilustrace

Václav Brožík

• 3 obrazy v salónu Královské lóže – Tři doby země české (Přemyslovci, Lucemburkové, Habsburkové)
• lunety, historické malby, krajiny, venkovské žánry, podobizny.

Sochařství

Bohuslav Schnirch

• veškerá kamenická ornamentální výzdoba Národního divadla
• sochy Apollóna a Devíti múz na atice lodžie Národního divadla
• trigy na nárožních pylonech Národního divadla
• tympanon nad jevištěm, medailony Měsíců, Dne a noci v Královské lóži v Národním divadle
• sochařská výzdoba Prahy

Josef Václav Myslbek

• alegorické sochy Činohry a Zpěvohry v Národním divadle
• alegorické sochy, pomníky

Antonín Pavel Wagner

• sochařská výzdoba Vídně
• alegorie, sochy