Bolebořská vrchovina
geomorfologický okrsek Loučenské hornatiny From Wikipedia, the free encyclopedia
Bolebořská vrchovina je geomorfologický okrsek na východní straně střední části Krušných hor v okrese Chomutov. Rozloha okrsku je 92,96 km².[1]
| Bolebořská vrchovina | |
|---|---|
 Krajina mezi Blatnem a Květnovem | |
| Nejvyšší bod | 695 m n. m. (Pavlovský Špičák) |
| Rozloha | 92,96 km² |
| Nadřazená jednotka | Loučenská hornatina |
| Sousední jednotky | Jáchymovská hornatina Přísečnická hornatina Rudolická hornatina Chomutovsko-teplická pánev |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
 Bolebořská vrchovina | |
| Povodí | Ohře, Bílina |
| Souřadnice | 50°29′0″ s. š., 13°22′37″ v. d. |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a sídla
Okrsek se nachází na východním okraji střední části Krušných hor. Jižní hranici tvoří údolí Malodolského potoka nad Perštejnem a na severu údolí Kundratického potoka nad Vysokou Pecí. Severozápadní hranici přibližně vymezují sídla Údolíčko, Petlery, Domašín, Louchov, Vysoká Jedle, Vysoká, Lideň, Domina, Bečov, Blatno a Boleboř. Z větších měst okrsek částečně zasahuje do Chomutova a Jirkova.[2]
Geologie
Z hornin převažují starohorní až prvohorní muskovit-biotitické svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka. Místy se nachází vyzdvižené lokality cenomanských pískovců a miocenních křemenců (např. vrch Hradiště[3]) a vzácně také třetihorní vulkanické horniny.[1]
Geomorfologie
Bolebořská vrchovina je jedinou úpatní vrchovinou v podcelku Loučenské hornatiny. Tvoří ji úzký, méně vyzdvižený stupeň s menšími denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech, který je rozdělen hlubokými údolími potoků. V geomorfologickém členění má označení IIIA-2B-7. Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou, Přísečnickou hornatinou a Rudolickou hornatinou a na jihovýchodě s geomorfologickým podcelkem Chomutovsko-teplickou pánví.[4]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Bolebořské vrchoviny je Pavlovský Špičák (695 m n. m.) mezi Volyní a zaniklou vesnicí Pavlovem.[1] Dalšími významnými vrcholy jsou:
- Jánský vršek (632 m)
- Hradiště (594 m)
- Hůrka (581 m)
- Holubí vrch (578 m)
- Kamenice (520 m)
Hydrosféra
Většina Bolebořské vrchoviny spadá do povodí řeky Ohře, ale její severovýchodní část odvodňuje řeka Bílina. Kromě ní jsou většími toky Chomutovka a Prunéřovský potok.[2] Pro ostatní potoky je charakteristický krátký a prudký tok.[4] Na Bílině se nachází vodní nádrž Jirkov.[2]
Ochrana přírody
V oblasti Bolebořské vrchoviny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:[1]
- přírodní památka Krásná Lípa
- přírodní památka Hradiště u Černovic
- přírodní památka Bezručovo údolí
- přírodní památka Kokrháč
- přírodní památka Podmilesy
- národní přírodní památka Ciboušov
- národní přírodní památka Doupňák
- přírodní park Údolí Prunéřovského potoka
- přírodní park Bezručovo údolí
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.