Archimédés
řecký matematik, fyzik, inženýr, vynálezce a astronom / From Wikipedia, the free encyclopedia
Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes (287 př. n. l.?[pozn. 1] – 212 př. n. l. Syrakusy) byl řecký matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom.
Archimédés ze Syrakus (řecky: Ἀρχιμήδης) | |
---|---|
Archimédés na obraze od italského malíře Domenica Fettiho | |
Narození | 287 př. n. l. Syrakusy, Sicílie (Velké Řecko) |
Úmrtí | 212 př. n. l. Syrakusy, Sicílie |
Příčina úmrtí | Zabit při dobytí Syrakus Římany |
Národnost | řecká |
Obory | Matematika, fyzika (zvláště mechanika), astronomie |
Známý díky | Archimédovu zákonu a dalším pracím v hydrostatice, principu páky, šnekovému čerpadlu atd. |
Rodiče | Fidias |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Archimédés je považován za jednoho z nejvýznamnějších vědců klasického starověku, za největšího matematika své epochy a jednoho z největších matematiků vůbec.[1] Použil vykrývací metodu k výpočtu plochy segmentu paraboly (využil součtu nekonečné geometrické řady pravidelných ploch, kterými segment vyplnil), a předjal tak myšlenky integrálního počtu.[2] Zabýval se metodou výpočtu délky kružnice a na svou dobu přesně odhadl číslo pí.[3] Také definice spirály nesoucí jeho jméno a vzorce pro výpočet objemů těles byly na tehdejší dobu převratné.
Na poli fyziky patří mezi jeho nejslavnější objevy ve statice (mechanická rovnováha, vysvětlení principu páky) a hydrostatice (Archimédův zákon). Navrhl a sestrojil mnoho vynálezů, sloužících pro potřeby jeho rodného města Syrakus, včetně šnekového čerpadla, kterým byla vybavena největší loď starověku Syrakúsia.
Některé legendární obranné stroje, které Archimédés vynalezl, byly v moderní době zrekonstruovány a ukázalo se, že mohly být funkční. Zrcadla, kterými měl podle legend zapalovat římské lodě, mezi ně ale nejspíše nepatří; pravděpodobnější teorie, kterou podporoval i Leonardo da Vinci a Galén, je, že Archimédés použil k zapálení lodí parní kanón.[4]
Archimédés byl zabit během druhé punské války římským vojskem pod vedením Marca Claudia Marcella při obraně svého rodného města. O jeho smrti se nám dochovala legenda, podle které odmítl po dobytí Syrakus následovat římského vojáka dříve, než dořeší matematický problém. To vojáka rozzuřilo a Archiméda zabil. Římský řečník Cicero sto padesát let poté údajně nalezl a popsal Archimédův hrob.[5]