Armáda České republiky (AČR) představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky, které dále tvoří Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.[4]
| Armáda České republiky | |
|---|---|
 Znak AČR | |
| Založeno | 1. ledna 1993 |
| Stát |  Česko |
| Složky armády |  pozemní síly vzdušné síly speciální síly inf. a kyber. síly teritoriální síly |
| Velitelství | Praha |
| Velení | |
| Vrchní velitel | Petr Pavel |
| Ministryně obrany | Jana Černochová |
| Náčelník Gen. štábu | genpor. Karel Řehka |
| Stav | |
| Věk odvodu | 18 let |
| K dispozici pro službu | 2 414 728, věk 15–49 (2005) |
| Vhodných pro službu | 1 996 631, věk 15–49 (2005) |
| Roční počet branců | 500–800 pro rok 2021 (2005) |
| Aktivních vojáků | 28 000 vojáků z povolání, 7090 občanských zaměstnanců, 1109 státních zaměstnanců (2021)[1][nenalezeno v uvedeném zdroji] |
| Rezervistů | 4 266 (AZ, 2024)[2] |
| Výdaje | |
| Rozpočet | 116,6 miliard Kč[3] |
| Průmysl | |
| Domácí dodavatelé | Aero Vodochody Česká zbrojovka Uherský Brod Meopta SVOS Přelouč Tatra ERA Retia TDV |
| Zahraniční dodavatelé | BAE Systems – Saab EADS – Airbus, CASA Fabrique Nationale General Dynamics Iveco Bell Helicopter Textron |
 Národní rozlišovací znak | |
V čele organizační struktury AČR stojí generální štáb, jehož náčelníkem je od 1. července 2022 Karel Řehka. Civilní řízení a demokratickou kontrolu armády zajišťuje Ministerstvo obrany České republiky. Od 1. ledna 2005 je česká armáda plně profesionalizovaná; dobrovolníci slouží v jednotkách aktivní zálohy.
Armáda České republiky je tvořena svazky a útvary několika druhů sil. Základem pozemních sil jsou dvě mechanizované brigády, a od roku 2020 nově vzniklý výsadkový pluk, které jsou spolu s dalšími jednotkami pozemního vojska určeny pro plnění úkolů na území státu i mimo něj.[5][6] Vzdušné síly zahrnují vojenské letectvo a protivzdušnou obranu zabezpečující suverenitu a obranyschopnost vzdušného prostoru ČR v rámci NATINAMDS.[7] Speciální síly jsou od roku 2015 samostatný druh sil pro speciální operace.[8][9] V roce 2019 vznikla samostatná velitelství informačních a kybernetických sil a teritoriálních sil.[10][11][pozn. 1]
Hlavní úkoly Armády České republiky stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jako obranu proti vnějšímu napadení a plnění úkolů na základě mezinárodních smluvních závazků týkajících se společné obrany nebo operací na udržení míru a bezpečnosti.[12] AČR se primárně připravuje na obranu území státu nebo spojenců v rámci kolektivní obrany NATO dané článkem 5 Severoatlantické smlouvy, případně Společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU. Zahraniční nasazení AČR vychází rovněž z členství v OSN, OBSE nebo V4 (Obranná spolupráce Visegrádské skupiny).[13][14]
Vojenské vzdělávání v Česku poskytuje Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové a Univerzita obrany v Brně, které jsou obě součástí Ministerstva obrany, Velitelství výcviku – Vojenská akademie ve Vyškově jakožto rezortní vzdělávací a výcvikové zařízení Ministerstva obrany a Vojenský obor při FTVS UK Praha, který je součástí struktury Armády ČR a zároveň i jednou z kateder Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.[15]
Historie
Předchůdcem Armády České republiky byla před rokem 1954 Československá armáda, v letech 1954–1990 Československá lidová armáda (ČSLA) a v letech 1990–1993 opět Československá armáda. Československá armáda se 1. ledna 1993 rozdělila na dvě samostatné armády: Armádu České republiky a Armádu Slovenské republiky, slovensky: Armáda Slovenskej republiky (1993–2003, od roku 2003 Ozbrojené síly Slovenské republiky, slovensky: Ozbrojené sily Slovenskej republiky).
Za vlády Miloše Zemana se armáda po vstupu do NATO (1999) začala adaptovat na standardy aliance a vláda v roce 2001 jmenovala zmocněnce pro reformu ozbrojených sil a na konci svého funkcního období schválila jím navržený koncept profesionální armády. Stalo se tak poněkud nečekaně a v rozporu s programovým prohlášením vlády v rámci předvolební kampaně. Zrušení branné povinnosti bylo politikum i později a vedlo k uspíšení reformy, takže se AČR od 1. ledna 2005 stala plně profesionální armádou.[16] Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.[17]
Oficiální názvy armády od roku 1918:[18]
- 1918–1950 – Československá branná moc (tento oficiální název dostala československá armáda 19. března 1920 na základě branného zákona)[19]
- 1950–1954 – Československá armáda
- 1954–1989 – Československá lidová armáda
- 1990–1992 – Československá armáda
- od roku 1993 – Armáda České republiky (AČR)
Výdaje na armádu
Největší výzkumy, jak by měly vypadat výdaje na armádu, probíhaly v době Studené války (1946–1989), protože válečné výdaje za 2. světové války některé země přivedly do vážných ekonomických potíží (např. Velká Británie) a vlády se tomu chtěly vyhnout nebo být alespoň připraveny. Podle těchto výzkumů bývá za hranici, kdy vojenské výdaje začínají ohrožovat ekonomickou prosperitu i samotnou podstatu ekonomiky, považována hodnota 5% HNP (hrubý národní produkt). V poslední době se udávají výdaje na obranu vůči HDP, což je přesněji určitelné číslo než dříve uváděné HNP. Zatímco v období Studené války vycházela čísla Východního bloku u HNP vůči HDP spíše nižší, u západních států spíše vyšší.[20]
Vyjadřování výdajů na armádu jako procento k HDP (hrubý domácí produkt) se používá, protože nejlépe vyjadřuje zátěž ekonomiky státu (tj. jakou část nově vytvořené hodnoty stát vydává na zajištění vojenské ochrany státu) a umožňuje to jednoduché srovnání jak mezi státy tak v jednom státě v různé době.
V době ohrožení hitlerovským Německem, šlo v roce 1934 v ČSR na obranu 16 %HNP, v roce 1938 až 21 % HNP.[21][22]
V době komunistického režimu (1948–1989) vydával oficiálně ČSSR na armádu 5 % HNP, ale toto číslo nezahrnovalo investice do zbrojního průmyslu nebo řadu dalších výdajů vojenského charakteru, která byla ukryta do rozpočtových kapitol jiných ministerstev nebo i jednotlivých státních podniků. Celkové výdaje tak byly 6–7 % HNP. Pro srovnání byly ve stejné době výdaje Sovětského svazu na armádu 20–25 % HNP, spíše však více.[20]
Se vstupem do NATO (1999) přijalo Česko závazek vynakládat na obranu 2 %HDP. Tento spojenecký závazek byl dlouho zanedbáván a klesl až k výši 1 % HDP. Do roku 2021 byl Vládou ČR přislíben podíl alespoň 1,4 % HDP.[23] Teprve po ruské invazi na Ukrajinu (2022) dosáhne v roce 2024 zmíněných 2 % HDP.[24] USA vydávají na obranu 4 % HDP, což souvisí s tím, že jde o světovou velmoc s rozsáhlými globálními ambicemi.[20]
Technika a výzbroj
Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 tanků, 1367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů nad 100 mm, 230 bojových letounů a 50 bojových vrtulníků.[25]
K 29. únoru 2024[zdroj?!] armáda vlastnila celkem 63 tanků T-72 (z toho 30 modernizovaných T-72M4 CZ) a 14 tanků Leopard 2 (darovaných Německem), 308 bojových obrněných vozidel BVP-1, BVP-2, BPzV Svatava a Pandur II a 166 dělostřeleckých systémů ShKH vz. 77 DANA, vz. 82 PRÁM-L a ShM vz. 85. Kromě smluvně omezované výzbroje měla AČR také 175 lehkých obrněných vozidel, 149 vozidel se speciální nástavbou na podvozcích bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů nebo 36 obrněných zdravotních vozidel.[25][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Vzdušné síly AČR disponují 38 bojovými a cvičnými letouny typu Gripen a ALCA, 14 dopravními a pozorovacími letouny, 4 bitevními vrtulníky Bell AH-1Z Viper a 39 dopravními a víceúčelovými vrtulníky typových řad Mi-8/17/Mi-171Š, W-3 Sokol a Bell UH-1Y Venom.[25][26]
Pistole CZ P-10
Útočná puška CZ Bren 2
T-72M4 CZ
JAS-39 Gripen
L-159 ALCA
W-3A Sokol
Leopard 2 A4
,_taxiing,_Radom_AirShow_2005,_Poland.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Modernizace výzbroje
Armáda České republiky „zdědila“ výzbroj československé armády, která byla při zániku ČSFR rozdělena většinou v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko. Výjimkou bylo letectvo a protivzdušná obrana, kde u některých zbraňových systémů došlo k dělení jiným způsobem jako např. MiG-29 v poměru 1:1 nebo systémy PVOS S-200 a S-300, kdy každý stát si ponechal jen jeden druh.[27] Redukce početních stavů armády v 90. letech znamenala vyřazení velkého počtu zbraní, materiálu a techniky. V souvislosti se vstupem do NATO v roce 1999 došlo na počátku 21. století k částečné modernizaci arzenálu AČR pořízením nové techniky domácího i zahraničního původu. Některé z těchto akvizic byly spojeny s korupčními či jinými aférami, ať už se jednalo o kauzu obrněných transportérů Pandur a modernizaci tanků T-72 (místo 353 kusů nákladně modernizováno jen 30)[28] nebo pořízení letounů ALCA (většina z 72 objednaných kusů byla dlouhodobě uskladněna a neúspěšně nabízena k prodeji), Gripen a CASA.
Ve spojitosti s ukrajinskou krizí a zhoršením vztahů NATO a Ruska v roce 2014 avizoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nahrazení radarů, vrtulníků a obrněných vozidel sovětského původu novou technikou, přičemž k zahájení výběrových řízení mělo dojít v roce 2015.[29] Ministerstvo obrany (MO) mělo v plánu nakoupit až 300 obrněných vozidel (v první fázi 62 kusů) Titus za 20 mld. Kč v několika vlnách mezi lety 2019 a 2023.[30] Žádná z uvedených akvizic nebyla za Stropnického působení na MO v letech 2014 až 2017 realizována. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) v květnu 2018 oznámila, že připravovaný nákup radarů a víceúčelových vrtulníků prověřuje policie.[31]
Náčelník Generálního štábu AČR Aleš Opata představil na setkání s novináři dne 18. června 2018 program modernizace Armády České republiky. Do roku 2027 podle něj měla armáda na nákup a modernizaci techniky vynaložit více než 100 miliard korun.[32] Lubomír Metnar, v pořadí třetí ministr obrany za ANO, avizoval podepsání některých strategických zakázek do konce roku 2019.[33]
20. prosince 2023 schválila vláda ČR, nový zásadní dokument pro modernizaci AČR a to Koncepci výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR). Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky a ministryně obrany Jany Černochové je koncepce rozdělena na dvě části. První část se zabývá masivní modernizací techniky, zázemí a infrastruktury armády i zvýšením zásob. Tohle vše do konce 20. let 21. stol. Následně druhá část se má zaměřit na integraci nové techniky i výzbroje, modernizovat systém a zajistit životní cyklus nové techniky. Vše do roku 2035. Zároveň v tomto konceptu armáda popisuje několik cílů a jako hlavní prioritu stanovuje nábor nových členů až do hranice 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh.[34]
Dokončené akvizice
Vzdušné síly
- 2 transportní letouny CASA C-295MW s termínem dodání 2020–2021; zakázka v hodnotě 2,34 mld. Kč uzavřena 14. prosince 2019 – náhrada dopravních letounů Jak-40.[35]
- 16 přenosných protiletadlových kompletů velmi krátkého dosahu (VSHORAD) RBS 70 NG s termínem dodání 2020 až 2021; zakázka v hodnotě 914 milionů Kč uzavřena 18. prosince 2018 – náhrada samohybných kompletů Strela-10M.[36] V roce 2022 předložila armáda návrh vládě na modernizaci těchto protiletadlových kompletů.[37]
- 8 3D radiolokátorů EL/M-2084 kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar) s termínem dodání 2021–2023; zakázka v hodnotě 3,5 miliardy Kč uzavřena 5. prosince 2019 – náhrada radarů P-37, výškoměrů PRV-17 aj.[35] Poslední radiolokátor byl předaný v prosinci roku 2023.[38]
Pozemní síly
- 80 speciálních lehkých obrněných vozidel Iveco LMV (S-LOV-CBRN I a S-LOV-CBRN II) s termínem dodání 2020 až 2022; zakázka v hodnotě 5,1 miliardy Kč uzavřena 30. srpna 2018 – náhrada BRDM-2rch (vozidlo radiačního a chemického průzkumu) aj.[39]
- V květnu 2022 oznámil premiér ČR Petr Fiala, že Německo daruje AČR 15 starších tanků Leopard 2 v modifikaci A4 jako náhradu za české tanky T-72 které byly zaslány Ukrajině v rámci podpory v probíhající válce.[40] První kus darovaných tanků Leopard 2A4 si AČR převzala rukou ministryně obrany Jany Černochové 21.12.2022.[41] Poslední čtrnáctý bojový tank byl předán v listopadu 2023. Vyprošťovací vozidlo bude dodáno v průběhu roku 2024.[42]
- 21. února 2024 Německo nabídlo česku jako dar dalších 14 tanků Leopard 2A4 a vyprošťovací vozidlo Buffel 3 k již dodaným. Později se objevila i nabídka k odkoupení dalších 14 tanků a jednoho vozidla Buffel 3 přímo od společnosti Rheinmetall. AČR by tak mohla na konci jednání mohla disponovat 42 tanky a 3 vyprošťovacími vozidly[43].
- 62 kolových obrněných vozidel Titus (6 velitelsko-štábních a 36 spojovacích vozidel a 20 vozidel MKPP, tj. místo koordinace palebné podpory) s termínem dodání 2022 až 2024; zakázka v hodnotě 6,072 miliardy Kč uzavřena 21. června 2019 – náhrada zastaralé techniky jednotek 4. brigáda rychlého nasazení.[44] První kus si AČR převzala na veletrhu IDET v Brně 24.5.2023[45] a dodávka byla dokončena 26. června 2024 převzetím posledního vozidla ve verzi KOVVŠ.[46]
- V roce 2019 byla objednána také následující vojenská technika: lehká obrněná vozidla průzkumná (LOV-Pz), mobilní prostředky elektronického boje (EB) STARKOM na podvozcích Tatra 815-7 8×8, 31 těžkých kontejnerových nakladačů T-815 7 MSH-165-SCA, 34 vozidel T-810, 37 vozidel T-815 (valník), atd.[35]
Realizované akvizice
Vzdušné síly
- Vláda ČR schválila 27. září 2023 nákup 24 letounů F-35 Lighting II od americké společnosti Lockheed Martin, které mají nahradit 14 letounů JAS-39 Gripen pronajatých od švédské společnosti Saab. Náklady se odhadují na 150 miliard korun z čehož 106 miliard půjde na pořízení, výcvik a výzbroj a zbývajících 44 miliard na modernizaci letišť, přípravu personálu a nákup paliva. Letouny by do ČR měly postupně přilétat od roku 2031 do roku 2035 a postupně nahrazovat starší švédské stroje. Letouny by měly v letectvu AČR sloužit do roku 2069 respektive až 2082.[47]
- 20 vrtulníků Bell „systému H-1“ (10 víceúčelových UH-1Y a 10 bitevních AH-1Z) s termínem dodání do konce roku 2023; zakázka v hodnotě 17,5 miliardy Kč uzavřena 12. prosince 2019 – náhrada bitevních vrtulníků Mi-24V.[35] 8 vrtulníků – 2 víceúčelové a 6 bitevních získá ČR bezplatně od USA ze zrušené Marine Light Attack Helicopter Squadron 367 na Havaji
- 26. července 2023 dorazily na základnu vrtulníkového letectva AČR v Náměšti nad Oslavou první dva stroje z této zakázky.[48] Poslední dva nové stroje z původní smlouvy dorazily do ČR 13. června 2024.[49] Osm darovaných by mělo být dodáno v letech 2026 a 2027 po provedení modernizace v hodnotě 3,6 miliardy Kč.[50][51]
- AČR hodlá do roku 2026 16 kusy (4 baterie) systému SPYDER nahradit staré systémy 2K12 Kub z éry Sovětského svazu. Za výše zmíněných 16 systémů zaplatí MO ČR 13,7 mld. Kč. Smlouva na pořízení a 20letou podporu provozu byla podepsána 5. října 2021.[52]
- První součásti systému dorazily 23.7.2024 do České republiky k integraci.[53]
- Pořízení dvou transportních letounů střední kategorie Embraer C-390 Millennium, jehož významná část se vyrábí v ČR. Dodání prvního se předpokládá v roce 2025, druhého pak v roce 2027.[54][55] Smlouva v celkové hodnotě 11,3 miliardy Kč bez DPH byla podepsána 25. října 2024.[56]
Pozemní síly
- V roce 2020 bylo oznámeno, že armáda ČR koupí 52 ks samohybných kolových houfnic CAESAR 8×8 na podvozcích Tatra. Francouzské houfnice v české armádě nahradí samohybné houfnice vz. 77 Dana. Smlouva byla podepsána 30. září 2021. První 4 kusy budou vyrobeny ve Francii, zbylých 48 pak zkompletuje Czechoslovak Group (CSG), která dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Dodávky proběhnou mezi roky 2024 až 2026. V prosinci 2022 byl podepsán dodatek navyšující počet houfnic o dalších 10 kusů na celkových 62.[57] S přezbrojením se nově počítá v letech 2026 a 2027.[58]
- Automobily Toyota Hilux v celkovém počtu 1200 kusů – náhrada vozidel UAZ-469;[33] Dodávky se uskutečňují v letech 2021–2024.[59] Prvních 65 aut si AČR převzala 10.8.2021 na základně ve Štěpánově u Olomouce.[60]
- 246 bojových vozidel pěchoty, finální výběr mezi typy ASCOD, CV90 a Lynx – náhrada BVP-2; V roce 2022 španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx neodsouhlasili nové podmínky tendru. Ministerstvo obrany tak tendr ukončilo, a po vzoru Slovenska oslovilo přímo švédskou vládu o možných dodávkách pásových obrněnců CV90.[61] V květnu 2023 pak byla podepsána mezivládní smlouva za 59,7 miliardy Kč.[62] Plánované verze:
- pásové bojové vozidlo pěchoty PBVP,
- velitelské vozidlo PBV-V,
- průzkumné vozidlo PBV-Pz,
- vozidlo dělostřeleckého pozorovatele POV-DP,
- bojové ženijní vozidlo POV-Ž,
- zdravotnické vozidlo POV-Zdr,
- vyprošťovací vozidlo POV-V.[63]
- Pořízení dílenských vozidel na podvozku Tatra 815-7 jako náhrada dosud používaných vozidel na podvozku PV3S a to na základě smlouvy s VTÚ v hodnotě až 10 milliard Kč s termínem dodání 2025 až 2031.[64]
- Nákup až 872 nákladních vozidel Tatra 815-7 ve verzích 6x6 a 8x8 valník a nakladač kontejnerů 8x8. Rámcová smlouva v hodnotě až 13,35 miliardy Kč s minimálním odběrem 98 vozidel, dodávkami nejpozději do roku 2031 a s možností přistoupení dalších smluvních stran byla uzavřena 18. července 2024.[65]
Plánované akvizice
Vzdušné síly
- V roce 2023 se objevily informace o budovaném systému pro informační převahu AČR, který má zajišťovat přesné, kvalitní a moderní informace pro různé úrovně české armády. Má se skládat z moderních dronů, vzducholodí, balonů i satelitů. Pro AČR se má stát hlavním partnerem Izrael, který je považován za jednoho z největších lídrů v informačních technologiích. AČR v rámci tohoto systému vyvíjí několik let atmosférický balon STRATOM a plánuje vývoj kosmické družice GOLEM[66] a systém pro vyhodnocování MODES.[67]
- Po upřesnění svých požadavků oznámila AČR že prozatím upouští od nakoupení bezpilotních letadel II. a III. kategorie a zatím se zaměří na nákup dronů I. kategorie v počtu okolo 200.[70] Jedná se tak o pozastavení příprav na nákup letounů HERON 1 izraelské firmy IAI, který nebude nahrazen ani uvažovanými tureckými drony Bayraktar nebo americkými Grey Eagle.[71] Jako nový kandidát se ovšem objevuje izraelská firma Elbit Systems se širokou rodinou bezpilotních prostředků HERMES a Silver Arrow. Firma disponuje řadou bezpilotních prostředků různé váhy a specifikací. Taktéž jejích letoun Elbit Skylark I. je již ve výzbroji AČR.
- Armáda také představila ve svém plánu koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR) plán zakoupit několik středně těžkých dopravních vrtulníků.[72] Jako jeden z předních adeptů se objevily americké vrtulníky CH-47 Chinook s tandemovým uspořádáním dvou nosných rotorů.[73]
Pozemní síly
- V roce 2018 padl požadavek na pořízení 62 samohybných minometů jako náhrada za dosluhující ShM vz. 85 PRÁM-S.[33] V roce 2022 se objevili první zprávy o možných typech které by mohli mezi lety 2023 až 2025 modernizovat mechanizované prapory AČR.[74] V roce 2023 se poté ujasnilo že nový samohybný minomet bude mít kolový podvozek 8×8 a jednu hlaveň ráže 120 mm. Armádě tedy zbývá vybrat jakou konfiguraci věže a podvozkové platformy vybere. Jako pravděpodobný adept podvozkové platformy se jeví Pandur či Titus, které AČR již využívá.[75] V rámci KVAČR2035 se nově počítá s pořízením 74 kusů, ale realizace byla odložena do období po roce 2030.[58]
- Nákup nových vozidel KBVP pro transformovaný 44. mechanizovaný prapor v letech 2027 až 2023.[58]
- Náhrada pontonové mostní soustavy a mostů AM-50 pro zajištění mobility nově pořizované techniky. Předpokládaná realizace v letech 2025 až 2028.[58]
- Pořízení vozidel s balistickou ochranou pro potřeby ženijního vojska na univerzální kolové platformě s předpokládanou postupnou realizací v letech 2025 až 2031.[58]
- Plánovaný nákup až 77 tanků Leopard 2A8 jako náhrada dosluhujících tanků T-72 sovětské konstrukce.[76] Armáda si bude chtít nové tanky pořídit v 6 různých modifikacích.[77]
- Pořízení kolových nosičů pro mosty Leguan v souvislosti s pořízením tanků Leopard 2. Mělo by jít o náhradu mostních automobilů AM-50.[78]
- Armáda má také v plánu nákup až 159 lehkých bojových vozidel. Především pro výsadkáře z Chrudimské základny.[79] V druhé polovině roku 2023 se však vyskytly problémy a nákupy pozastavil antimonopolní úřad.[80] Načež byla později zakázka zrušena, ale potřeba nových vozidel zůstala.[81] Nově se s pořízením počítá až po roce 2030.[58]
Struktura
Od ledna 2020 došlo ke změně v systému velení AČR, jehož strategickou a taktickou část rozšířilo nové velitelství pro operace.[82] Další novinkou byl vznik teritoriálních a informačních a kybernetických sil, resp. jejich velitelství (vznik 2019, počáteční operační schopnosti 2020).
| Strategická úroveň velení | Generální štáb Armády České republiky |
| Operační úroveň velení | Velitelství pro operace |
| Taktická úroveň velení |
|
Síly AČR
Svazky a útvary Armády České republiky se dělí na několik druhů sil – pozemní, vzdušné, speciální, informační a kybernetické a teritoriální.[83]
Pozemní síly
Pozemní síly (PozS) jsou tvořeny mechanizovaným, výsadkovým, ženijním a chemickým vojskem, dělostřelectvem, logistikou a silami a prostředky zpravodajského zabezpečení. Hlavním úkolem PozS je příprava sil a prostředků k zajištění obrany ČR a k plnění mezinárodních závazků.[10]
Struktura:[84]
- Velitelství pozemních sil (Praha)
- 4. brigáda rychlého nasazení (Žatec)
- 7. mechanizovaná brigáda (Hranice)
- 43. výsadkový pluk (Chrudim)
- 13. dělostřelecký pluk (Jince)
- 15. ženijní pluk (Bechyně)
- 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany (Liberec)
- 53. pluk průzkumu a elektronického boje (Opava)
- 14. pluk logistické podpory (Pardubice)
Vzdušné síly
Vzdušné síly (VzS) jsou tvořeny letectvem taktickým, vrtulníkovým a dopravním, dále vojskem pozemní protivzdušné obrany, silami a prostředky velení, řízení a průzkumu, službou řízení letového provozu, leteckou radionavigační službou a prostředky zpravodajského zabezpečení. Mezi hlavní úkoly VzS patří zajištění nedotknutelnosti vzdušného prostoru ČR, ochrana objektů důležitých pro obranu státu a podpora ostatních druhů sil AČR a spojeneckých sil.[10]
Struktura:[85]
- Velitelství vzdušných sil (Praha)
- 21. základna taktického letectva (Čáslav)
- 22. základna vrtulníkového letectva (Vícenice u Náměště nad Oslavou)
- 24. základna dopravního letectva (Praha)
- 25. protiletadlový raketový pluk (Strakonice)
- 26. pluk velení, řízení a průzkumu (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav)
- Správa letiště Pardubice (Pardubice)
Speciální síly
Speciální síly (SpecS) jsou rozvíjeny za účelem prosazování ochrany a obrany zájmů ČR s důrazem na schopnosti ke zvládání krizí v celé škále od dlouhodobých operací nízké intenzity typů „podpora a vliv“ až po krátkodobé operace vyšší intenzity, a to v krycím či utajeném režimu činnosti.[10]
Struktura:[86]
- Ředitelství speciálních sil (Praha)
- 601. skupina speciálních sil (Prostějov)
- Centrum podpory speciálních sil (Olomouc)
Informační a kybernetické síly
Informační a kybernetické síly (InKyS),[83][87] monitorují, plánují a řídí operace v kybernetickém prostoru a informačním prostředí na taktické úrovni a podporují plánování a řízení strategické komunikace.
- Velitelství informačních a kybernetických sil (Brno)
- 91. skupina informačního boje (Olomouc)
- 92. skupina kybernetického boje (Brno)
Teritoriální síly
Teritoriální síly (TerS) jsou tvořeny velitelstvím teritoria a krajskými vojenskými velitelstvími (KVV) jako vojenskými územními prvky pro zabezpečení a řešení otázek obrany a ochrany teritoria. Jejich úkolem je plánování, řízení a příprava AZ v podřízenosti KVV, obrana a ochrana objektů důležitých pro obranu státu či podpora spojeneckých vojsk na území ČR.[10]
- Velitelství teritoriálních sil (Tábor)
- Krajské vojenské velitelství hlavní město Praha (Praha)
- Krajské vojenské velitelství Praha (Praha)
- Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary (Karlovy Vary)
- Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem (Ústí nad Labem)
- Krajské vojenské velitelství Liberec (Liberec)
- Krajské vojenské velitelství Hradec Králové (Hradec Králové)
- Krajské vojenské velitelství Pardubice (Pardubice)
- Krajské vojenské velitelství Jihlava (Jihlava)
- Krajské vojenské velitelství České Budějovice (České Budějovice)
- Krajské vojenské velitelství Plzeň (Plzeň)
- Krajské vojenské velitelství Brno (Brno)
- Krajské vojenské velitelství Olomouc (Olomouc)
- Krajské vojenské velitelství Ostrava (Ostrava)
- Krajské vojenské velitelství Zlín (Zlín)
Vývoj početního stavu
| Rok | Vojáci z povolání | Vojáci základní (náhradní) služby | Vojáci Aktivní zálohy | Občanští zaměstnanci |
|---|---|---|---|---|
| 1992 | 38 049 | 68 630 | - | 25 286 |
| 1993 | 33 282 | 54 326 | - | 23 634 |
| 1994 | 30 413 | 43 178 | - | 27 726 |
| 1995 | 27 654 | 36 797 | - | 26 456 |
| 1996 | 26 340 | 32 174 | - | 27 060 |
| 1997 | 23 759 | 32 942 | - | 21 797 |
| 1998 | 22 966 | 33 281 | - | 21 481 |
| 1999 | 23 721 | 31 185 | - | 21 301 |
| 2000 | 23 184 | 24 955 | - | 21 157 |
| 2001 | 20 627 | 21 235 | - | 20 888 |
| 2002 | 21 249 | 19 783 | - | 22 675 |
| 2003 | 21 055 | 6 359 | - | 20 808 |
| 2004 | 22 145 | - | - | 17 288 |
| 2005 | 23 110 | - | 1312 | 14 971 |
| 2006 | 24 229 | - | 1 112 | 13 358 |
| 2007 | 24 334 | - | 1 101 | 11 946 |
| 2008 | 24 103 | - | 1 087 | 10 575 |
| 2009 | 23 136 | - | 1 041 | 9 017 |
| 2010 | 22 261 | - | 1 089 | 8 303 |
| 2011 | 21 751 | - | 1 093 | 8 248 |
| 2012 | 21 733 | - | 1 214 | 8 288 |
| 2013 | 21 011 | - | 1 128 | 7 530 |
| 2014 | 20 864 | - | 1 237 | 7 487 |
| 2015 | 21 970 | - | 1 259 | 6 411 |
| 2016 | 23 184 | - | 1 488 | 6 515 |
| 2017 | 24 251 | - | 2 270 | 6 691 |
| 2018 | 25 105 | - | 2 853 | 6 796 |
| 2019 | 25 899 | - | 3 236 | 6 890 |
| 2020 | 26 621 | - | 3 440 | 7 017 |
| 2021 | 26 928 | - | 3 615 | 7 090 |
| 2022 | 27 197 | - | 4 191 | 7 096 |
Zahraniční mise
Zahraniční nasazení Armády České republiky definuje zejména zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Kromě paragrafu 9, který mimo jiné hovoří o úkolech vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, se jedná především o paragraf 10 s názvem Mezinárodní spolupráce, který uvádí například spolupráci s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích.[94]
Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem, a to především v rámci OSN, NATO, EU nebo OBSE, případně na bázi bilaterálních dohod. V závislosti na mandátu dané mise armáda vysílá do zahraničí nejen vojenské pozorovatele, poradní a výcvikové týmy či polní nemocnice, ale i bojové jednotky pozemních či speciálních sil a úkolová uskupení vzdušných sil. Schvalování zahraničních misí je v kompetenci obou komor Parlamentu České republiky.
Afghánistán
.jpg)
Úkolové uskupení AČR Resolute Support Mission; 245 vojáků (k 3. 5. 2018).[95]
- velitelství ÚU AČR RSM
- jednotka AAT (Air Advisory Team) – letecký poradní tým na letišti Kábul; výcvik, poradenství a výuka příslušníků afghánského letectva
- strážní rota BAF (Bagram Air Field) – bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny letiště Bagrám
- skupina Nasaditelného spojovacího modulu (DCM-B) – tým specialistů v oblasti komunikačních technologií
- zastoupení na velitelstvích Resolute Support Mission
Jednotka Vojenské policie KAMBA; 14 vojáků (v roce 2017). Ochrana a obrana objektu zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu (ZÚ ČR) a osobní ochrana příslušníků diplomatické mise při jejich výjezdech mimo ZÚ ČR.[96]
Kosovo
.jpg)
Úkolové uskupení HQ KFOR; 10 vojáků (k 3. 5. 2018). Skupina se podílí na plnění operačního úkolu na velitelství KFOR.[97]
Pobaltí
NATO Enhanced Forward Presence (eFP), tj. rozšířená předsunutá přítomnost Severoatlantické aliance.
- Bojové uskupení pod velením Kanady na území Lotyšska: minometná četa 71. mechanizovaného praporu; až 60 vojáků.
- Bojové uskupení pod velením Německa na území Litvy: rotní úkolové uskupení (rÚU) na bázi mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur II 41. mechanizovaného praporu, posílené o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotnický prvek; až 230 vojáků.[99]
Mise v rámci EU
EUFOR – operace Althea; 2 vojáci (k 3. 5. 2018). Výcvik a rozvoj schopností ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.[100]
EU NAVFOR SOMALIA – operace Atalanta; 3 vojáci (k 3. 5. 2018) na velitelství a zpravodajském oddělení ve Spojeném království.[101]
EU NAVFOR MED – operace Sophia; 4 vojáci (k 3. 5. 2018): 2 na operačním velitelství v Římě a 2 na lodi San Giusto. Cílem operace je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří.[102][103]
Mali
3 pozorovatelé v rámci mise OSN v Mali – MINUSMA.[98]
Úkolové uskupení AČR v rámci EUTM Mali; 42 vojáků (v roce 2017). Pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády proti islamistickým radikálům.[104]
Irák
Letecký poradní tým; 30 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku personálu letounů L-159 ALCA iráckých vzdušných sil.[105]
Chemická jednotka; 12 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti ZHN.[106]
Vojenská policie; 4 vojáci (v roce 2017). Poradenská a výcviková činnost pro irácké bezpečnostní síly.[107]
Egypt
_(15094753595).jpg)
Úkolové uskupení AČR MFO Sinaj
- velitelství MFO; 3 vojáci (v roce 2017). MFO je mezinárodní organizace dohlížející na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem.
- letecká jednotka; 15 vojáků a 1 letoun CASA C-295M (v roce 2017). Monitorování situace nad egyptsko-izraelskou hranicí a zajištění letecké přepravy pro MFO.[108]
Izrael
2 pozorovatelé v rámci mise OSN UNDOF na místě dočasného velitelství mise v CAMP ZIOUHANI.
Středoafrická republika
3 pozorovatelé v rámci mise OSN ve Středoafrické republice – MINUSCA.[98]
Demokratická republika Kongo
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Demokratické republice Kongo – MONUSCO.[98]
Historie misí
Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.[109][110]
Mise NATO
| název | popis | kde | počet | kdy |
|---|---|---|---|---|
| UNPROFOR | mírová operace | Srbská Krajina | 2250 | 1993 – 01/1996 |
| IFOR, SFOR, SFOR II | mírová operace | Bosna a Hercegovina, Chorvatsko | 6300 | 1996 – 12/2001 |
| AFOR | 6. polní nemocnice | Albánie + Turecko | 100 | 1999 |
| KFOR | mírová operace | Kosovo | 980 | 1999 – 2/2002 |
| Operace Essential Harvest | mírová operace | Makedonie | 120 | 8–10/2001 |
| KFOR | Česko-slovenský prapor | Kosovo | 550 | 2/2002 – 2011 |
| KFOR | brigáda a úkolové uskupení Střed | Kosovo | 1438 | 2005 |
| SFOR | velitelství + civilní spolupráce | Bosna a Hercegovina | 42 | 2002 – 12/2004 |
| operace Trvalá svoboda | protiteroristická operace | Kuvajt | 612 | 3/2002 – 6/2003 |
| ISAF | mírová operace – (6. a 11. polní nemocnice) | Afghánistán | 269 | 4/2002 – 1/2003 |
| ISAF | polní chirurgický tým | Afghánistán | 11 | 1/2003 – 4/2003 |
| IZ SFOR | kontingent 7. polní nemocnice | Irák, Basra | 526 | 4/2003 – 12/2003 |
| IZ SFOR (MNF – I) | kontingent Vojenské policie | Irák, Shaibah | 1273 | 12/2003 – 12/2006 |
| ISAF EOD + meteo | Letiště Kábul | Afghánistán | 350 | od 3/2004 – 3/2007 |
| Operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | 3–8/2004 |
| WINTER RACE | Humanitární operace NATO v Pákistánu | Pákistán | 29 | 8. 10. 2005 – 10. 1. 2006 |
| Operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | |
| MNF I | Operace koalice mnohonárodních sil – Irák | Irák | 423 | 3/2003 – 12/2008 |
| KAIA – ISAF | Polní nemocnice na kábulském mezinárodním letišti KAIA | Afghánistán | 110 | 4/2007 – 19. 12. 2008 |
| NTM-I | Výcviková mise NATO v Iráku | Irák | 4 | 3/2003 – 28. 2. 2009 |
| Mise ISAF Uruzgán | Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny Camp Hadrian | Afghánistán | 200 | do 20. 3. 2009 |
| Baltic Air Policing 2009 | Vzdušné síly AČR | Litva | 2 · 75 | 1. 6. 2009 – 1. 9. 2009 |
| Baltic Air Policing 2012 | Vzdušné síly AČR | Litva | 1. 9. 2012 – 3. 1. 2013 | |
| Icelandic Air Policing 2014 | Vzdušné síly AČR | Island | 10. 10. 2014 – 3. 12. 2014 | |
| Rozhodná podpora | Afghánistán | 1. ledna 2015–2021 | ||
| Icelandic Air Policing 2016 | Vzdušné síly AČR | Island | říjen 2016 |
Mise EU
| název | popis | kde | počet | kdy |
|---|---|---|---|---|
| CONCORDIA | operace EU | Makedonie | 2 | 4/2003 – 12/2003 |
| Althea | 601. skss | Bosna a Hercegovina | 400 | 2. 12. 2004 – 26. 6. 2008 |
| EUFOR – Čad | Čad | 2 | 25. 9. 2007 – 15. 3. 2009 | |
| Althea | Bosna a Hercegovina | 2 | ||
| NAVFOR ATALANTA | Spojené království | 3 | ||
| NAVFOR MEDITERRANEAN | Itálie | 5 | ||
| EUTM–M | Mali | 42 |
Mise OSN
| název | popis | kde | počet | kdy |
|---|---|---|---|---|
| UNGCI | humanitární operace | Irák | 320 | 1991–2003 |
| UNSCOM | Irák | 1991–1993 | ||
| UNPROFOR | mírová mise | země bývalé Jugoslávie | 2250 | 1992–1996 |
| UNOMOZ | Mosambik | 1993–1995 | ||
| UNOMIL | Libérie | 1993–1997 | ||
| UNOMIG | Gruzie | 1994–2009 | ||
| UNCRO | mírová mise | Chorvatsko – Krajina | 750 | 3/1995–1/1996 |
| UNPREDEP | Makedonie | 1995–1999 | ||
| UNTAES | mise – polní nemocnice | Chorvatsko – Východní Slavonie | 100 | 1/1996–1/1998 |
| UNMOP | Chorvatsko | 1994–2002 | ||
| UNMOT | Tádžikistán | 1994–2000 | ||
| UNMIK | Kosovo | 1999–dosud | ||
| UNAMSIL | Sierra Leone | 1999–2005 | ||
| MONUSCO | Demokratická republika Kongo | 2000–dosud | ||
| UNMEE | Etiopie a Eritrea | 2001–2008 | ||
| UNMIL | Libérie | 2003–2008 | ||
| UNAMA | Afghánistán | 2008–2017 | ||
| UNSMIS | Sýrie | 3 | 16. 5. 2012 – 16. 6. 2012 |
Mise OBSE
| název | popis | kde | počet | kdy |
|---|---|---|---|---|
| OBSE | Gruzie | 1994–2005 | ||
| OBSE | Moldavsko | 1997 | ||
| OBSE | Náhorní Karabach | 1995–2001 | ||
| OBSE | Bosna a Hercegovina | 1996–2001 | ||
| OBSE | Chorvatsko | 1997–2001 | ||
| OBSE | Čečensko | 1998–2001 | ||
| OBSE | Albánie | 1999–2001 | ||
| KVM | Kosovo Verification Mission | Kosovo | 1999 | |
| OBSE | Kosovo | 1999–2000 |
Ostatní mise
| název | popis | kde | počet | kdy |
|---|---|---|---|---|
| DK NS | Neutral Nations Supervisory Commision | Korejský poloostrov | 1954–1993 | |
| MAPEXT-ZEU | Albánie | 1998–2001 | ||
| Nouzový stav ve Slovenské republice (krize zdravotnictví) | vojenští lékaři | Slovensko | 29 | 3. 12. 2011 – 7. 12. 2011 |
| Úkolové uskupení AČR MFO SINAJ | Egypt | 2009–dosud | ||
| Letecký poradní tým Irák | Irák | |||
| Polní chirurgický tým Irák | Irák | 8. 12. 2016 – 7. 6. 2017 | ||
| Výcviková jednotka VP Irák | Irák | 9/2017–dosud |
Uniformy
Armáda České republiky používá následujících stejnokrojů:[111]
- Stejnokroj 95
- Večerní stejnokroj 97
- Večerní stejnokroj 2008
- Vycházkový stejnokroj 97
- Služební stejnokroj 97
- Letní stejnokroj 2005
- Letní stejnokroj 95
- Stejnokroj Vojenské policie
- Pracovní a speciální obleky
Posádková hudba Olomouc ve vycházkovém stejnokroji 97 s bundokošilí 97 pro hudebníky
Příslušníci Aktivní zálohy AČR ve stejnokroji 95
Český voják v Afghánistánu v letním stejnokroji 95
.jpg)
Hodnosti
Postavení vojáků upravuje zákon o ozbrojených silách České republiky[112] a na něj navazující zákony.[113][114] Od 1. ledna 2011[115] se vojáci člení do hodnostních sborů podle hodnosti[116] následujícím způsobem:
|
Hodnostní sbor mužstvo: |
Hodnostní sbor nižší důstojníci: |
Téhož roku bylo rovněž upraveno hodnostní označení na výložkách.[117]
Mužstvo, poddůstojníci a praporčíci
| Mužstvo | Poddůstojníci | Praporčíci | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pozemní síly |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Vzdušné síly |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Název | vojín | svobodník | desátník | četař | rotný | rotmistr | nadrotmistr | praporčík | nadpraporčík | štábní praporčík |
 Kód NATO |
OR-1 | OR-2 | OR-3 | OR-4 | OR-5 | OR-6 | OR-7 | OR-8 | OR-9 | |
Důstojníci a generálové
| Nižší důstojníci | Vyšší důstojníci | Generálové | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Pozemní síly |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Vzdušné síly |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
| Název | poručík | nadporučík | kapitán | major | podplukovník | plukovník | brigádní generál | generálmajor | generálporučík | armádní generál |
| Kód NATO |
OF-1 | OF-2 | OF-3 | OF-4 | OF-5 | OF-6 | OF-7 | OF-8 | OF-9 | |
Veřejné zakázky
Pandur
V únoru 2010 česká média začala spekulovat o nejasnostech a možné korupci ohledně výběrového řízení na nákup obrněných transportérů pro Armádu ČR. Vyšlo najevo, že výrobce Pandurů, rakouská firma Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug (součást General Dynamics), uzavřela tajnou smlouvu s lobbistou Janem Vlčkem, který měl zajistit kontakt mezi firmou a českými politiky. Rakouská firma byla ochotna vyplatit lobbistům za jejich služby provizi ve výši 7 % ceny zakázky (cca 1,4 miliardy Kč). Českou republiku vyšlo jedno obrněné vozidlo Pandur údajně na 134 milionů Kč, přičemž Portugalsko ve stejné době mělo platit pouze cca 40 milionů korun za jedno vozidlo.[118]
Ministerstvo obrany následně vydalo dne 15. února 2010 tiskové prohlášení, ve kterém reaguje na informace uváděné v médiích. Uvádí například, že srovnání ceny českých a portugalských vozidel je ovlivněno výbavou různých verzí. Pozemní síly AČR obdrží celkem 107 Pandurů, z nichž bude 99 vozidel (tj. 93 %) ve verzi s dálkově ovládanou věží. Na druhou stranu portugalská armáda objednala 260 Pandurů, z nichž je pouze 32 vozidel (tj. 12 %) vyzbrojeno podobným systémem. Cena věžového kompletu přitom podle AČR činí až 40 % ceny celého vozidla. Nepoměr uváděných cen měl dále vzniknout nezapočítáním DPH v případě portugalské objednávky, což představuje 20 % rozdíl. Portugalský kontrakt rovněž nezahrnoval náklady na logistickou podporu, učebně výcvikovou základnu, školení a munici.[119]
Gripen
V únoru 2007 švédská veřejnoprávní televize odvysílala sérii pořadů o korupci při nákupech nadzvukových letadel Saab JAS-39 Gripen pro AČR, která provázela jednání o prodeji i o následném pronájmu letounů,[120] s tím, že peníze od konsorcia měly postupně dorazit ke třem prostředníkům (rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský politik Otto Jelinek a ředitel Omnipolu Richard Háva), kteří měli zajistit přízeň českých politiků.[121] Do celé věci měl být zapleten i politik Jan Kavan.[122] Celý případ následně začalo vyšetřovat švédské státní zastupitelství a vyšetřování obnovila i Policie ČR, později i obdobné instituce ve Švýcarsku, Velké Británii a Rakousku.[120]
V březnu 2009 uvalil rakouský soud koluzní vazbu na Alfonse Mensdorff-Pouilly, o pět týdnů později byl propuštěn.[123] V dubnu zveřejnil rakouský časopis Format část tajné zprávy britské protikorupční služby, podle které Mensdorff-Pouilly korupčně manipuloval politický proces v případech nákupů letounů v Rakousku, Maďarsku a Česku. K tomuto účelu měl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy korun).[124]
Padáky VTP-100
V roce 1993, kdy byl ekonomickým náměstkem na Ministerstvu obrany Miroslav Kalousek, si Armáda ČR objednala od ministerstva padáky pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků. Ze dvou firem ve výběrovém řízení vyhrála firma Anex-Cirus Jiřího Andrlíka, která měla dodat padáky s názvem VTP-100. Průběh zkoušek dodaných prototypů nebyl zveřejněn. Na některé členy zkušební komise měl být vyvíjen nátlak, aby svá stanoviska ke zkouškám odvolali a padák doporučili. Armáda s touto firmou podepsala smlouvu na 2310 kusů i přesto, že společnost ještě právně neexistovala a nikdy žádné padáky nevyráběla.[125] Smlouva také byla napsaná tak nevýhodně, že ji nešlo vypovědět.[125] Podle odborníků Paraclubu měl VTP-100 příliš funkcí, jež si vzájemně odporovaly. Přesto byla padáková souprava VTP-100 v roce 1996 zavedena do výzbroje Armády České republiky. V roce 1997 došlo ke smrtelné nehodě na VTP-100, při které zahynul vojín Roman Prinich.[126] Soud nakonec nařídil ministerstvu odebrat dalších 300 padáků. Celkových 730 padáků za 110 milionů Kč již poté nikdy nebylo použito a v roce 2011 jim skončila životnost.[125]
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
