Fara u sv. Petra v Praze
kulturní památka České republiky na území obce Praha From Wikipedia, the free encyclopedia
Fara u sv. Petra v Praze je novorenesanční dům čp. 1137 (v době stavby 1137b) na Novém Městě v Praze 1 v Biskupské ulici 13 a náleží ke kostelu svatého Petra na Poříčí.[1] Fara byla postavena podle projektu stavebního úřadu, který vypracoval stavitel Konstantin Mráček, fasádu pak navrhl významný český architekt 19. století Antonín Wiehl. Autorem návrhů sgrafit na fasádě je Celda Klouček a podle jeho návrhu je provedl Láďa Novák.[2][3] Dům je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.[4]
| Fara u sv. Petra v Praze | |
|---|---|
,_Praha_1,_Biskupská_13,_Nové_Město.JPG) Fara u sv. Petra v Praze v Biskupské ulici | |
| Účel stavby | |
fara | |
| Základní informace | |
| Sloh | neorenesance |
| Architekti | budova stavitel Konstantin Mráček, fasáda Antonín Wiehl návrh sgrafit Celda Klouček |
| Výstavba | 1893 |
| Současný majitel | Římskokatolický farní úřad u kostela svatého Petra |
| Poloha | |
| Adresa | Praha, Česko |
| Ulice | Biskupská |
| Souřadnice | 50°5′27,28″ s. š., 14°26′1,48″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39835/1-1186 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis domu
Řadový dvoupatrový novorenesanční dům s pěti osami je situovaný uprostřed domovního bloku s průčelím do Biskupské ulice. V prvním patře balkon nad vchodovými dveřmi v centrální ose domu. Fasáda domu je ukončená lunetovou římsou, jejíž lunety jsou zdobeny sgrafity. Atika i římsa jsou jasně odvozeny od Schwarzenberského paláce.[5] Na fasádě průčelí je režné zdivo, sgrafitovaná omítka a prvky architektury z pískovce. V prvním patře zdobí režné zdivo medailon s letopočtem 1894. V přízemí jsou jako ozdobný prvek použity štíty se znakem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a znak Nového Města. Znak křižovníků připomíná, že "Nyní jest farářem farářem po Fr. Štolovském Josef Christ, kněz řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Novou faru v ulici Biskup. ul. č. 13 vystavěl arch. Ant. Wiehl; průčelí má výzdobu od C. Kloučka."[1] V návrhu pouze vymezil plochu pro sgrafita a ozdobné prvky a jejich návrh zpracoval a sochař Celda Klouček, se kterým Wiehl v téže době spolupracoval na výzdobě Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici[6][7] Fasáda je členěna sgrafity v rozvilinovém vlysu pod 1. patrem. V sedmi lunetách jsou sgrafita s českými zemskými patrony. V lunetové římse jsou také značky autora sgrafit a Ládi Nováka, který je na fasádě provedl. Nad lunetovou římskou jsou ornamentální sgrafita proložená hesly VÍRA, NADĚJE, LÁSKA. Střechu zdobí tři malé štíty.[2]
Fara v Biskupské ulici v kontextu Wiehlovy neorenesance
.jpg)
Antonín Wiehl architektonický návrh fasády fary zpracoval jako jeden ze svých posledních návrhů a využil zkušenost z návrhů 9 činžovních domů a dalších veřejných staveb.[8]Fasády staveb navržené Antonínem Wiehlem byly od 70. let přijímány veřejností i odborníky příznivě jako nový prvek ve výzdobě domů a atmosféře ulic.[9]Wiehl na výzdobě domů, které navrhoval postupně precizoval svoje pojetí české novorenesance.[10][11]Podobnou lunetovou římsu jako u fary v Biskupské ulici navrhl Wiehl poprvé u domu čp. 1035/17 Karolíny Světlé v roce 1877, kdy se až v průběhu stavby inspiroval Schwarzenberským palácem v Praze a jeho rekonstrukcí (1871) navrženou Josefem Schulzem. Ze spisu stavby plyne, že původní návrh byl magistrátem schválen 28. 8. 1876 a 14. 5. 1877 byl schválen dodatek se změnou" ...dům obdrží jiné průčelí s hlavní římsou mimoobyčejně konstruovanou, na traversy na cement klenutou...".[12][11]Fara v Biskupské ulici patří do Wiehlova směru výzdoby fasád tvořeného kombinaci režného zdiva, sgrafit a lunetové římsy (nebo renesančních několikastupňových štítů).[2] Jeho kolega architekt Jan Koula Wiehlovo úsilí definoval v roce 1883 ve Zprávách Spolku architektů jako "výklad o vývoji a stylu A. Wiehla" ve "...Wiehl bojuje o nové vyjádření architektonické na základě vzorů, pro Prahu a Čechy XVI. a XVII. století typických a ukázal k nim po prvé, když postavil svůj "sgrafitový domek" v Poštovské ulici. Od té doby pilně sbíral památky naší renesance, studoval je a kde mu bylo možno, hleděl jich užíti na svých stavbách. Wiehlovým přičiněním mluví se o "české renesanci"; cítíme oprávněnost tohoto názvu, ale nikdo dosud nestanovil přesně, v čem ráz těch staveb záleží..." [13] O uplatnění sgrafit referoval Jan Koula v článku "Domy pp. architektů V. Skučka a J. Zeyera"[14][15][16]
Dům v současnosti
Pro svou architektonickou hodnotu a význam v historii Prahy a její architektury je dům zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.[17] Budovu od jejího vzniku[1] stále využívá Římskokatolický farní úřad u kostela svatého Petra.[18]
Galerie Fary v Biskupské ulici 1137/15
Fara Biskupská 13
Fara Biskupská 13 – detail zdiva 1. patra a lunet
Schwarzenberský palác – detail lunet, které Wiehla inspirovaly u domu v ulici Karolíny Světlé 1035/17
_Biskupská_13_(3).jpg)
_Biskupská_13_(2).jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.