osoba
From Wiktionary, the free dictionary
Možná hledáte ösoba, osobą nebo Osoba.
výslovnost
dělení
- oso-ba
podstatné jméno
- rod ženský
skloňování
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | osoba | osoby |
| genitiv | osoby | osob |
| dativ | osobě | osobám |
| akuzativ | osobu | osoby |
| vokativ | osobo | osoby |
| lokál | osobě | osobách |
| instrumentál | osobou | osobami |
význam
- člověk
- Při nehodě dvě osoby zahynuly a jedna byla vážně zraněna.
- (v právu) nositel právní osobnosti; ten, kdo má na základě práva způsobilost k právům a povinnostem
- Zřídí-li někdo právo nebo uloží-li povinnost tomu, co osobou není, přičte se právo nebo povinnost osobě, které podle povahy právního případu náleží.[1]
- mluvnická kategorie rozlišující původce děje
- Druhá osoba množného čísla má koncovku -te. Tedy čtete.
překlady
- člověk
- angličtina: person
- bulharština: човек m
- esperanto: homo, persono
- finština: henkilö
- francouzština: personne ž
- hornolužická srbština: wosoba ž
- italština: persona ž
- korejština: 사람, 개인
- litevština: asmuo m
- lotyština: persona ž
- němčina: Person ž
- polština: osoba ž
- portugalština: pessoa ž
- ruština: лицо s, особа ž
- španělština: persona ž
- šuárština: aents
související
- osůbka
- osobní
- osobitý
- osobka
- odosobnit
- zosobnit
- osobovat si
slovní spojení
výslovnost
podstatné jméno
- rod ženský
skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | osoba | osoby |
| genitiv | osoby | osób |
| dativ | osobie | osobom |
| akuzativ | osobę | osoby |
| instrumentál | osobą | osobami |
| lokál | osobie | osobach |
| vokativ | osobo | osoby |
význam
související
- osobowo
- osobowy
