kopat

See also: kopať and копать

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kopati, from Proto-Slavic *kopati, from Proto-Indo-European *(s)kep-.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkopat]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: ko‧pat

Verb

kopat impf (perfective kopnout)

1. to dig
2. to kick

   Jako kluk kopal do míče celý den.

   As a boy he used to kick the ball all day.

Conjugation

Infinitive	kopat, kopati	Active adjective	kopající
Verbal noun	kopání	Passive adjective	kopaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kopám, kopu	kopáme, kopeme	—	kopejme
2nd person	kopáš, kopeš	kopáte, kopete	kopej	kopejte
3rd person	kopá, kope	kopají, kopou	—	—

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kopal	kopali	kopán	kopáni
masculine inanimate		kopaly		kopány
feminine	kopala		kopána
neuter	kopalo	kopala	kopáno	kopána

Transgressives	present	past
masculine singular	kopaje	—
feminine + neuter singular	kopajíc	—
plural	kopajíce	—

Conjugation

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kopat.

Derived terms

• kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá
• prokopat
• vykopat
• zakopat

 

Related terms

• dokopat
• kop
• kopačka
• kopaná
• kopanec
• kopanice
• kopaničář
• kopanina
• kopáč
• kopnout
• nakopat
• odkopat
• odkopnout
• okop
• okopat
• podkopat
• pokopat
• prokopat
• průkopník
• překopat
• příkop
• rozkopat
• ukopnout
• vykopat
• výkop
• zakopat
• zakopnout
• zákop
• zkopat

 

Further reading

• “kopati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kopati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kopat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)