orgán

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔrgaːn]

dělení

• or-gán

etymologie

Přejato přes německé Organ z pozdně latinského organum s plurálem organa s významem „nástroj, smyslové ústrojí, orgán“, které pochází z řeckého ὄργανον (órganon, „nástroj, nářadí, dílo“) s plurálem ὄργανα (órgana)^[1] odvozeného od ἔργον (érgon, „dílo, práce“).^[2] R. Večerka ve svém Uvedení do etymologie připouští i možnost přímého přejetí z řečtiny.^[3]

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	orgán	orgány
genitiv	orgánu	orgánů
dativ	orgánu	orgánům
akuzativ	orgán	orgány
vokativ	orgáne	orgány
lokál	orgánu	orgánech
instrumentál	orgánem	orgány

význam

1. část těla mnohobuněčného organismu specializovaná na určitou funkci
   • orgány dutiny břišní
2. složka veřejné správy nebo řídícího aparátu organizace s určitou funkcí
   • Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.^[4]
3. (odborně) osoba nebo kolegium osob pověřené řízením nebo péčí o nějaký okruh záležitostí
   • výkonný orgán
   • policejní orgán
   • kontrolní orgán
4. tiskovina hlásající něčí názory, podporující něčí zájmy
   • tiskový orgán strany
5. (expresivně) přirození

synonyma

1. ústrojí
2. instituce
3. činitel, policista, policajt, mluvčí
4. noviny, časopis
5. pohlavní orgán, přirození

překlady

1. část těla

   • angličtina: organ
   • italština: organo m
   • němčina: Organ s
   • ruština: орган m
   • slovenština: orgán m
2. složka organizace

   • angličtina: organ, authority
   • italština: organo m
   • němčina: Organ s, Behörde ž
   • ruština: орган m
   • slovenština: orgán m
3. pověřená osoba

   • angličtina: organ
   • němčina: Organ s
   • ruština: орган m
   • slovenština: orgán m
4. tiskovina

   • angličtina: organ
   • němčina: Organ s
   • ruština: орган m
   • slovenština: orgán m
5. —

související

• orgánový
• organický
• organicky
• organela
• organismus
• organizovat
• organizátor
• organizátorka
• organizovanost
• organizovaný
• organizovaně
• organizovatelnost
• organizovatelný
• organizační
• organizačně
• organizace

poznámky

1. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „orgán“, s. 322.
2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „orgán“, s. 431.
3. VEČERKA, Radoslav, a kol. K pramenům slov : uvedení do etymologie. 1. vyd. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 355 s. ISBN 80-7106-858-6. Paragraf 9.2.19, s. 203.
4. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky. Hlava první, čl. 2, odst. 1. Sbírka zákonů 1993, částka 1. s. 7. Dostupné na URL: <https://web.archive.org/web/20110522061947/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1993/sb01-93.pdf>.

externí odkazy

• Článek Orgán ve Wikipedii
• Téma Orgán ve Wikicitátech