seznam na projektech Wikimedia From Wikipedia, the free encyclopedia
Toto je chronologický přehled státních převratů a pokusů ostátní převrat od starověku po současnost.
876 – vojenský převrat, velitel izraelských vojsk Zimri zabil krále Élu a sám se stal králem, poté však spáchal sebevraždu, aby se vyhnul svržení velitelem svých vojsk Omrim.
860 – vévoda Chu z Čchibyl svržen svým nevlastním bratrem Lü Šanem.
730 – neúspěšný pokus o státní převrat Razína Aram-Damašského a Pekacha Izraelského svrhnout Achaze Judského a Davidovu dynastii a nahradit je Benem Tav'elem.
716 – lýdský král Kandaulés byl zavražděn svým osobním strážcem Gýgem, jenž se spojil sKandaulovou manželkou. Gýgés poté uchvátil trůn.
632 – neúspěšný pokus ostátní převrat v AthénáchKýlonem, který se pokusil opřevzetí moci jako tyrannos.
189: Deset eunuchů zpozdější dynastie Chan bylo zabito vojáky vedenými Juan Šaoem, Juan Šuem a Chao Chaonem. Dun Džhuo se ujal vlády silou.
249: Incident u Gaopingu, při němž byl zadržen a popraven Chao Šuang členy dynastie Sima (Sima Yi, Sima Žao, Sima Ši).
498: ŌomiHeguri no Matori si uzurpoval vládu vJamato po smrti Ókimiho (Velkého vůdce), později znám jako císař Ninken. Matori byl zavražděn Otomo no Kanamurou. Osto let později byl titul Ōkimi po jeho smrti přenesen na císařský titul.
602: Maurikios, císař Byzantské říše, byl sesazen spiknutím balkánského vojska vedeného thráckýmmladším důstojníkemFlaviem Fokou, spolu se sedmi Maurikiovými syny. Většina zpromaurikiových důstojníků a generálů byla popravena spolu sním (vyjma Prisca a Philippika), a Fokas byl prohlášen císařem vchrámu sv. Jana Křtitele.
610: Fokas, jenž osm let předtím sesadil Maurikia, byl sám sesazen spiknutím vedeným generály Priscem, jeho zetěm a Herakleiem, kartaginským exarchou. Exarchův syn, Herakleios mladší, svrhl Fokase za pomoci svého bratrance Niketa.
626: Během incident uXuanwunských bran 2. července, princ Li Shimin a jeho blízcí důvěrníci zabili korunního prince Li Žian-čenga a prince Li Juan-čchiho a poté zcela převzali vládu nad Tchangy od císaře Kao-cua.[4]
642: Jeon Gaesomun zKogurjo vedl vojenský převrat, při kterém byl zabit král Jeongju a na trůn dosazen král Požang ovládaný vojenskou mocí.
680: Vizigótskýkrál Vamba byl omámen, tonsurován a oděn do mnišského roucha, aby byl považován za vysvěceného a nemohl tak panovat.
1388: Generál Ji Seong-gye zKorjo vedl vojenský převrat, při němž byl sesazen král U, zavražděn generál Čoe Jeong, a nastolen loutkový vládce král Čchang a nakonec král Gongjang. Ji byl později sám korunován, a založil čosonskou dynastii.
1398: Kníže Ji BangwonČosonský vedl povstání, zavraždil předsedu vlády Žeong Dodžona a další dva hodnostáře.
1506: státní převrat vČosonu svrhl knížete Jonsanguna a na jeho místo usedl král Čungdžong.
1567: Protestantští vzbouřenci uvěznili Marii Stuartovnu a přinutili ji podepsat abdikaci z24. července 1567 ve prospěch infanta Jakuba VI. a jejího nevlastního bratra, Jamese Stewarta, jako regenta.
1623: státní převrat vČosonu svrhl knížete Kuangheguna a na trůn dosadil krále Indžoa.
1648: Prideova čistka – ti poslanci dolní komory, kteří byli pro zachování politických jednání sKarlemI. byli vyhozeni ze sněmovny. Ostatní souhlasili stím, aby byl král postaven před soud za údajnou velezradu.
1689: Bostonské povstání 1689: během akce někdy popisované jako "puč", se puritánské milice, doprovázená bostonskou lůzou, nechala zatknout Sira Edmunda Androse, neoblíbeného guvernéraNové Anglie.
1741: Během palácového převratu z 25. listopadu 1741 byl svržen malý car Ivan Antonovič (Ivan VI.) a jeho rodiče. Na trůn byla dosazena Alžběta Petrovna, dcera Petra I. Šlo o jeden z několika ruských palácových převratů 18. století a je považován za jeden z nejméně krvavých v dějinách Ruska.
1769: RasMichael Sehul svrhl etiopského císařeJoase I. a poté jej zabil jako důkaz nároku na etiopský trůn. Tato událost předcházela vleklému období civilní války a anarchie vEtiopii zvanému zemene mesafint ("období knížat").
1809: Státní převrat 1809, hrstka důstojníků švédské armády sesadila krále Gustava IV. Adolfa během pochodu na Stockholm.
1809: dánský dobrodruh Jørgen Jørgensen nechal zatknout islandského guvernéra a prohlásil se 'protektorem'. Odva měsíce později anglická válečná loď Talbot obnovila dánskou vládu vzemi.
1842: Francisco Morazán, bývalý federální prezident Střední Ameriky, obsadil Kostariku a chopil se moci. Později byl sesazen lidovým povstáním a popraven.
1870: Bruno Carranza uchvátil moc v Kostarice při státním převratu z27. dubna 1870, při němž byl svržen prezident Jesús Jiménez Zamora. Otři měsíce později rezignoval.
1889: vojenský převrat vedený maršálem da Fonsecou svrhl brazilského císaře, DomPedro II., vyhlásil republiku a nastolil prozatímní vládu.
1891: Brazilský prezident, maršál Deodoro da Fonseca rozpustil Národní kongres a prohlásil se diktátorem. Brzy poté však rezignoval po rebelii námořníků.
Vojenský převrat Výboru jednoty a pokroku vOsmanské říši vedený Enverem Pašou, svrhl koalici Liberální unie a zavedl vojenskou diktaturu vedenou triumvirátem pašů (Státní převrat v Turecku v roce 1913).
Při své návštěvě města Harar byl etiopský (habešský) lidž (císař) Ijasu V. sesazen klikou aristokratů ve prospěch své tety Zauditu I. Síly loajální císaři byly poraženy vbitvě uSegale a lidž Ijasu se ukrýval na severozápadě Etiopie smalou svitou věrných osob, než byl po pěti letech zadržen.
1917
Při státním převratu vKostarice vedeném generálem Tinoco Granadosem byl svržen prezident Alfredo González Flores a nastolena represivní vojenská diktatura.
Vsrpnu 1917 se vrchní velitel ruské armády, generál Kornilov, pokusil opuč známý jako Kornilovova aféra, který však byl záhy potlačen.
Kvůli porážce v řecko-turecké válce se venizelističtí důstojníci řecké armády, včetně Nikolaa Plastirase a Styliana Gonatase, postavili do čela vzpoury proti královské vládě a přinutili krále Konstantina I. kabdikaci.
Armádou podporovaný státní převrat z9. června vBulharsku sesadil Bulharský agrární národní svaz předsedy Aleksandara Stambolijského a byla nastolena vláda včele sAleksandarem Cankovem.
"Červnová revoluce vroce 1924" vAlbánii, byla ve skutečnosti státním převratem, při němž byla sesazena prozoguovská vláda a nastolena levicová vláda vedená Fanem Nolim. Na Štědrý den téhož roku nabyl Zogu znovu moc poté, co Noli se svou vládou uprchl ze země.
1925
Generál Carlos Ibáñez del Campo a plukovník Marmaduque Grove sesadili vojenského vládce ChileLuise Altamirana. Později umožnili návrat bývalého prezidenta Artura Alessandriho do Chile.
Generál Theodoros Pangalos uchvátil moc při převratu vAthénách.
Generál Georgios Kondylis svrhl diktaturu generála Theodora Pangalose v Řecku.
1928
Povstání ráseBalča Safoa proti králi Tafari Makonnenovi (budoucímu etiopskému císaři Haile Selassiemu I.). Povstání se stalo pouhou demonstrací síly a bylo rázně ukončeno rásemDargem. Balča Safo se vzdal a následně byl uvězněn.
Státní převrat v Etiopii (1928) proti králi Tafari Makonnenovi (budoucímu etiopskému císaři Haile Selassiemu I.). Státní převrat skončil nezdarem.
Chilská armáda provedla převrat, který svrhl prezidenta Montera a zavedl Chilskou socialistickou republiku. Po dvanácti dnech, jiní armádní důstojníci provedli protipřevrat a ukončili socialistickou republiku. Nový provizorní prezident Abraham Oyanedel obnovil demokracii.
1930
PovstáníráseGugsa Welleho proti králi Tafari Makonnenovi (budoucímu etiopskému císaři Haile Selassiemu I.), rázně ukončeno ministrem války, rásemMulugetou Yeggazuem, vbitvě uAnchemu.
Plán na Převrat v Bílém domě (známý jako Business Plot) proti Rooseveltově administrativě vUSA. Nebyl uskutečněn poté, co se generál Smedley Butler rozhodl oznámit plán úřadům.
Během vnitřního převratu vMexiku, prezident Lázaro Cárdenas nechal deportovat a vyhostit exprezidenta Callese, čímž ukončil Callesovu moc nad mexickou vládou.
Sianský incident, při kterém byl unesen generál Čankajšek svým zástupcem Čang Süe-liangem. Ten požadoval, aby Čankajšek zastavil boje proti čínským komunistům, a místo toho se připojil ke společné obraně proti Japoncům. Jeho manželce sjejím bratrem se následně podařilo sČangem vyjednat Čankajškovo propuštění.
Část armády uchvátila moc nad částí území Španělska, což znamenalo počátek španělské občanské války. Později se moci vzemi chopil generál Francisco Franco jako diktátor.
Incident 26. února, neúspěšný pokus ostátní převrat mladšími armádními důstojníky, kterým se však podařilo ustavit vojenskou vládu vJaponsku.
Srpnový převrat Ioannise Metaxase nastolil tzv. srpnový režim v Řecku.
Státní převrat Bakra Sidkího a Hikmata Sulajmana ze 30. října vIráckém království sesadil předsedu vládyJasína al-Hašimiho.
1937
Brazilský prezident Getúlio Vargas, jenž vládl demokraticky od roku 1934, zahájil samopřevrat a stal se diktátorem Brazílie (Estado Novo - "Nový stát").
Vargasovy ozbrojené složky odhalily pokus integralistů ostátní převrat vBrazílii. Vargas a jeho stráže povstání ukončili hrubou silou upaláce Guanabara.
1939
Spiknutí armádních důstojníků a členů dělnické strany Španělska (PSOE) vrepublikánské zóně Španělska vyústilo ve vytvoření Národní obranné rady, jako krok směrem kmírovým jednáním snacionálními socialisty. Jednání nakonec ztroskotala, nicméně převrat byl předzvěstí konce občanské války ve Španělsku.
Převrat francouzské domobrany vAlžíru, jímž 400 civilních francouzských vlastenců během 15 hodin zneškodnilo vichistický XIX. armádní sbor vAlžíru, uvěznili vichistické generály (Juina, Darlana ad.), čímž umožnili okamžitý úspěch operace Torch.
1943
Vojenský převrat vArgentině ze 4. června, při němž Arturo Rawson sesadil Ramóna Castilla. Ministr práce Juan Domingo Perón se stal natolik populárním, že byl roku 1946 demokraticky zvolen prezidentem.
Spiknutí z20. červenceněmeckých branných sil a záložní armády jako součást Operace Valkýra scílem zabít Adolf Hitler, převzít kontrolu nad Třetí říší a vyjednat mír se Spojenci. Pokus ztroskotal poté, co bylo zjištěno, že Hitler po výbuchu bomby nezemřel a záložní armáda začala odmítat přijímání rozkazů od německého abwehru. Na 5000 účastníků bylo veřejně souzeno a hromadně popraveno.
Státní převrat z9. září vBulharsko. Vláda proněmeckéhopředsedy vládyKonstantina Muravieva byla svržena a Kimon Georgiev zVlastenecké fronty se přiklonil na stranu Spojenců.
Vojenský převrat vSýrii generála Husního al-Za'ima, který spodporou Američanů svrhl zvoleného prezidenta Šukrí al-Kuwatliho, což umožnilo položení Transarabského ropovodu. Sýrie do konce roku 1949 zažila ještě další dva státní převraty.
"Ústavní puč" vPákistánu vedený generálním guvernérem Pákistánu, Ghulámou Mohammadem za podpory polního maršála Ajuba Chana. Mohammad demitoval předsedu vlády a rozpustil ústavní shromáždění.
1954
Demokraticky zvolenou vládu plukovníka Jacoba Árbenze Guzmána v Guatemale vytlačil plukovník Carlos Castillo Armas během operace organizované americkou CIA s krycím názvem Operace PBSUCCESS.[8]
Vojenský převrat v Janamu (francouzské kolonii v Indii) vedený Dadalou Raphaelem Ramanayyou, svrhl francouzskou nadvládu v Janamu.
1955
Protipuč v Brazílii vedený maršálem Lottem svrhl vládu Carlose Luze a zabránil převratu proti zvolení prezidenta Juscelina Kubitschka.
Revolución Libertadora v Argentině, při níž vojenský převrat svrhl prezidenta Peróna.
1956
Neúspěšný pokus o vojenský převrat vedený plukovníkem Barquínem proti kubánskému prezidentoviFulgenciu Batistovi[9][10]
1957
Kolumbijská armáda za podpory stávky a studentských nepokojů a sesadila Gustava Rojase Pinillu a předala moc vládní juntě a předsedovi Gabrielu París Gordillovi.[11]
Kvazi-převrat vedl k měsíčnímu souběhu dvou vlád v San Marinu (tzv. "Fatti di Rovereta").
Převrat v Thajsku vedl ke svržení maršála Plaeka Pibulsonggrama.
Vojenský převrat v Pákistánu. Vrchní velitel a ministr obrany, gen. Muhammad Ajúb Chán, svrhl vládu Iskandara Mírzy a stal se prezidentem po vítězství ve zmanipulovaném referendu.
Vojenský převrat generála Ne Win vBarmě svrhla ústavně zvolenou vládu předsedy U Nua.
1963
Guatemalský prezident Miguel Ydígoras Fuentes byl svržen armádou. Enrique Peralta Azurdia převzal moc a nastolil vládu Instituční strany do voleb vroce 1966.[12]
Armáda svrhla prezidenta Juana Bosche vzáří 1963, pouhých sedm měsíců do termínu jeho zvolení prvním demokratickým prezident vDominikánské republice od roku 1924. Bosch byl nahrazen juntou do roku 1965, kdy byl svržen.[13]
Honduraská armáda svrhla demokratickou vládu, 10 dní před a scheduled election. Oswaldo López Arellano převzal moc od Ramóna Moralese, a zabránil tak zřejmému nástupu Modesta Rodase Alvarada.
1964
Spiknutí Piano Solo vItálii.
Místní revolucionáři svrhli sultána Džamšída bin Abdulláha vZanzibaru.
Vojenský převrat proti předsedovi vlády Sierry Leone, Siaku Stevensovi a generálnímu guvernérovi, brigádnímu generálovi Davidu Lansanovi, který se jmenoval prozatímním vůdcem.
Plukovník Biafranské armádyVictor Banjo osnoval převrat proti biafranskému prezidentovi Odumegwuu Ojukwuovi. Spiknutí bylo odhaleno přes informátora a Banjo byl s2 dalšími spojenci byl 22. září popraven.
1968
Převrat vPanamě proti prezidentovi Arnulfu Ariasi Madridovi, vedený majorem Martinezem.
Vojenský převrat brigádního generála Andrewa Juxona-Smithe proti brigádnímu generálovi Davidu Lansanovi znovunastolil předsedu vlády Sierry Leone Stevense.
Pedro Aleixo, legitimní viceprezident Brazílie, byl nahrazen vojenská junta poté, co Artur da Costa e Silva ze zdravotních důvodů odstoupil zúřadu.
Vojenský převrat vPákistánu, při němž vrchní velitel gen. Jahjá Chán přinutil prezidenta, polního maršála Ajjúba Chána (který se sám dostal kmoci při převratu), kpředání moci.
13. ledna vedl plukovník Ignatius Kutu Acheampong státní převrat scílem svržení demokraticky zvolené vlády Pokrokové strany a jejího vůdce dr. Kofiho Busii vGhaně.
Vyhlášení samopřevratu filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose 21. září.
Samopřevrat jihokorejského prezidenta Pak Čong-huie 17. října, tzv. Říjnový jusin (Říjnová restaurace).
1973
V červnu zahájil Roberto Souper neúspěšný převrat, zvaný Tanquetazo, proti chilskému prezidentovi Salvadoru Allendemu.
Atocké spiknutí vPákistánu, při kterém hrstka armádních a leteckých důstojníků provedla neúspěšný pokus osvržení vlády Zulfikara Alího Bhutta.
Uruguayský prezident Juan María Bordaberry rozpustil parlament a provedl převrat.
25 listopadu, zastánci tuhé linie armády vedení brigádní generálem Dimitriem Ioannidisem svrhla prezidenta Georgia Papadopulose, dosavadní vůdce řecké junty.
Neúspěšný státní převrat vLaosu vedený vzdušnými silami skončil neúspěchem.
Vojenský převrat vBangladéši. Několik mladších majorů spodporou Khandákara Muštaka Ahmeda a několika dalších avamilskými vůdci svrhla vládu šejka Mudžíbura Rahmána a dosadila Khandákara Muštaka Ahmeda za hlavu státu.
Vojenský převrat vNigérii svrhl Yakubua Gowona. K moci se dostal Murtala Ramat Mohammed.
Vojenský převrat vBangladéši vedený brigádním generálem Chalídem Mušarrafem, nechal zatknout náčelníka generálního štábuZiaura Rahmána. O4 dny později byl Chalíd Mušarraf zavražděn vprotipuči vedeném Abú Taherem, který osvobodil generála Ziaura Rahmána a znovu jej dosadil do čela armádního štábu. Začalo masové vraždění armádních důstojníků a Ziaur Rahmán převzal od plukovníka Tahera kontrolu nad zemí. Po měsíci nechal generál Ziaur Rahmán za vraždy důstojníků Abú Tahera oběsit.
Vojenský převrat vČadu svrhl a zabití prezidentaFrançoise Tombalbayea.
Vojenský převrat vPákistánu. Vrchní velitel gen. Muhammad Zijául-Hak svrhl civilní vládu a po zinscenovaném soudním procesu vroce 1979 nechal popravit předsedu vlády Zulfikara Bhutta.
Neúspěšný pokus opřevrat se odehrál během vlády generála Ziaura Rahmana vBangladéši. Generál Ziaur Rahman poté nechal usmrtit 2500 vojáků a důstojníků.
Pokus o převrat v Somálsku, skupina státních představitelů zejména z klanu Madžírtín (Darod) se neúspěšně pokusila o svržení diktatury Muhammada Siada Barreho. Většina osob, které napomáhaly spiknutí, byly hromadně popraveny, několik prominentních představitelů, vč. Abdullahiho Júsufa Ahmeda přežilo a utvořilo první obrannou skupinu proti Barremu – Somálskou demokratickou frontu spásy.[18]
V Salvadoru proběhl převrat za odstavení armády od moci v zemi. To vedlo k desetiletí bojů (známých jako Salvadorská občanská válka) za sovětské intervence a americké snahy o zastavení šíření komunistického hnutí v Jižní Americe.
15. listopadu 2017 vHarare vranních hodinách oznámil armádní mluvčí převzetí moci armádou v Zimbabwe. To se stalo poté, co armáda získala kontrolu nad vysíláním státní televizní stanice. Během noci, předtím, než byla přepadena soukromá rezidence prezidenta a do doby, než bude vyhlášena nová hlava státu, prezident Robert Mugabe zůstává vdomácím vězení. Vojenská policie také zadržela a uvěznila několik vládních ministrů, kteří byli označeni za prezidentské zločince. Mugabe 21. listopadu rezignoval.[29]
22. června proběhl pokus o státní převrat v Etiopii. Náčelník generálního štábu Se'are Mekonnen se pokusil svrhnout demokratizační proces premiéra Abiye Ahmeda. Mekonnen byl společně se třemi dalšími účastníky pokusu zastřelen v Addis Abebě. Podle státních úřadů za pokusem stojí armádní generálAsamnew Tsige. [31]
Dne 7. března 2020 byli v Saúdské Arábii zatčeni a obviněni z velezrady členové královské rodiny: princ Ahmed bin Abdulaziz Al Saud, korunní princ Mohamed bin Nájif, Nayef bin Ahmed Al Saud, Nawwaf bin Nayef Al Saud a Muhammad bin Saad Al Saud.
Dne 18. srpna 2020 proběhl vojenský převrat v Mali. V pozdních hodinách 18. srpna 2020 vojenské oddíly skupiny pojmenované Národní výbor pro spásu lidu zajaly malijského prezidenta Keïtu, ministerského předsedu Boubou Cissého a další představitele vlády. Ke konci září 2020 byl novým přechodným prezidentem ustanoven penzionovaný plukovník Bah Ndaw, který obratem jmenoval přechodným ministerským předsedou Moctara Ouaneho.
Dne 25. února 2021 začal pokus o vojenský převrat v Arménii, který vedl velitel operativy arménské armády Onik Gasparyan. Gasparyan a čtyřicet dalších důstojníků podepsali výzvu za odvolání premiéra Nikoly Pašinjana. Výzva důstojníků vyvolala protesty podporující odvolání premiéra. Gasparyan byl 10. března odvolán z funkce. Pašinjan uvedl, že i on rezignuje na post premiéra, ale až po blížících se volbách. Ty proběhly v červnu 2021 a Pašinjanova strana v nich získala téměř 54% hlasů, premiérem proto zůstal.
Dne 31. března 2021 proběhl pokus o vojenský převrat ve městě Niamey v Nigeru. Neúspěšný pokus vedl kapitán Sani Saley Gourouza.
Dne 19. dubna 2021 se po smrti prezidenta Idrisse Débyho, který stál v čele Čadu třicet let, chopila moci armáda pod velením tzv. vojenské rady, v jejímž čele stál syn zesnulého prezidenta, generál Mahamat Déby. Převrat způsobil občanské nepokoje a vyžádal si i lidské životy. Vojenská rada jmenovala civilního premiéra, kterým se stal Albert Pahimi Padacké, staronový předseda vlády, který funkci zastával již mezi lety 2016 a 2018.[36] Převrat podpořil i prezident Francie Emmanuel Macron, který na podporu čadské armády v boji proti islamistům vyslal do země francouzské vojáky v rámci operace Barkhane.[37] Mahamat Déby byl v říjnu 2022 jmenován prozatímním prezidentem Čadu.
Dne 5. září 2021 proběhl vojenský převrat v Guineji. Převrat provedla skupina příslušníků speciálních jednotek místní armády pod názvem Národní výbor pro usmíření a rozvoj (Comité national du rassemblement et du développement) pod vedením plukovníka Mamadyho Doumboyi.
Dne 25. října 2021 v Súdánu generál Abdal Fattáh Burhán rozpustil přechodnou vládu Abdalláha Hamduka, zatknul její členy, a vyhlásil výjimečný stav.[38]
V listopadu 2021 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil v médiích s prohlášením, že byl odhalen plán na pokus o státní převrat. Za převratem mělo stát Rusko, které ovšem obvinění odmítlo. K pokusu o převrat mělo dle plánu dojít 1. prosince. Cílem spiklenců mělo také být do převratu zapojit ukrajinského oligarchu Rinata Achmetova.
2022
V lednu 2022 sesadili vzbouření vojáci v Burkina Fasu prezidenta země Rocha Marka Christiana Kaborého. Pozastavili přitom platnost ústavy, rozpustili vládu a parlament a uzavřeli hranice. Převzetí moci se obešlo bez násilí. Moci se tím chopilo Vlastenecké hnutí za ochranu a obnovu (MPSR).[39] Do čela země stanul podplukovník Paul-Henri Sandaogo Damiba.[40]
Dne 1. února 2022 byl potlačen pokus o státní převrat v Guinea-Bissau.
Před začátkem Ruské invaze na Ukrajinu měly ruští agenti FSB a ukrajinští separatisté převzít kontrolu nad ukrajinskými městy a zásobami, které by poté poskytly ruské armádě. Nicméně plán byl odhalen a spiklenci zatčeni.
Dne 27. července 2022 demonstranti podporující ší'itského duchovního vůdce Muktada Sadra vtrhli do iráckého parlamentu. Parlament okupovali do 31. července, kdy se na vývzu svého vůdce stáhli. Na konci července ještě Mírové brigády vtrhli do prezidentského paláce, kde se strhla i přestřelka s armádou.
V Burkina Fasu na konci září 2022 prezidenta Damiba opět svrhla armáda. Znovu došlo k pozastavení ústavy, rozpuštění vlády a uzavření hranic. Do čela země byl jmenován Ibrahim Traoré.
Ve dnech 24. a 25. listopadu 2022 proběhl pokus o státní převrat v hlavním městě São Tomé africké země Svatý Tomáš a Princův ostrov. Pokus o převrat provedla skupina o 16 osobách (vojáci a civilisté), které vedl politik Delfim Neves, který byl od roku 2018 předsedou národního shromáždění země.
Masové protesty na Srí Lance proti vládě prezidenta Gotabaje Radžapaksy vypukly v této asijské zemi v březnu 2022. Vláda byla kritizována za špatné hospodaření, za následnou ekonomickou krizi počínaje rokem 2019 a za silnou inflaci. Demonstranti požadovali okamžité odstoupení prezidenta i celé vlády. 3. dubna se to vyplnilo a prezident Gotabaja Ražapaksa uprchl ze země.
2023
Útok na brazilský kongres: Příznivci bývalého prezidenta Jaira Bolsonara vrtrhli 9. ledna 2023 do Národního kongresu, Nejvyššího federálního soudu a paláce Planalto v Brazílii ve snaze zvrátit výsledek brazilských parlamentních voleb v roce 2022 a žádali o vojenský převrat proti prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.[41][42]
Moldavský pokus o státní převrat: Moldavská prezidentka Maia Sanduová v únoru 2023 představila veřejnosti plány, které ukazovaly na ruské snahy svrhnout moldavskou vládu.[43]
V dubnu 2023 naplno vypukly boje mezi súdánskou armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory. Polovojenské jednotky RSF oznámily, že převzaly kontrolu nad prezidentským palácem a mezinárodním letištěm v hlavním městě.[44] RSF vede bývalý Burhánův zástupce Muhammad Hamdan Dagalo. Krvavý boj o moc, který v Súdánu propukl 15. dubna, vyvolal rozsáhlou humanitární krizi, v jejímž důsledku muselo opustit své domovy více než 1,6 milionu lidí, z nichž na 400 tisíc uprchlo do sousedních států.[45]
Dne 30. května 2023 bylo v Kyrgyzstánu zatčeno 30 osob za plánování státního převratu.
Dne 26. července proběhl vojenský převrat v Nigeru. Během něj byl nigerský prezident Mohamed Bazoum zadržen prezidentskou stráží a vlády se zmocnila Národní rada pro ochranu vlasti v čele s generálem Abdourahamanem Tianim, který byl o dva dny později prohlášen novou hlavou státu.
Dne 31. července byla v Sierra Leone zatčena skupina vojáků, policistů a civilistů, která údajně plánovala státní převrat. Podle kritiků byla skupina zatčena v rámci potlačování opozice, která neuznala volby z června 2023. Obvinění z pokusu o státní převrat mělo být jen záminkou.
Dne 30. srpna 2023 skupina vojáků v Gabonu oznámila anulování právě proběhlých voleb (vítězem byl dlouholetý prezident Ali Bongo), uzavření hranic a rozpuštění institucí. Novým vůdcem byl pro přechodné období byl jmenován generál Brice Oligui Nguema.
Dne 26. září došlo v Burkina Fasu k zatčení vojenských důstojníků, kteří podle vyjádření vlády měli plánovat svržení vlády vojenské junty Ibrahima Traorého.[47]
Ve dnech 26. až 28. listopadu došlo k vojenskému pokusu o převrat ve městě Freetown v Sierra Leone. Vzbouřenou část armády se podařilo potlačit. Prezident Julius Maada Bio prohlásil akci za pokus o puč.[48]
Ve dnech 30. listopadu a 1. prosince došlo ve městě Bissau v Guinea-Bissau ke střetu mezi příslušníky armády a národní gardy. Gardisté propustili z vazby dva ministry obviněné z korupce. V důsledku střetů byl zatčen velitel gardistů plukovník Victor Tchongo. Prezident Umaro Sissoco Embaló označil střet za pokus o státní převrat.[49]
2024
Dne 14. ledna došlo v Burkina Fasu k zatčení skupiny armádních důstojníků a civilistů. Ti byli vládou obviněni z plánování státního převratu.[50]
Dne 19. května armáda zatkla skupinu pučistů v Konžské demokratické republice, které vedl politik a byznysmen Christian Malanga. Ten při střetech zemřel.[51]
Dne 26. června byl spáchán pokus o státní převrat v La Paz v Bolívii. Skupinu vojenských důstojníků vedl generál Juan José Zúñiga, který byl během pokusu o převrat zatčen policií.
Dne 1. července Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že zabránila pokusu o puč skupiny spiklenců, kteří chtěli vyvolal nepokoje, ovládnout parlament a sesadit vládu. Podle SBU akce měla destabilizovat situaci v zemi ve prospěch Ruska.[52]
Birth of Roman Republic [online]. UNRV History [cit. 2008-10-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
100-50 př. Kr. [online]. History Central [cit. 2008-10-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
50-0 př. Kr. [online]. History Central [cit. 2008-10-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
BINGHAM, Woodbridge. Li Shih-min's coup in A. D. 626. I: The climax of princely rivalry. Journal of the American Oriental Society. 1950.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
History of the Plot [online]. The Gunpowder Plot Society [cit. 2008-10-02]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
History of England: In the name of God, go [online]. HistoryWorld [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Cullather, Nick. Secret History: The CIA's classified account of its operations in Guatemala, 1952–1954. [s.l.]: Stanford University Press, 1999. ISBN0-8047-3311-2.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
DEPALMA, Anthony. Ramón Barquín, Cuban Colonel, Dies at 93. New York Times. 2008-03-06. Dostupné online [cit. 2008-03-31].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SULLIVAN, Patricia. Ramón M. Barquín, 93; Led Failed '56 Coup in Cuba. Washington Post. 2008-03-06. Dostupné online [cit. 2008-03-31].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
The Middle East and North Africa, 2004. 50th. vyd. London: Europa, 2004. (Regional surveys of the world). Dostupné online. ISBN1-85743-184-7.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Vůdce pokusu o puč v Burkina Fasu se údajně nachází na ambasádě Vatikánu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-09-30 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
Burkina Faso 'foils coup plot by forces loyal to Compaore' [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
Burkina Faso foiled coup attempt in early October, minister says [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Au Burkina Faso, le pouvoir affirme avoir déjoué une tentative de coup d’Etat [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Zimbabwe's President Mugabe resigns [online]. 21. listopadu 2017 [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Cameroon, Equatorial Guinea reopen border after four months. Cameroon Intelligence Report. 23. dubna 2018. Dostupné online [cit. 2018-04-24].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Vojenská rada v Čadu jmenovala civilního premiéra. Přesto lidé v ulicích opět demonstrovali. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-04-28 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
Vojenský převrat v Súdánu. Armáda rozpustila přechodnou vládu a vyhlásila výjimečný stav. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-10-25 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
Vojáci v Burkina Fasu sesadili prezidenta. Zastavili také platnost ústavy a rozpustili vládu a parlament. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-01-24 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
Lídr převratu v Burkina Faso: Obnovíme bezpečnost. Až budou vhodné podmínky, vrátí se ústavní pořádek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-01-28 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
Bolsonarovi příznivci vtrhli do parlamentu a dalších budov. Brazilský exprezident to odsoudil. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
Has Russia been planning a coup in Ukraine's neighbour, Moldova? Here's what we know. ABC News. 2023-02-14. Dostupné online [cit. 2023-03-03]. (anglicky)
Silná střelba, kouř, panika. V Súdánu se střetla armáda a polovojenské jednotky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-04-15 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
‚Jsme ve skutečném pekle.‘ V Súdánu znovu zesílily boje, Chartúm čelí bombardování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-06-05 [cit. 2023-09-01]. Dostupné online.
Podle prezidenta Guineje-Bissau byly páteční střety neúspěšný pokusem o státní převrat. Deník N [online]. 2023-12-02 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.
HUMPÁLOVÁ, Jolana. Dovolená v Africe skončila pokusem o státní převrat. Viníkům hrozí trest smrti [online]. 2024-06-19 [cit. 2024-07-09]. Dostupné online.