Embraer C-390 Millennium
brazilský vojenský transportní letoun From Wikipedia, the free encyclopedia
Embraer C-390 Millennium (původně Embraer KC-390) je vojenský dvoumotorový transportní letoun střední velikosti vyvinutý brazilským leteckým výrobcem Embraer. Jde o nejtěžší letadlo, které tato společnost dosud postavila.[9][10]
| C-390 Millennium | |
|---|---|
 | |
| Určení | střední transportní letoun |
| Původ | Brazílie |
| Výrobce | Embraer Defense and Security[1] |
| První let | 3. února 2015[2][3] |
| Zařazeno | 2019[4] |
| Charakter | Ve službě[5] |
| Uživatel | Brazilské letectvo Portugalské letectvo Maďarské letectvo Nizozemské královské letectvo Rakouské letectvo Letectvo Korejské republiky |
| Výroba | 2014-dosud |
| Vyrobeno kusů | 8[6][7] |
| Cena za kus | 50-55 mil. US$ (2016) |
| Cena za program | 2 mld. $ (2014)[8] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Práce na projektu začaly v Embraeru v polovině roku 2000, přičemž počáteční úsilí se soustředilo okolo koncepčního derivátu proudového letadla E190 podobné velikosti jako Lockheed C-130 Hercules. Společnost chtěla místo turbovrtulového pohonu použít čistě tryskový pohon. Podporu tomuto podniku poskytla jak brazilská vláda, tak brazilské letectvo; v květnu 2008 vláda do vývoje projektu investovala 800 milionů realů (440 milionů dolarů). 14. dubna 2009 Embraer obdržel kontrakt na dva prototypy v hodnotě 1,5 miliardy dolarů a na pařížském aerosalonu v roce 2011 Embraer oznámil plány vývoje prodloužené verze letadla jako civilního nákladní letadla. Okamžitě vzniklo partnerství s různými dalšími společnostmi v programu, včetně takových jako ENAER, OGMA a Boeing. Společný podnik s Boeingem byl oznámen v listopadu 2019, ale během šesti měsíců se rychle rozpadl. Mezi hlavní subdodavatele ve výrobě letadel patří Aero Vodochody, BAE Systems a Rockwell Collins.
3. února 2015 uskutečnil první ze dvou prototypů svůj první let a 4. září 2019 byl brazilskému letectvu dodán první sériový letoun KC-390.[11] 18. listopadu 2019, během přehlídky v Dubaji, Embraer oznámil nový název letadla pro globální trh, C-390 Millennium (označení KC-390 zůstalo zachováno pro tankovací verzi).[12][13] Bylo zajištěno několik exportních zákazníků pro C-390, včetně portugalského letectva, maďarského letectva a nizozemského královského letectva. S nosností 26 tun (57 000 lb) lze letadlo nakonfigurovat tak, aby provádělo různé konvenční operace jako přepravu vojsk, VIP a nákladní přepravu a specializovanější logistické operace, jako tankování za letu v roli tankeru. Užitečné zatížení činí až 26 t (57 000 lb), což představuje dva plné pásové obrněné transportéry M113, jedno obrněné vozidlo Boxer, vrtulník Sikorsky H-60, 74 plně vybavených nosítek s životními funkcemi, až 80 vojáků, popř. lze shodit 66 výsadkářů s plnou výzbrojí a nákladem až 42 000 lb (19 t).
Vojenská verze má posílenou schopnost přežití doplněním o výstražné systémy, světlice a klamné cíle, zálohou některých systémů i přímou ochranou částí lehkým pancířem.[14]
Vývoj
Studie
Na počátku 21. století se brazilský výrobce letadel začal zajímat o vývoj vlastního středně velkého dopravního letadla; jeho počáteční konstrukční studie byla založena na hornoplošném derivátu stávajícího proudového letadla E190. V letech 2005 až 2007 zkoumala spárování křídla a motoru GE CF34 pokročilého Embraeru 190 (E190) s kabinou, která byla upravena tak, aby fungovala jako nákladový prostor, doplněná zadní rampou, systémem fly-by-wire a syntetickým viděním (SVS).
V roce 2006 společnost Embraer studovala návrh vojenského taktického transportního letounu podobné velikosti stroji Lockheed C-130 Hercules, který měl být poháněn proudovými motory o tahu 17 000–22 000 lbf (75,6–98 kN), jako jsou Pratt & Whitney PW6000 a Rolls-Royce BR715.[15] V dubnu 2007 Embraer veřejně prohlásil, že studuje středně velký transportní letoun. Toto dopravní letadlo s firemním označením C-390 mělo obsahovat mnohá technologická řešení přítomná na řadě Embraer E-Jet a mělo zadní rampu pro nakládání a vykládání širokého spektra nákladu.[16]
V březnu 2008 brazilská vláda plánovala investovat přibližně 60 milionů realů (ekvivalent 33 milionů dolarů) do počátečního vývoje letadla; brazilské letectvo současně dokončovalo počáteční kupní smlouvu na 22 až 30 letadel, zatímco Embraer vyjednával s možnými partnery o programu.[17] O dva měsíce později brazilský kongres uvolnil 800 milionů realů (440 milionů dolarů), které mají být investovány do projektu a financovat vývoj letadla. Přibližně v té době média tvrdila, že letadlo bude provozovat nejen brazilské letectvo, ale také armáda a námořnictvo a že se pracuje na nepotvrzených prodejích jiným vládním agenturám.[18]
Program
.jpg)
První vzlet prototypu proběhl v roce 2015. První sériové stroje převezme brazilské letectvo. Kolumbie má zájem o 12 strojů. Argentina, Chile a Portugalsko mají zájem o šest strojů. Česká republika projevila zájem o dva letouny typu KC-390.[19] Ve Spojených státech, Velké Británii a na Středním východě bude letoun KC-390 nabízen ve spolupráci s americkou firmou Boeing.[19]
Na vývoji a výrobě letounu se podílí řada subdodavatelů, včetně české společnosti Aero Vodochody. Aero se podílí na vývoji a výrobě náběžné hrany křídla a dále na výrobě zadní části trupu, nákladní rampy a kabinových dveří.[19]
V červenci 2019 výrobce oznámil, že prvním potvrzeným zahraničním uživatelem typu bude Portugalsko, které objednalo pět letounů jako náhradu za své C-130H Hercules.[20]
Brazilské letectvo dne 4. září 2019 převzalo svůj první letoun KC-390 a pokračovalo pak v přípravách na zařazení tohoto typu do operační služby,[21] které bylo oznámeno 10. dubna 2020. První dva stroje tak mohly být nasazeny k přepravě zdravotnického materiálu v souvislosti s pandemií covidu-19.[22] Na začátku dubna 2023 dosáhly plné operační způsobilosti v brazilském letectvu.[23][24][25]
Uživatelé
- Brazilské letectvo objednalo 28 ks KC-390, k dvěma dosavadním prototypům, první dodávky v roce 2018.[26][27][28]
- Letectvo Korejské republiky: V prosinci 2023 Jižní Korea vybrala blíže nespecifikovaný počet letounů C-390 jako nástupce strojů C-130 Hercules.[29]
- Maďarské letectvo: V listopadu 2020 objednány dva letouny.[30]
- Nizozemské královské letectvo: V červnu 2022 vybralo Nizozemsko letouny C-390M v počtu 5 kusů jako nástupce strojů C-130 Hercules.[31][32]
- Portugalské letectvo: Vláda schválila nákup pěti vojenských letadel KC-390 s opcí na jeden další.[33] První letoun byl doručen v říjnu 2022.[34]
- Rakouské letectvo: V září 2023 vybralo Rakousko letouny C-390 v počtu 4 kusů jako nástupce strojů C-130 Hercules.[35] Zahájení dodávek je plánováno na rok 2026.
- Vzdušné síly Armády České republiky: Česko vybralo letoun C-390 (s možností tankování za letu) v počtu 2 kusů pro doplnění transportní letky. V roce 2023 Ministerstvo obrany zahájilo jednání o potenciálním pořízení,[36] v říjnu 2024 byl kontrakt uzavřen.[37]
Specifikace (KC-390)
Technické údaje
- Posádka: 2 piloti a obsluha nákladu
- Kapacita: 80 cestujících / 74 nosítek / 66 parašutistů / 7 palet 463L
- Užitečné zatížení: 26,3 t (jeden kus v těžišti), 23 tuny - využitý nákladový prostor
- Délka: 35,2 m
- Rozpětí: 35,05 m
- Výška: 11,84 m
- Maximální vzletová hmotnost: 86 999 kg
- Kapacita paliva: 23 000 kg (50 700 lb), 35 000 kg (77,160 lb) s 3 příd. nádržemi
- Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor IAE V2500-E-5, každý o tahu 139,4 kN (31 330 lbf)
Výkony
- Maximální rychlost: 988 km/h (614 mph, 533 kn)
- Cestovní rychlost: 870 km/h (540 mph, 470 kn) Mach 0,8
- Pádová rychlost: 193 km/h (120 mph, 104 kn) IAS
- Dolet: 5 820 km (3 610 mi, 3 140 nmi) se 14 000 kg (30 865 lb) nákladu
- Alt. dolet: 2 820 km (1 520 nmi) se 23 000 kg (51 000 lb) nákladu
- Alt. dolet2: 2 110 km (1 140 nmi) s 26 000 kg (57 320 lb) nákladu
- Přeletový dolet: 8 500 km (5 300 mi, 4 600 nmi) max. s příd. nádržemi; normálně 3 310 nmi, 6 130 km
- Dostup: 11 000 m
- Požadavky na VPD pro vzlet: (ve výšce 500 m n. m.) 1524 m (s 26 tunami nákladu), 1165 m (s 16 tunami nákladu)
Výzbroj
- Závěsy: 3 ×
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.