Dům U Mladých Goliášů
novorenesanční dům na Starém Městě v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Dům U Mladých Goliášů[1] (též U Bechyňů nebo Bechyňovský) čp. 527 (v době výstavby domu označen jako 527/I.) je novorenesanční nárožní dům na Starém Městě v Praze 1 na rohu ulice Skořepka (1) a Jilské ulice (2). Dům byl postaven v letech 1888–1889 podle návrhu významného českého architekta 19. století Antonína Wiehla. Autorem návrhů sgrafit je Mikoláš Aleš.[2][3] Dům je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.[4]
| Dům U Mladých Goliášů čp. 527 v ulici Skořepka | |
|---|---|
 U Mladých Goliášů čp. 527 v ulici Skořepka | |
| Účel stavby | |
nájemní dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | neorenesance |
| Architekti | Antonín Wiehl a Karel Gemperle, návrh sgrafit Mikoláš Aleš |
| Výstavba | 1888 |
| Poloha | |
| Adresa | Praha, Česko |
| Ulice | Jilská a Skořepka |
| Souřadnice | 50°5′2,24″ s. š., 14°25′6,63″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40859/1-1728 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis domu
Nárožní třípatrový novorenesanční činžovní dům zakončený ve třetím poschodí atikou a 4 štíty (dva do Skořepky a dva do Jilské). Dům má do Skořepky 9 os, do Jilské ulice 5 os, kde v další ose je portál. Fasádu v přízemí domu tvoří rustika, v prvním a druhém patře režné zdivo. Do ulice Skořepka je obrácen jednoosý rizalit, kterým prochází parapetní římsa zdobená dívčími hlavami, rohy hojnosti a úponkovým dekorem. V prvním patře nad oknem člení fasádu římsa na konzolích. Na fasádě směrem do Skořepky jsou dvě figurální sgrafita zobrazující alegorie Války a Míru. Alegorii pojal Aleš jako scény ze života renesančního šlechtice, který se loučí se svou chotí před odchodem do boje (Válka) a šlechtic a jeho choť v domácím interiéru (Míru).[3] Pod prvním patrem a na arkýři je vlys zdobený plastickým dekorem. Nároží domu je zvýrazněno bosáží. Na fasádě do Jilské ulice je plochý arkýř, který nese balkon ve 2 patře. Ve třetím patře je tříarkádová lodžie s napodobeninami terakotových obkladů. V třetím patře a na štítech zdobí fasádu ornamentální sgrafita provedená na černém podkladě v barvě bílé.41-43 Na arkýři do Jilské ulice je letopočet dokončení stavby domu ANNO 1889. Na rizalitu do Skořepky v úrovni prvního patra je vsazena černá destička nápisem "DŮM TENTO VYSTAVĚLI ANT. WIEHL A KAR. GEMPERLE".[5] Na nároží je vsazena soška Madony. Figurální i ornamentální sgrafita provedena podle návrhu Mikoláše Alše[2][6][1] Antonín Wiehl architektonický návrh zpracoval jako svůj šestý činžovní dům v Praze. Jak informuje deska na fasádě do Skořepky postavil jej ve spolupráci s Karlem Gemperlem, se kterým v letech 1880–1890 na svých stavbách spolupracoval.[7][8]
Dům U Mladých Goliášů v kontextu Wiehlovy neorenesance
Fasády staveb navržené Antonínem Wiehlem byly od 70. let přijímány veřejností i odborníky příznivě jako nový prvek ve výzdobě domů a v atmosféře pražských ulic.[9]Wiehl na výzdobě domů postupně precizoval svoje pojetí české novorenesance.[10][11][11]Dům U Mladých Goliášů patří do jeho směru výzdoby fasád tvořené kombinaci režného zdiva, sgrafit a renesančních štítů (nebo lunetové římsy).[12] Wiehl v projektu vymezil plochu pro sgrafita a vlastní návrhy výzdoby zpracoval v kartonech malíř Mikoláš Aleš, který s Wiehlem v sedmdesátých a osmdesátých letech spolupracoval na výzdobě řady domů (např. Dům čp. 1682 Na Poříčí, Staroměstská vodárna). Vrcholem této spolupráce jsou Alšovy alegorie na monumentální výzdobě Wiehlova domu[13][14]Wiehlův kolega architekt Jan Koula Wiehlovo úsilí definoval v roce 1883 ve Zprávách Spolku architektů jako „výklad o vývoji a stylu A. Wiehla“ ve "...Wiehl bojuje o nové vyjádření architektonické na základě vzorů, pro Prahu a Čechy XVI. a XVII. století typických a ukázal k nim poprvé, když postavil svůj „sgrafitový domek“ v Poštovské ulici. Od té doby pilně sbíral památky naší renesance, studoval je a kde mu bylo možno, hleděl jich užíti na svých stavbách. Wiehlovým přičiněním mluví se o "české renesanci; cítíme oprávněnost tohoto názvu, ale nikdo dosud nestanovil přesně, v čem ráz těch staveb záleží..." [15] O uplatnění sgrafit referoval Jan Koula též v článku „Domy pp. architektů V. Skučka a J. Zeyera“[16][17]
Obyvatelé a události
Na začátku 20. století zde bydlel spisovatel Max Brod; v bytě jeho rodiny se Franz Kafka seznámil s Felicí Bauerovou.
Galerie
Dům U Bechyňů, Praha 1-Staré Město, Jilská 2, Skořepka 1
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.