Užhorod
sídlo v Zakarpatské oblasti na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Užhorod (ukrajinsky a rusínsky Ужгород / Užhorod; maďarsky Ungvár; německy Ungwar; v jidiš Ungver; אונגווער ) je město, do roku 2020 oblastního významu, na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/Už), přímo u hranice se Slovenskem. Je hlavním a největším městem Zakarpatské oblasti a okolního Užhorodského rajónu. V roce 2006 mělo město 116 000 obyvatel, v roce 2022 přibližně 115 tisíc obyvatel; je tedy nejen nejzápadnější, ale také nejmenší oblastní metropolí na Ukrajině. Město má dobře rozvinutý průmysl, zastoupený je zejména dřevozpracující, nábytkářský, strojírenský, chemický a potravinářský. Kultura a školství má ve městě bohatou tradici. Nachází se zde několik muzeí, divadlo a od roku 1945 i Užhorodská národní univerzita. Je zde centrum Užhorodské městské komunity a sídlo Eparchie mukačevské.
| Užhorod Ужгород | |
|---|---|
  .jpg)    Po směru hodinových ručiček počínaje obrázkem nahoře: Řeckokatolická katedrála, ulice poblíž Episkopálního paláce, ulička z Divadelního náměstí, Užhorodský hrad, lávka přes řeku Uh, Rondokubistická obytná budova | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°37′26″ s. š., 22°17′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 137 m n. m. |
| Časové pásmo | +2 +3 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Užhorod |
  Užhorod | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41,56 km² |
| Počet obyvatel | 115 449 (2022) |
| Hustota zalidnění | 2 777,9 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci 77,8 %, Rusíni, Maďaři 6,9 % , Rusové 9,6 %, Slováci 2,5 % |
| Náboženské složení | řeckokatolické a pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Bohdan Andrijiv |
| Vznik | 872 |
| Zakladatel | Bílí Chorvati |
| Oficiální web | rada-uzhgorod |
| umr | |
| Adresa obecního úřadu | Закарпатська обл., м. Ужгород, пл. Поштова, 3, 88000 |
| Telefonní předvolba | (+380) 312 |
| PSČ | 88000 |
| Označení vozidel | AO, KO |
| KOATUU | 2110100000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V Užhorodu končí plynovod Sojuz, který sem přivádí plyn z ruského Orenburgu.[1]
Název města pochází od řeky Uh (ukrajinsky Уж, rusínsky Уж, maďarsky Ung), nad kterou se vypíná (maďarsky Vár).[2] Odtud byl název přeložen přímo do ukrajinštiny jako Užhorod/Ужгород, případně do ruštiny jako Užgorod/Ужгород.[3] Zásluhu na vytvoření slovanské podoby původně maďarského města kalkem má Andrej Baluďanskij. Až do první světové války nicméně tento název nebyl všeobecně používán, o jeho uchycení nakonec se zasloužila především československá správa, která jej použila v rámci poslovanštění maďarských toponym hned po válce.
Reliéf a hydrografie
Město se nachází v nadmořské výšce asi 120–137[4] metrů v podhůří Karpat na řece Už (105 km na Ukrajině). Rozloha města je 41,56 km². Délka města od severu k jihu je 12 km od východu na západ je 5 km. Nejvyšším bodem je Daybovetska – 224 m n. m. Plocha zeleně a výsadby činí 1574 hektarů. Navíc je Užhorod obklopen lesy. Velká část území města je pravobřežní (Staré Město). Břehy Už spojuje 7 mostů, jedním z nich je také Masarykův most[5], postavený za první československé republiky.
Klima
Podnebí je kontinentální s horkými léty a mírnými zimami. Významný vliv na klima ve městě mají Karpaty, které chrání město před studenými větry ze severu. Průměrná roční teplota je 10,1 °C , nejnižší je v lednu (−1,7 °C), naopak nejvyšší je v červenci (20,9 °C).
Během roku ve městě spadne 748 mm srážek, nejméně jich je v únoru a dubnu, nejvíce pak v červnu a červenci. Minimální roční úhrn srážek je (443 mm) byl naměřen v roce 1961, maximální (1134 mm) byl změřen v 1980. Maximální denní úhrn srážek je (75 mm) naměřen v červnu. Vítr vane průměrnou rychlostí 8 km/h, a to většinou v jihovýchodním směru.
Každý rok napadne ve městě sněhová pokrývka, její výška je však zanedbatelná. Vydrží za rok průměrně 17 dní. Průměrná relativní vlhkost vzduchu je 72 %, nejnižší je v dubnu – 62 %, nejvyšší je naopak v prosinci – 83 %.
| Užhorod – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | 1,3 | 3,7 | 9,8 | 16,7 | 22,0 | 24,6 | 26,9 | 26,6 | 21,2 | 15,4 | 8,2 | 2,7 | 14,9 |
| Průměrná teplota [°C] | −2 | 0 | 4 | 9 | 14 | 17 | 18 | 18 | 15 | 9 | 2 | −1 | 8 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −4,8 | −3,7 | 0,6 | 5,5 | 10,4 | 13,1 | 15,0 | 14,5 | 10,3 | 5,7 | 1,4 | −3,0 | 5 |
| Průměrné srážky [mm] | 53 | 50 | 43 | 49 | 74 | 76 | 80 | 74 | 72 | 56 | 57 | 98 | 752 |
| Zdroj: Погода и климат 22. březen 2017[6] | |||||||||||||
Flora a fauna
Město se pyšní údajně nejdelší lipovou alejí v Evropě[7], která na břehu řeky Uh spojuje Malé Galago s historickým centrem města. Na druhé straně řeky, dále na západ od centra, potom stojí rozsáhlá platanová alej. Třešňové aleje se potom nacházejí v samotném středu města ve velkém počtu[8], byť se jedná o nesouvislé a oddělené úseky (např. na Rákócziho ulici, Masarykově náměstí, Dovženkově ulici apod.).
Ve městě je botanická zahrada, která byla založena roku 1945 (po připojení města k SSSR) Nachází se na adrese Olbrachtova 6.[9] na břehu řeky, poblíž zámku.
Západně od středu města (a od části Malé Galago) byl v roce 1954 na ploše 58 hektarů při meandru řeky Uh založen Bozdoský park (ukrajinsky Боздоський парк).[10] Obdobně potom na konci bývalé dráhy dětské železnice na východním okraji města nedaleko bývalého koupaliště Spartak stojí i Podzámecký park (ukrajinsky Підзамковий парк).
V jižní části se rovněž nachází menší Park vítězství (ukrajinsky Парк Перемоги). V centru města je také Park Marie Terezie s její sochou.[11][12]
Ze severní a ze severovýchodní strany přechází postupně zástavba města v nižší vrchy karpatského oblouku, které jsou zalesněné.
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Užhorodu.
Užhorod patřil před příchodem Uhrů mezi města slovanská; tehdy se zde nacházela východní část území osídleného Bílými Chorvaty.[13] Na počátku 10. století se zde objevili Uhři, kteří se města, stejně jako celé Panonské nížiny, zmocnili bez boje. První písemná zmínka o městě pochází od arabského kartografa Al-Idrísího z roku 1154.[4] V roce 1241 bylo vypleněno během mongolského vpádu. Později bylo obnoveno, již ve 13. století přišli do Užhorodu první němečtí kolonisté.[14]
V roce 1320 získali místní hrad Drugethové (italský rod) a jali se přestavby[15] původní pevnosti. Roku 1430 získal Užhorod status svobodného královského města. Město v podobě středověkého sídla existovalo až do závěru turecké okupace Uher. V období velkého pustošení byl roku 1680 zcela opuštěn.[16]
Do roku 1919 byl Užhorod uherským městem; bylo zde centrum Užské župy. V souvislosti s vydáním tolerančního patentu se začali do Užhorodu stěhovat Židé, kteří utíkali z území dnešní centrální Ukrajiny.
Dne 8. května 1919 zde Centrální ruská rada, společný orgán rusínských národních rad (užhorodské, prešovské a chustské) a zástupců emigrace, vydala tzv. Užhorodské memorandum a vyjádřila tak svou vůli stát se autonomní součástí Československé republiky.
Mezi lety 1919 a 1938 byl Užhorod hlavním městem Podkarpatské Rusi, součásti Československa. Město bylo ustanoveno centrem Podkarpatské Rusi a probíhal zde čilý stavební ruch. Velká část města vznikla podle československých plánů a architektů.
Koncem 30. let 20. století byl v Užhorodě dislokován prapor Stráže obrany státu pod velením podplukovníka Otto Francla. Tento prapor měl ke dni 24. září 1938 1022 mužů. Při bojovém nasazení proti záškodníkům a při ústupových bojích padlo 19 mužů tohoto praporu a dalších 40 mužů bylo zraněno.[17]
V listopadu 1938 se Užhorod (a celý jih Podkarpatské Rusi) stal na základě Vídeňské arbitráže součástí Maďarského království. Nová hranice probíhala severně a východně od Užhorodu.
Dne 27. října 1944 osvobodil město 4. ukrajinský front[18] Rudé armády. Po II. světové válce byla Podkarpatská Rus předána Sovětskému svazu, a Užhorod se tak stal součástí Ukrajinské SSR. Ještě téhož roku (1945) byla založena Užhorodská národní univerzita.
Současné postavení hlavního města Zakarpatské oblasti má Užhorod od roku 1946. V této době a později se město rozšiřovalo všemi směry, převážně ale dále na jih, kde bylo dostatek prostoru pro novou výstavbu. Vznikly zde proto dlouhé třídy a panelová sídliště.
Od roku 1991 je Užhorod součástí nezávislé Ukrajiny. Změna poměrů znamenala pro město velký ekonomický šok; průmyslové závody, které zaměstnávaly spoustu lidí a byly orientovány na trhy SSSR se dostaly do existenčních potíží a musely propustit tisíce zaměstnanců.
Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny (1991) byl za starostu města několikrát zvolen kontroverzní podnikatel Serhij Ratušňak, jenž se v roce 2009 stal nechvalně známým pro své antisemitské výroky, zejména v souvislosti s tehdejším prezidentským kandidátem Arsenijem Jaceňukem.
V roce 2013 a 2014 se v Užhorodě konaly v souvislosti s politickými změnami na Ukrajině demonstrace proti tehdejší vládě. Účastnily se jich až čtyři tisíce lidí.[19]
Dne 17. 12. 2018 byla v Užhorodě přerušena činnost Honorárního konzulátu ČR. Od té doby je místně příslušný Generální konzulát ČR ve Lvově.[20]
Během prvních 50 dnů ruské invaze na Ukrajinu v únoru až dubnu 2022, jejíž součástí byly i letecké údery na území západní Ukrajiny, nebyl Užhorod ani jednou cílem útoku. V souvislosti s migrační vlnou vzrostl počet obyvatel metropole Zakarpatské oblasti dočasně zhruba na 150 000 lidí. Tato skutečnost zde vyvolala strmý růst cen pronájmů.[21]
Struktura obyvatelstva
Od středověku do začátku 20. století byli převažující národností Maďaři. V roce 1910 bylo v posledním sčítání lidu, provedeném v Rakousko-Uhersku zjištěno 16 919 osob, z toho 13 590 maďarské národnosti, 1219 Slováků, 1151 Němců a 641 Rusínů.
Viditelnou změnu přineslo připojení k ČSR (Po roce 1925 byl jediným rusínským městem s většinou československé národnosti (38 %)). V roce 1921 zde žilo 20 601 obyvatel, z toho bylo 3 613 Čechů a Slováků, 5 291 Maďarů, 3 245 Rusínů a Rusů, 3 614 Židů a 418 Němců. V roce 1930 zde žilo 26 675 obyvatel, z toho bylo 8 030 Čechů a Slováků, 4 499 Maďarů, 6 260 Rusínů a Rusů, 5 897 Židů a 508 Němců; 1371 obyvatel bylo jiné národnosti.[22]
Důležitým faktorem byl ale také růst počtu obyvatel města. Jestliže měl Užhorod v roce 1910 celkem 16 tisíc obyvatel, na počátku druhé světové války to byl již dvojnásobek a v roce 1960 se počet obyvatel pohyboval okolo padesáti tisíc. Těsně před rozpadem SSSR se blížil ke sto dvaceti tisícům. Vzhledem k charakteru Užhorodu jako regionálního centra se předpokládá do budoucna mírný nárůst počtu obyvatel, a to např. na 130 tisíc v roce 2030.[23]
Podle sčítání v roce 2001, kdy zde žilo 117 317 obyvatel, tvořili Ukrajinci a Rusíni 77,8 %, Rusové 9,6 %, Maďaři 6,9 %, Slováci 2,5 % a Romové 1,5 %. 75 % obyvatel uvedlo jako svůj mateřský jazyk ukrajinštinu (v roce 1989 to bylo 65 %). Druhý zastoupený jazyk je ruský s 12,4 % a menšina obyvatel mluví také maďarsky (7 %).
Náboženský život
Mezi vyznáními převládá řecké katolictví a pravoslaví. Užhorod (v jidiš אונגוואר) měl do holocaustu velmi silnou židovskou aškenázskou komunitu, cca 30 % všech obyvatel města v roce 1941 se k ní hlásilo.[24]
Ve městě je mužský pravoslavný monastýr Svatého Vzkříšení.[25]
Město Užhorod má vlastní samosprávu. Jeho zastupitelstvo má 38 členů. Volilo se do něj v posledních ukrajinských komunálních volbách v roce 2020.
Znak a vlajka
Současnou vlajku města Užhorodu přijalo místní zastupitelstvo dne 14. června 1990. Tvoří ji dva vodorovné pruhy (modrý a zlatý) a je v poměru 1:2. Znak města odkazuje na ten, který byl používán již před první světovou válkou v rámci Uherska. Do roku 1990 byl také červený a jeho součástí byly srp a kladivo. Současnou podobu má od roku 1990.
Užhorod je důležitým hospodářským centrem regionu. Město podporuje rozvoj podnikání. Sídlí zde čtvrtina všech obchodních subjektů v Zakarpatské oblasti. Nejvíce firem se věnuje obchodu, následuje průmysl, stavebnictví a podnikání s nemovitostmi. V oblasti ubytování a pohostinství působí zhruba sedmdesát podniků. V bankovním sektoru poskytuje služby přibližně 30 bank.
Od roku 1962 působí v Užhorodu také továrna na výrobu koňaku.
Město se podílí 38 % na celoregionálním objemu vyrobeného zboží a poskytnutých služeb. Ekonomický rozvoj byl možný především díky zahraničním investicím. V roce 2002 činily přímé zahraniční investice 8,4 milionu USD, v letech 2003 až 2004 potom 9,3 milionu USD a v roce 2005 13,3 milionu USD. Investiční aktivity ve městě realizovali investoři z 28 zemí.
Zemědělství
Krajina jižně a jihovýchodně od Užhorodu je intenzivně zemědělsky obdělávána.
Průmysl
Průmysl byl rozvíjen méně za Rakousko-Uherska, do jisté míry i během ČSR a potom během období existence Sovětského svazu. Po roce 1991 došlo k hospodářské transformaci, která omezila roli průmyslu, přesto se v Užhorodu nicméně podařilo udržet nemalému počtu průmyslových podniků. Jiné, např. "Turbogaz", "Užhorodpribor", "Bolševik", "Elektrodvigatel", PO "Tisa" a další zkrachovaly. V roce 1990 pracovalo v místním průmyslu 26 tisíc lidí, v prvních dekádách 21. století to bylo zhruba devět tisíc. Průmyslová výroba se v roce 2004 pohybovala okolo 75 % úrovně roku 1990. Nejvíce zastoupené jsou: výroba strojů a zařízení, výroba nábytku, lehký průmysl, potravinářský průmysl apod. Průmysl se potýká především s nedostatkem investic a rozpadem původních trhů.
Již před rokem 1991 spolupracoval místní závod pro bytovou chemii se společností Spolana Neratovice.
Největšími přispěvateli do rozpočtu města jsou tyto podniky: Groklin-Karpaty LLC (šití potahů na autosedačky), Matyash and Matyash LLC, Konvektor Plant LLC (strojírenství). V průmyslových zónách okolo města potom působí některé společnosti, které na Ukrajinu přišly ze zemí západní nebo střední Evropy.
Průmyslové oblasti se nachází východně a jihovýchodně od města (na obou stranách řeky), na náhonu řeky Už východně od města se také nachází malá vodní elektrárna (ukrajinsky Ужгородська ГЕС).
Turistika
Toto město má 6 turistických známek – č. 1 pro Horjanskou rotundu, č. 6 pro skanzen, č. 18 pro bustu T. G. Masaryka, č. 70 pro synagogu, č. 96 pro Užgorodský hrad a č. 136 pro krčmu „Deci u notáře“.
Věda a výzkum
V rámci místní univerzity působí při Fyzikální fakultě také Laboratoř kosmického výzkumu (ukrajinsky Лабораторія космічних досліджень).
Silniční doprava
Užhorod je velkým silničním dopravním uzlem. Je zde silniční hraniční přechod Užhorod – Vyšné Nemecké, přes který vedou evropské silnice: E 50, E 58.
Hlavní silniční tah od slovenské hranice dále na východ směrem k Mukačevu prochází po obchvatu severně od města Užhorodu. Obchvat rovněž stojí i z jižní strany od města (silniční tah směrem k hraničnímu přechodu Záhony a maďarské hranici). Žádná dálnice do města nesměřuje. Výhledově bude zbudován u Vyšeného Nemeckého nový hraniční přechod, ke kterému bude směřovat slovenská dálnice D1.[26]
Město má autobusové nádraží, ze kterého jezdí linkové autobusy různých dopravců např. do slovenských Michalovců a Košic. Je to např. společnost Eurobus.[27]
Železniční doprava
Užhorod leží na jednokolejné elektrifikované trati Čop – Sambir – Lvov. Zdejší nádraží bylo počátkem 21. století rozšířeno a rekonstruováno.[28] Odjíždějí odtud rychlíky do celé Ukrajiny a dříve také do Moskvy; mezinárodní a další dálkové vlaky odjíždějí z nedalekého Čopu. Také zde začíná železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach sloužící pouze pro nákladní dopravu. Hlavní nádraží je umístěno na jihovýchodním okraji města, na druhé straně, než je historické centrum. Existuje také ještě stanice Užhorod-2, ta má ale význam více z hlediska nákladní přepravy. Po městě také existují i další železniční stanice a zastávky (260. km, Domanici, Park).
Až do 70. let 20. století do města ústila úzkorozchodná dráha z Antalovců..
V roce 1947 byla vybudována Užhorodská dětská železnice.[29] Nacházela se na břehu řeky Už, při budově filharmonie. Část z ní se do 21. století dochovala, obnovena byla roku 2013.
Vodní doprava
Řeka Už není splavná a není využívána pro vodní dopravu.
Letecká doprava
Je zde mezinárodní letiště. Provoz na něm bývá občasný, v roce 2022 měl být obnoven pravidelný provoz.[30][31] Jeho ranvej je postavena nicméně tak, že v jedné straně vstupují startující/přistávací letadla bezprostředně do slovenského vzdušného prostoru. Letiště bylo v Užhorodu otevřeno již v roce 1929.
Městská doprava
Užhorod je jediné oblastní město na Ukrajině, ve kterém nejsou nasazeny vozidla městské dopravy s elektrickou trakcí, tj. tramvaje nebo trolejbusy, přepravu zajišťují pouze autobusy a maršutky (minibusy). V 70. letech 20. stol. bylo plánováno zavedení trolejbusové dopravy,[32] tento plán se však neuskutečnil. Důvodem byla skutečnost, že plánovaná trať (která měla spojit průmyslové oblasti se středem města) měla protínat elektrifikovanou železniční trať.[33] Původní systém městské hromadné dopravy se rozpadl v souvislosti s rozpadem SSSR a dlouho městskou dopravu zajišťovaly v Užhorodu pouze maršrutky. Teprve až v roce 2018 se podařilo autobusový systém obnovit.[34] Město pořídilo deset dvanáctimetrových klasických autobusů.
Školství
Užhorod je kulturním centrem Zakarpatské oblasti. Působí zde Užhorodská národní univerzita s více než deseti fakultami, včetně maďarskojazyčné Fakulty humanitních a přírodních věd. Její areál (kampus) se nachází v blízkosti Velkého Galaga a sportovního areálu u řeky Uh. V roce 2020 se nacházely v Užhorodu tři vysoké školy na kterých studovalo 13,8 tisíc studentů.[35]
Již po druhé světové válce zde vznikla hudební škola.[36]
V rámci první uvedené vysoké školy je provozována v Užhorodě také jediná (již zmíněná) botanická zahrada.
Užhorodská Ukrajinská teologická akademie[37] je provozována ukrajinskou pravoslavnou církví. Nese název po sv. Cyrilu a Metodějovi. Sídlí zde také řeckokatolický učitelský seminář.[37]
Zdravotnictví
V severní části Užhorodu (část Malá Praha/Мала Прага) se nachází oblastní nemocnice.
Média
Naprostá většina regionálních médií působí v Užhorodu. Některé z nich působí v řadě menšinových jazyků, také např. v maďarštině.
Sídlí zde vydavatelství Karpaty.
Sport
Mezi nejúspěšnější sporty ve městě patří fotbal a ženská házená. V dobách existence SSSR zde existovalo sportovní centrum "Junist".[38] Při břehu řeky Už mezi Bezdoským parkem a Velkým Galagem se nachází areál s řadou hřišť a sportovišť, včetně kryté haly Burevisnik (ukrajinsky Буревісник).
Fotbal
- SK Rusj Užhorod – zaniklý fotbalový klub založený v roce 1925. Jeho největším úspěchem byl v sezoně 1935/36 postup do Fotbalové ligy Československa, ze které po roce sestoupil. Během 2. světové války klub zanikl a po přičlenění Užhorodu k Sovětskému svazu už nebyl obnoven.
- FK Hoverla Užhorod – fotbalový klub založený v roce 1946, v nejvyšší ukrajinské soutěži odehrál 8 sezon. Domovskou arénou FC Hoverla je stadion Avangard. Klub hrál v nejvyšší lize čtyřikrát, a to v sezonách 2001/02, 2004/05, 2005/06 a 2007/08.
- FK Minai – Fotbalový tým založený v roce 2015.
Užhorod hostí nejstarší atletické závody na Ukrajině – Mezinárodní pohár přátelství.
Házená
- HK Karpaty Užhorod – ženský házenkářský klub, trojnásobný medailista z mistrovství Ukrajiny a v sezóně 2011/12 průběžně vedoucí celek nejvyšší ukrajinské soutěže.
V lokalitě Malá Praha se v blízkosti místní nemocnice (za první republiky vojenské nemocnice) nacházela vojenská kasárna (za první republiky sídlo 36. pěšího pluku).[22] Ve čtvrti Malé Galago existuje také věznice, a to jako součást bývalé budovy zemského a okresního soudu.
Kulturní instituce
_зображення_19.JPG)
Muzea
- Regionální muzeum (ukrajinsky Краєзнавчий музей) bylo založeno v roce 1945.[39]
- Zakarpatské muzeum lidové architektury a života, [2] které bylo otevřen v roce 1970.[40] a které se nachází poblíž hradu a zahrnuje skanzen s dobovými dřevěnými domy a kostelem sv. Michala.[41]
- Zoologické muzeum při místní univerzitě[9]
- Muzeum umění.[15][42]
Divadla
Mezi kulturní instituce patří Zakarpatské oblastní divadlo, které nese název po bratrech Juriju Augustinovi a Jevhenijovi Serhijovi, nachází se stranou centra města (na ulici Lva Tolstého). Slavnostně bylo otevřeno v druhé polovině 80. let 20. století.
Zakarpatské oblastní loutkové divadlo stojí přímo ve středu města na Divadelním náměstí. Slouží od roku 1980.
Užhorodské městské divadlo bylo založené roku 1920.[43]
V Užhorodu také existuje divadlo pod širokým nebem (amfiteátr), který leží na severním okraji města, v přírodním a do krajiny zasazeném svahu.
Galerie
Galerie Užhorod zde existuje již od roku 1998, dále se další výstavní prostor nachází v Zakarpatském uměleckém muzeu Josifa Bokšaje. Galerie Ilko[44] byla otevřena roku 2013. V metropoli oblasti ještě stojí neformální umělecká galerie s názvem Koridor.
Kulturní akce
Každý rok se pravidelně konají v Užhorodě tzv. Dny Sakury. Název akce odkazuje na značný počet třešňových alejí po celém městě. Událost zahrnuje trhy, prezentaci dějin města a další.[45] V rámci jarní akce se volí na konci vždy tzv. Král Sakury.
Den města Užhorodu se pravidelně slaví 27. září na svátek Povýšení svatého kříže.
V Užhorodě se nachází řada kulturních památek, včetně osmi památek, celonárodního významu,[46] 15 památek místního významu a řady dalších dle ukrajinských zákonů. Z nich se v samotném Užhorodě nachází řada navštěvovaných a historicky hodnotných staveb:
- Dominantou je Užhorodský hrad, stojící na 30 m vysoké sopečné vyvýšenině; dnes je zde muzeum[15][40] s několika expozicemi.
- Kalvárie severně od středu města s hřbitovem. Do roku 1991 byla označována jako pahorek slávy, nachází se zde také vojenský hřbitov vojáků Rudé armády.
- Na vojenském hřbitovu z 1. světové války, který je na kraji města, bylo pohřbeno přes tisíc padlých vojáků. V letech 1922 až 1938 zde byl posádkový hřbitov.[47]
- Mezi památkově chráněné objekty v Užhorodu patří episkopální palác (ukrajinsky Резиденція єпископа), z roku 1646,[48] přebudovaný v druhé polovině 19. století.[49] Sloužil jako rezidence představitelům řeckokatolické církve. Stojí na Kapitulní ulici.[15] Dříve se jednalo o jezuitskou kolej.
- Župní palác[48][50], kde sídlila regionální administrativa do roku 1918.
- Lesnický dům z 18. století v Radvanci[48]
- Stodola a vinný sklep, ul. Františka II. Rákóczho 2, z roku 1781[48]
- Místní část Malé Galago zahrnuje řadu budov z období první československé republiky. Architektem hlavní pošty, která byla postavena v letech 1928–1930 ve funkcionalistickém stylu, je Josef Gočár.
- Řada historických budov je umístěna v jižní části středu města na druhé straně řeky Už, a to okolo Petőfiho náměstí (dříve Stalinovo, Masarykovo).
Kostely
- Řeckokatolická katedrála Povýšení svatého Kříže se dvěma věžemi byla postavena roku 1878[51] a sloužila původně římským katolíkům.[pozn. 1]
- Kostel svatého Jiří, který byl dokončen roku 1611 z iniciativy rodu Drughetů.
- Užhorodská synagoga (aškenazská) dosud stojí, byla však přeměněna na filharmonii[15][2] a zbavena všech náboženských předmětů.
- Horjanská rotunda patří mezi nejstarší církevní stavby dnešní Zakarpatské oblasti, pochází z konce 10. století.[52][53]
- V jižní části města stojí Chrám Krista Spasitele, a to na rohu ulic Svobody a Švabska.
Pomníky
Ve městě se nachází celá řada soch, která připomíná významné osobnosti. Mezi ně patří první prezident ČSR T. G. Masaryk[5]; kromě něj zde má svoji sochu ale také Švejk.[54] Mezi další osobnosti, které zde mají svoji sochu, patří také malíř Ignac Roškovič.[15] Od roku 1989 existuje v Užhorodu i socha ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, jejíž realizace byla připravována od roku 1983.[55] V roce 2022 byla v rámci derusifikace Ukrajiny odstraněna socha Puškina.[56]
- Pomník Tomáše Garrigue Masaryka od akademického sochaře Josefa Vajce, pochází z roku 2002.[57]
- Pomník malířů Vojtěcha Erdélyho a Jozefa Bokšaye, z roku 1993[48]
- Pomník Augustina Vološina
_(2).jpg)
Panoramatický pohled na zdi místního hradu.
Budapešť, Maďarsko – 330 km
Bratislava, Slovensko – 490 km
Varšava, Polsko – 550 km
Vídeň, Rakousko – 573 km
Bělehrad, Srbsko – 585 km
Záhřeb, Chorvatsko – 670 km
Praha, Česko – 740 km
Kišiněv, Moldavsko – 750 km
Bukurešť, Rumunsko – 780 km
Kyjev, Ukrajina – 798 km
Lublaň, Slovinsko – 815 km
Sofie, Bulharsko – 898 km
Sarajevo, Bosna a Hercegovina – 900 km
Berlín, Německo – 907 km
Minsk, Bělorusko – 920 km
Skopje, Severní Makedonie – 940 km
Vilnius, Litva – 947 km
Větší města v okruhu Užhorodu:
 |
 Prešov (~115 km) |
Lvov (~133 km) |
Kyjev (~798 km) |
|
| Košice (~98 km), Bratislava (~490 km) |
 |
Ivano-Frankivsk (~293 km) | ||
 Užhorod  | ||||
 | ||||
 Nyíregyháza (~92,6 km), Tokaj (~121 km) |
 Satu Mare (~138 km), Cluj Napoca (~316 km) |
Sighetu Marmației (~170 km) |
Rodáci
.jpg)
- Peter Áč (* 1943), slovenský fotograf
- Károly Balla (* 1957)[58], básník, prozaik a novinář maďarské národnosti
- László Bódi (zvaný Cipő, 1965–2013), maďarský rockový zpěvák, frontman skupiny Republic
- András Bodnár (* 1942), maďarský vodní pólista, zlatý olympionik
- Emil Bok (1925–2007), český básník, výtvarník
- Vladimír Brehovszký (1925–1976), český malíř, ilustrátor, grafik, kurátor výstav
- Chajim Brody (1868–1942), český rabín a literární historik
- Juraj Demeč (* 1943), československý atlet, sprinter
- Teri Egressy (1931–2016), maďarská textilní umělkyně
- Vasyl Fedak (1911–1991), fotbalový brankář, trenér, sportovní novinář
- József Gáti (1885–1945), československý politik, poslanec
- Vera Giricz (* 1946), první rusínská menšinová přímluvčí v maďarském parlamentu
- László Gyöngyösy (1861–1925), maďarský literární historik, pedagog, spisovatel
- Anton Hajduk (1933–2005), slovenský astronom
- Ludvík Hanina (1912–198?), československý voják, příslušník operace Glucinium
- Jaromír Hořec (1921–2010), český básník
- Konstantin Hrabar (1877–1938), třetí guvernér Podkarpatské Rusi
- József Ilku Marion (1933–2003), maďarský grafik, malíř, docent akademie ve Lvově
- Jenő Janovics (1872–1945), maďarský herec, scenárista, režisér
- Karol Klobušický (1935–1994), slovenský pedagog, fyzik
- Zoe Klusáková-Svobodová (1925–2022), profesorka politické ekonomie
- Andrej Kopčaj (1943–2012), český manažer
- Sergej Kohut (* 1940), slovenský právník, soudce Ústavního soudu SR
- Gyula Krocskó (1934–2007), maďarský zoolog, člen Maďarské akademie věd
- Fedir Kuruc (1910–1992), rusínský fotbalista
- Samuel Lipschutz (1863–1905), maďarský šachista, šampion USA
- Viktor Massányi (1967–2006), maďarský operní pěvec
- Sándor Mágócsy-Dietz (1855–1945), maďarský botanik, člen Maďarské akademie věd
- Ludmila Mojžíšová (1932–1992), česká terapeutka, zabývající se léčením neplodnosti
- Josef Mráz (1922–1981), český herec
- Lili Ország (1926–1928), maďarská grafička, loutkařka, malířka
- Lajos Örvös (1923–2002), maďarský básník, překladatel, spisovatel
- Jan Pastor (1909–1981), slovenský archeolog, muzeolog
- Richard Rokyta (* 1938), český fyziolog
- Pavel Runov (* 1976), ukrajinský hráč na akordeon
- Samuel Schillinger (1903–1998), německý fotbalista, záložník, reprezentant Československa
- Ladislav Schramm (1920–1980), slovenský matematik
- Zsuzsanna Sirokay (* 1941), maďarská klavíristka
- József Szabó (* 1940), sovětský fotbalista, fotbalový trenér
- Ferenc Szemán (1934–2004), maďarský malíř, umělec
- Brigitta Szuperák (* 1980), druhá ukrajinská menšinová přímluvčí v maďarském parlamentu
- György Timkó (1881–1945), maďarský botanik, etnograf
- Gábor Ubrizsy (1919–1973), maďarský biolog, mykolog, člen Maďarské akademie věd
- Dušan Vančura (1937–2020)[59], hudebník, textař, člen skupiny Spirituál kvintet
- Karel Vaš (1916–2012), československý voják, komunistický prokurátor, agent NKVD
- Márk Vedres (1870–1961), maďarský sochař, umělec
- Lajos Vöneki (1830–1890), maďarský voják působící v Itálii a USA
- Sándor Zicherman (1935–2001), maďarský malíř, sochař, umělec
- Zdeněk Zuska (1931–1982), český a československý politik
Další osobnosti
- Juraj Joanik Bazilovič (1742–1801), historik
- Anton Beskid (1855–1933), rusínský právník, politik a guvernér Podkarpatské Rusi v letech 1923–1933
- Jozef Bokšay (1891-1975), podkarpatský malíř
- Andrej Bródy (1895–1946), pedagog a politik, předseda první nezávislé vlády Podkarpatské Rusi v rámci druhé československé republiky.
- Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov (1817–1901), rusínský národní buditel
- Alexander Duchnovič (1803–1865), rusínský národní buditel
- Vojtěch Erdélyi (1891-1955), podkarpatský malíř
- Otto Francl (1896–1950), československý generál
- Karel Klapálek (1893–1984), československý generál
- Ivan Olbracht (1882–1952), český spisovatel[60]
- Oleg Svátek (1888–1941), československý generál
- Ludvík Svoboda (1895–1979), československý prezident, voják a politik
- Augustin Vološin (1874–1945), podkarpatskoruský duchovní řeckokatolické církve, učitel, československý politik, prezident Karpatské Ukrajiny
Ve městě jsou konzuláty Maďarska, Rakouska a Slovenska.[61] Užhorod uzavřel partnerství s následujícími městy:
- Békéscsaba, Maďarsko
Corvallis, Oregon, USA- Česká Lípa, Česko
- Darmstadt, Německo
Horsens, Dánsko- Jarosław, Polsko
- Jihlava, Česko
- Košice, Slovensko
- Krosno, Polsko
- Michalovce, Slovensko
Moskva, Rusko- Nyíregyháza, Maďarsko
- Orel, Rusko
- Pula, Chorvatsko
- Sárospatak, Maďarsko
- Satu Mare, Rumunsko
- Trogir, Chorvatsko
Pomník Vojtěcha Erdélyho a Jozefa Bokšaye
Pomník Augustina Vološina
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
