italský fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia
Mauro Tassotti (19. leden 1960, Řím, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a reprezentant Itálie. Po fotbalové kariéře působil jako asistent trenéra.
| Mauro Tassotti | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) Mauro Tassotti (2012) | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Datum narození | 19. ledna 1960 (64 let) | ||||||
| Místo narození | Řím,  Itálie | ||||||
| Výška | 177 cm | ||||||
| Hmotnost | 72 kg | ||||||
| Přezdívka | Tasso | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Pozice | Fotbalový obránce (1978–1997) Fotbalový trenér (1997–2022) | ||||||
| Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
| Reprezentace** | |||||||
| |||||||
| Trenérská kariéra*** | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry *** Trenérské působení aktuální k 7. 1. 2024 | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Jako hráč, spolu s Baresim, Maldinim a Costacurtou tvořil obranu AC Milán v pozdních osmdesátých let a poloviny devadesát let. Od roku 1980 do roku 1997 hrál v klubu Rossoneri 17 let, poté do roku 2016 zastával post jako trenér mládeže (primavera), asistenta trenéra a konzultanta dlouhých 36 let, což je absolutní rekord v historii klubu [1].
Má stříbrnou medaili z MS 1994 s reprezentací Itálie. Na klubové úrovni má tři vítězství v LM (1988/89, 1989/90 a 1993/94), dvě vítězství v Interkontinentálního poháru (1989 a 1990). Také má pět titulů v lize (1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96).
Na MS 1994 v USA dostal 8-zápasový trest za zranění loktem Španěla Luise Enriqueho. Byl to nejtvrdší trest v historii světových šampionátů až do 24. 6. 2014, kdy ho překonal 9-zápasový distanc pro Uruguayce Luise Suáreze za pokousání Itala Giorgia Chielliniho na Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii.[2]
První zápas odehrál 5. listopadu 1978 v 18 letech proti Ascoli. Do konce sezony ještě přidal 13 utkání. V další sezoně již nastoupil na 27 utkání, ale kvůli uplácení bylo Lazio odsouzeno k sestupu do druhé ligy.
Dne 1. července 1980 přestoupil do Milána[3]. Ten také hrál ve druhé lize kvůli uplácení z minulé sezony. Ze začátku své kariéry byl známý jako velmi tvrdý obránce. Až s příchodem trenéra Sacchiho se stal skvělým obráncem. Též plnil funkci zástupce kapitána.
Prvním úspěchem byla sezona 1987/88, když s klubem vyhrál titul. Pak následovali trofeje za vítězství poháru PMEZ 1988/89 a poté i obhajoba PMEZ 1989/90. Ale nejdůležitějším vítězstvím v kariéře bylo ve finále LM 1993/94 když zvedal trofej jako kapitán mužstva [4].
V jeho posledních sezónách v kariéře byl používán méně kvůli jeho postupujícímu věku a také díky talentu Panucciho který hrál na jeho pozici. Spolu se svým spoluhráčem Baresim odešel Tasso po sezoně 1996/97 do fotbalového důchodu. Jeho poslední zápas byl 1. června doma proti Cagliari v nebývalé roli středního záložníka [5]. Za 'Rossoneri hrál 17 sezon a nastoupil celkem do 583 utkání a vstřelil celkem 10 branek.
Zúčastnil se dvou ME do 21 let (1980 a 1982). Vždy byl vyřazen ve čtvrtfinále. Zahrál si i na OH 1988, kde obsadil 4. místo.
Tasso si odbyl premiéru v národním dresu Itálie na kvalifikačním zápase pro MS 1994 14. října 1992 proti Švýcarsku (2:2) [6]. Bylo mu 32 let a stal se nejstarším debutantem v historii Itálie [7].
Při přátelském utkání 3. června 1994 proti Švýcarsku (1:0) nastoupili v obraně od začátku zápasu se spoluhráče mi z Milána[8]. I díky souhře se spoluhráči byl pozván trenérem Sacchim na MS 1994. Odehrál dva zápasy v základní sestavě. Po finálové prohře proti Brazílii (2:3 na penalty) ukončil reprezentační kariéru. Jeho poslední zápas byl ve čtvrtfinále proti Španělsku (2:1) [9]. V něm udeřil loktem protihráče Luise Enrique v pokutovém území když se rozhodčí nedíval, ale po televizním prozkoumání dostal od FIFA 8 zápasový distanc [10].
Svou trenérskou kariéru zahájil u Rossoneri sektoru mládeže: od roku 1997 do roku 2001 byl ředitelem Primavery. Od 14. března 2001 do 13. ledna 2014 se stal asistentem trenéra u dospělých. Byl asistentem trenérů: Alberto Zaccheroni, Cesare Maldini, Carlo Ancelotti, Leonardo, Massimiliano Allegri, Clarence Seedorf a Filippo Inzaghi. 15. ledna 2014 vedl jeden zápas jako hlavní trenér. Pak pracoval jako pozorovatel pro vývoj mládeže a 12. července 2016 ukončil smlouvu, čímž opustil Rossoneri po 36 letech [11], aby mohl dělat asistenta u trenéra Ševčenka, který vedl národní tým Ukrajiny. Dne 7. listopadu 2021 doprovodil Ševčenka do Janova.
| Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
| 1977/78 |  Lazio |
Serie A | 0 | 0 | IP | 0 | 0 | PU | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 1978/79 | Serie A | 14 | 0 | IP | 1 | 0 | 0 | 0 | 15 | 0 | ||
| 1979/80 | Serie A | 27 | 0 | IP | 5 | 0 | - | 0 | 0 | 32 | 0 | |
| Celkem za Lazio | 41 | 0 | - | 6 | 0 | - | 0 | 0 | 47 | 0 | ||
| 1980/81 | _e_Rosso_e_Nero_(Strisce).svg){kind=small} Milán[12] |
Serie B | 33 | 0 | IP | 3 | 0 | - | 0 | 0 | 36 | 0 |
| 1981/82 | Serie A | 24 | 0 | IP | 4 | 0 | Stř.P | 5 | 0 | 33 | 0 | |
| 1982/83 | Serie B | 32 | 0 | IP | 9 | 1 | - | 0 | 0 | 41 | 1 | |
| 1983/84 | Serie A | 30 | 1 | IP | 7 | 0 | - | 0 | 0 | 37 | 1 | |
| 1984/85 | Serie A | 24 | 1 | IP | 10 | 0 | - | 0 | 0 | 34 | 1 | |
| 1985/86 | Serie A | 28 | 0 | IP | 6 | 0 | PU | 6 | 0 | 42 | 0 | |
| 1986/87 | Serie A | 24+1[13] | 1 | IP | 4 | 0 | - | 0 | 0 | 29 | 1 | |
| 1987/88 | Serie A | 28 | 0 | IP | 7 | 0 | PU | 4 | 0 | 39 | 0 | |
| 1988/89 | Serie A | 30 | 2 | IP+IS | 3+1 | 0 | PMEZ | 9 | 0 | 43 | 2 | |
| 1989/90 | Serie A | 29 | 3 | IP | 2 | 0 | PMEZ+ES+IP | 7+2+1 | 0 | 41 | 3 | |
| 1990/91 | Serie A | 28 | 0 | IP | 2 | 0 | PMEZ+ES+IP | 4+2+1 | 0 | 37 | 0 | |
| 1991/92 | Serie A | 33 | 0 | IP | 5 | 0 | - | 0 | 0 | 38 | 0 | |
| 1992/93 | Serie A | 27 | 0 | IP+IS | 5+1 | 0 | LM | 9 | 1 | 42 | 1 | |
| 1993/94 | Serie A | 21 | 0 | IP+IS | 1+1 | 0 | LM+ES+IP | 9+1+1 | 0 | 34 | 0 | |
| 1994/95 | Serie A | 12 | 0 | IP+IS | 4+1 | 0 | LM+ES+IP | 5+2+1 | 0 | 25 | 0 | |
| 1995/96 | Serie A | 15 | 0 | IP | 2 | 0 | PU | 3 | 0 | 20 | 0 | |
| 1996/97 | Serie A | 10 | 0 | IP+IS | 1+0 | 0 | LM | 1 | 0 | 12 | 0 | |
| Celkem za Milán | 429 | 8 | - | 80 | 1 | - | 72 | 1 | 581 | 10 | ||
| Celkově | 470 | 8 | - | 86 | 1 | - | 72 | 1 | 628 | 10 | ||
| Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
 Itálie |
OH 1988 | 1 zápas ve skupině | 17. 9. |  Guatemala | 90 | 0 | 5:2[14] |
| 2 zápas ve skupině | 19. 9. |  Zambie | 90 | 0 | 0:4[15] | ||
| 3 zápas ve skupině | 21. 9. |  Irák | 90 | 0 | 2:0[16] | ||
| Čtvrtfinále | 25. 9. |  Švédsko | 120 | 0 | 2:1prodl.[17] | ||
| Semifinále | 27. 9. |  Sovětský svaz | 120 | 0 | 2:3 v prodl.[18] | ||
| Zápas o 3. místo | 30. 9. |  NSR | 90 | 0 | 0:3[19] | ||
MS 1994  |
1 zápas ve skupině | 18. 6. |  Irsko | 90 | 0 | 0:1[20] | |
| Čtvrtfinále | 9. 7. |  Španělsko | 90 | 0 | 2:1[21] | ||
vítěz italské ligy (5x)Milán: 1987/88, 1991/92, 1992/93, 1993/94, 1995/96
Milán: 1980/81, 1982/83
vítěz italského superpoháru (4x)
vítěz Ligy mistrů UEFA (3x)Milán: 1988/89, 1989/90, 1993/94
vítěz Evropského superpoháru (3x)
vítěz Interkontinentálního poháru (2x)
vítěz Středoevropského poháru (1x)Milán: 1981/82
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
