Červený Hrádek (Jirkov)
část města Jirkova v okrese Chomutov From Wikipedia, the free encyclopedia
Červený Hrádek (německy Rothenhaus) je vesnice, část města Jirkov v okrese Chomutov. Nachází se dva kilometry severovýchodně od Jirkova.
| Červený Hrádek | |
|---|---|
 Bývalý panský dvůr čp. 12 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Jirkov |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°30′42″ s. š., 13°27′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 165 (2021)[1] |
| Katastrální území | Červený Hrádek u Jirkova (2,88 km²) |
| Nadmořská výška | 350 m n. m. |
| PSČ | 431 11 |
| Počet domů | 52 (2011)[2] |
  Červený Hrádek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 60879 |
| Kód k. ú. | 660876 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původní název vesnice a hradu byl Borek a název Červený Hrádek převládl v patnáctém století. Název Borek se však pro vesnici používal i v šestnáctém století. V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Borek (1417), Rotenhawse (1432), na Czerwenem Hradku (1542), Czierweny hradek (1555), Rothenhaus nebo Červený Hrádek (1854).[3] Zmínka o Borku z roku 1321 je mylná a vznikla v důsledku omylu Augusta Sedláčka, který hrad Borek zaměnil z Novým Žeberkem.[4]
Dějiny vesnice jsou úzce spojeny se stejnojmenným zámkem (Borkem), který pravděpodobně někdy před rokem 1415 založil Dětřich Kraa. Starší zmínky o Borku se vztahují k Jirkovu.[5] Vesnice poskytovala hradu a pozdějšímu zámku hospodářské zázemí (v roce 1549 je doložena existence poplužního dvora). Časem byla do dvora přestěhována správa panství a v okolních domech bydleli úředníci, služebnictvo a od osmnáctého století také dělníci ze zámeckých podniků.[6] Jindřich František z Rottenhanu totiž nechal v místech horního poplužního dvora založit bělírnu plátna, tkalcovskou manufakturu a tiskárnu kartounů. Budova tiskárny byla ve druhé polovině devatenáctého století přestavěna na jízdárnu.[7]
Okolo roku 1774 byla ve vsi otevřena tovární škola, která byla roku 1871 převedena pod správu okresního školského úřadu a od roku 1869 ji začaly navštěvovat děti z Drmal.[6] Ve čtyřicátých letech devatenáctého století byl u vesnice krátce otevřen hnědouhelný důl František Xaver.[8]
_2019-10-27_Lužec_2.jpg)
Červený Hrádek stojí v katastrálním území Červený Hrádek u Jirkova s rozlohou 2,88 km²,[9] asi dva kilometry severovýchodně od Jirkova v nadmořské výšce okolo 350 metrů. Přímo vesnicí vede hranice mezi Mosteckou pánví (okrsek Jirkovská pánev) na východě a Krušnými horami (okrsek Bolebořská vrchovina) na západě.[10] Vesnice stojí na cenomanských sedimentech perucko-korytanského souvrství, které směrem k západu na úpatí Krušných hor přechází do prekambrických dvojslídných a biotitických rul. Na usazeninách v okolí vesnice a v zámeckém parku se vyvinul půdní typ pseudoglej modální, ale výše v horách (v prostoru zámecké obory a v Nivském údolí) převládá podzol kambický. Okrajově se vyskytují také kambizemě.[11] Největší vodní plochou je Novomlýnský rybník,[12] v jehož sousedství se nachází autokemp a koupaliště. Pod zámkem se nachází Zámecký rybník napájený drobným potokem, který v oboře protéká dvěma menšími rybníky. Severovýchodní hranici území tvoří Nivský potok, který se vlévá do Podkrušnohorského přivaděče.[10]
V Quittově klasifikace podnebí se Červený Hrádek nachází v mírně teplé oblasti MT9,[10] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 až 130 a sněhová pokrývka zde leží 60–80 dnů v roce.[13] Větší část území severozápadně od zámku však patří do oblasti MT4,[10] kde se průměrné lednové teploty pohybují od −2 do −3 °C a mezi 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen 20–30.[13]
Severně a západně od vesnice se, převážně na území červenohrádecké obory, nachází přírodní památka Červený Hrádek. Do katastrálního území vesnice zasahuje také rozsáhlá přírodní památka Drmaly. Poblíž koupaliště rostou památné stromy Dub u Červeného Hrádku (výška 27 metrů, obvod kmene 513 centimetrů[14]) a Dub u Nivského potoka (výška třicet metrů, obvod kmene 410 centimetrů[15]).[12]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 409 obyvatel (z toho 195 mužů), z nichž bylo deset Čechoslováků, 396 Němců a tři cizinci. Kromě osmi evangelíků a dvou lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[16] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 422 obyvatel: devatenáct Čechoslováků, 396 Němců a sedm cizinců. S výjimkou osmi lidí bez vyznání a šesti evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[17]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 502 | 508 | 507 | 494 | 502 | 409 | 422 | 222 | 252 | 597 | 176 | 139 | 158 | 169 | 165 |
| Domy | 46 | 55 | 54 | 56 | 60 | 59 | 63 | 49 | 44 | 71 | 39 | 50 | 51 | 52 | 52 |
Po zrušení patrimoniální správy se Červený Hrádek stal roku 1850 obcí, ke které patřily až do začátku dvacátého století osady Drmaly a Pyšná. Od 1. července 1960 je Červený Hrádek částí města Jirkov.[21]
Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Červeném Hrádku žilo 259 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[22]
Červený Hrádek stojí na silnici třetí třídy č. 2528 z Jirkova do Pyšné.[23] Na návsi se nachází zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší železniční stanice a zastávky jsou Jirkov na trati Chomutov–Jirkov a Jirkov zastávka na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Středem vesnice vede zeleně značená turistická trasa z Jirkova do Lesné a na východě ji míjí modře značená trasa z Jirkova do Vysoké Pece.[12]
- Nejvýznamnější památkou ve vesnici je barokní zámek z let 1655–1676, kde je dnes expozice a hotel s restaurací. Jižně od zámku se nachází hrobka rodu Hohenlohe.
- Na návsi stojí socha svatého Jana Nepomuckého z první poloviny osmnáctého století s erbem Auerspergů na soklu.[24]
- Usedlost čp. 23, vznikla v první polovině devatenáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem razantní přestavby v šedesátých letech dvacátého století.[25]
- Zemědělský dvůr čp. 12 – podle dendrochronologického datování byl postaven před rokem 1786, budova nese barokní a klasicistní znaky.[26]
- Ferdinand Maxmilián Brokoff (1668–1731), sochař a řezbář
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
