Alois Mikulka

Ve výrocích

Dílo Aloise Mikulky je plné světla a radostné poťouchlosti, ozdravné, lehce podvratné obrazové i jazykové neotřelosti, bystrosti a hravosti a především – tak trochu rošťácké, realismem nespoutané – fantazie.^[1]
— Vladimír Hulec
Mikulka je možná nejplodnější autor v tomto slovesném oboru a přitom snese srovnání s klasickými mistry, jako byli Josef Václav Sládek a František Hrubín. Je ovšem jiný, pestřejší a vynalézavější v námětech i slovníku – jeho slon chobot má jak saxofon, ježek malý ferina vypravil se do kina, straka krade z kola páčku, z auta značku, jednu malou propisku a pružinku z notýsku, kočky mají smutek, protože jejich krále Macíka přejelo auto a je teď v kočičím nebi, nebe si obléká hvězdovanou zástěru a v lese číhá strašidlo, co vypadá jak čunidlo. S klasiky ale spojuje Mikulku laskavost pohledu a tónu, pochopení pro dětskou potřebu sbližování, účasti a rodinného přístavu. Není to malé umění, psát o těchto hodnotách bez sentimentu, s úsměvem, který je taškářský a zároveň vlídný.^[2]
— Antonín Přidal
Texty i obrázky Aloise Mikulky jsou pro mne velkou inspirací. Jeho svět má v sobě zvláštní divokost a zlobivost, zároveň také něhu a radost. Je blízký dětem a dospělí se v něm také neztratí.^[1]
— Zoja Mikotová

Reference

1 2 Významný český výtvarník Alois Mikulka získal cenu ASSITEJ. idu.cz [online]. 2021-11-04 [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
↑ Fejeton: Antonín Přidal - Několik dobrých zpráv najednou. rozhlas.cz [online]. 2013-12-16 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online.

Ve výrocích

Dílo Aloise Mikulky je plné světla a radostné poťouchlosti, ozdravné, lehce podvratné obrazové i jazykové neotřelosti, bystrosti a hravosti a především – tak trochu rošťácké, realismem nespoutané – fantazie.^[1]
— Vladimír Hulec
Mikulka je možná nejplodnější autor v tomto slovesném oboru a přitom snese srovnání s klasickými mistry, jako byli Josef Václav Sládek a František Hrubín. Je ovšem jiný, pestřejší a vynalézavější v námětech i slovníku – jeho slon chobot má jak saxofon, ježek malý ferina vypravil se do kina, straka krade z kola páčku, z auta značku, jednu malou propisku a pružinku z notýsku, kočky mají smutek, protože jejich krále Macíka přejelo auto a je teď v kočičím nebi, nebe si obléká hvězdovanou zástěru a v lese číhá strašidlo, co vypadá jak čunidlo. S klasiky ale spojuje Mikulku laskavost pohledu a tónu, pochopení pro dětskou potřebu sbližování, účasti a rodinného přístavu. Není to malé umění, psát o těchto hodnotách bez sentimentu, s úsměvem, který je taškářský a zároveň vlídný.^[2]
— Antonín Přidal
Texty i obrázky Aloise Mikulky jsou pro mne velkou inspirací. Jeho svět má v sobě zvláštní divokost a zlobivost, zároveň také něhu a radost. Je blízký dětem a dospělí se v něm také neztratí.^[1]
— Zoja Mikotová

Reference

1 2 Významný český výtvarník Alois Mikulka získal cenu ASSITEJ. idu.cz [online]. 2021-11-04 [cit. 2024-06-29]. Dostupné online.
↑ Fejeton: Antonín Přidal - Několik dobrých zpráv najednou. rozhlas.cz [online]. 2013-12-16 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online.

Ve výrocích