Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská nížina[1] (maďarsky Kárpát-medence („Karpatská kotlina“), polsky Kotlina Panońska, slovensky Panónska panva, německy Pannonische Tiefebene, ukrajinsky Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, rumunsky Câmpia de Vest, srbsky Панонска низија, Panonska nizija, chorvatsky Panonska nizina, slovinsky Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o subsystém Alpsko-himálajského systému. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.
| Panonská pánev Kárpát-medence Panónska panva Pannonische Tiefebene | |
|---|---|
 Studně v Hortobágy | |
| Nejvyšší bod | 984 m n. m. (Psunj) |
| Rozloha | 200 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajský systém |
| Sousední jednotky | Alpy, Dinárské hory, Karpaty, Trácko-makedonský masiv |
| Podřazené jednotky | Západopanonská pánev, Východopanonská pánev |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Slovensko Rakousko Maďarsko Ukrajina Rumunsko Srbsko Bosna a Hercegovina Chorvatsko Slovinsko |
| Horniny | sedimenty |
| Povodí | Dunaj |
| Souřadnice | 46°30′ s. š., 20° v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
Panonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty a na jihu s Dinaridy.
Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullnská pánev (německy Tullnerfeld) a Vídeňský les (Wienerwald) patří k Alpám; Panonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňské pánve.
Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou řeky Velké Moravy až k soutoku Západní a Jižní Moravy, tedy k hranici Karpat s Dinaridy. Na západě zasahují okrajové pahorkatiny kolem horního toku Sávy do Slovinska k hranici mezi Dinaridy a Alpami.
Většinu rozlohy Panonské pánve tvoří nížiny o nadmořské výšce kolem nebo pod 100 m. Z nížin a pahorkatin však místy vystupují osamělé ostrovní hory či vrchoviny. Vesměs jde o vyzdvižené kry starých hornin. Pásmo těchto vrchovin dělí Panonskou pánev na menší západní a větší východní část.
Panonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa a Sáva.
Geomorfologické členění
Následuje neúplný přehled částí Panonské pánve:
- Západopanonská pánev (Západopanónska panva)
- Vídeňská pánev (Viedenská kotlina, Wiener Becken)
- Jihomoravská pánev (Juhomoravská panva)
- Záhorská nížina
- Marchfeld (Moravské pole)
- Leitha-Gebirge (Litavské vrchy)
- Malá dunajská kotlina (Kisalföld)
- Podunajská nížina
- Podunajská rovina (Győri medence, Neusiedler Becken) (Rábská pánev)
- Győr-Esztergomi teraszos síkság (Rábsko-ostřihomská terasovitá rovina)
- Podunajská pahorkatina
- Marcal-medence
- Kemeneshát
- Sopron-Vasi hordalékkúp-síkság (Steirisches Hügelland) (Šopronsko-Vašská pahorkatina, Štýrská pahorkatina)
- Podunajská nížina
- Vídeňská pánev (Viedenská kotlina, Wiener Becken)
- Zadunajské středohoří (Dunántúli Középhegység)
- Visegrádi-vulkánhegység
- Pilis-hegység
- Budai-hegység (Budínské hory)
- Gerecsei-hegység
- Zsámbéki-medence
- Velencei-hegység
- Vértes-hegység
- Bakony-Vértesalji dombság (Pahorkatina podhůří Bakony-Vértes)
- Pannonhalmi dombság
- Bakony (Bakoňský les) a Északi Bakony (Severní Bakoňský les)
- Panonské ostrovní hornatiny (Panonske ostrvske planine)
- Fruška gora (Franský les)
- Sremska lesna zaravan (Sremská sprašová plošina)
- Papuk
- Dilj
- Psunj
- Požeška kotlina
- Motajnica
- Zadunajské pahorkatiny (Dunántúli dombságok)
- Mecsek és Tolnai-Baranyai dombság (Mecsek a Tolno-baraňská pahorkatina)
- Mecsek-hegység
- Villányi-hegység
- Somogyi-dombság
- Balaton medencéje (Balatonská kotlina)
- Marcali-hát (Hřbet Marcali)
- Mecsek és Tolnai-Baranyai dombság (Mecsek a Tolno-baraňská pahorkatina)
- Východopanonská pánev (Východopanónska panva)
- Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei)
- Východoslovenská rovina (Tiszamenti síkság, Закарпатська низовина, Câmpia Someșului)
- Východoslovenská pahorkatina
- Dunamenti síkság (Dunavska nizija) ((Velká) Podunajská nížina)
- Mezőföld
- Duna-Tisza közi hátság (Bačka lesna zaravan) (Dunajsko-tiské meziříčí, Báčská sprašová plošina)
- Észak-Alföldi síkság (Severotiská nížina)
- Nyírség
- Hajdúság (Hajducko)
- Nagykunság-Hortobágyi-rónaság (Velkokumánsko-hortobáďská rovina) a Hortobágyi puszta
- Berettyó-Körösökmenti síkság (Câmpia Crișurilor) (Berettyó-Krišská nížina)
- Maros hordalékkúp-síkság (Câmpia Mureșului) (Murešská zvlněná nížina, Murešská nížina)
- Câmpia Timișului (Tamiška nizija) (Timišská nížina)
- Kudrički vrh
- Banatska lesna zaravan (Banátská sprašová plošina)
- Velika Peščara
- Velikomoravska udolina (Velkomoravský úval)
- Savska nizija (Posavina) (Sávská nížina)
- Dravska nizija (Podravina, Drávamenti síkság) (Drávská nížina)
- Belső-somogyi homokos hordalékkúp (Pahorkatina vnitřní Šomodi)
- Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei)
Literatura
- Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
- Ladislav Jirásko et al.: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
- Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988
- Index českých exonym. 3., rozšířené a aktualizované vydání. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 2019. ISBN 978-80-88197-16-4.
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
