rakouský kancléř From Wikipedia, the free encyclopedia
Engelbert Dollfuss (německy psáno Dollfuß; 4. října 1892 Texingtal – 25. července 1934 Vídeň) byl rakouský meziválečný politik a státník. Pro jeho výšku (151 cm) a způsob vlády mu bylo posměšně přezdíváno „Milimetternich“. Podlehl atentátu v rámci pokusu o nacistický puč.
| Engelbert Dollfuss | |
|---|---|
 Engelbert Dollfuss v roce 1933 | |
| Rakouský kancléř | |
| Ve funkci: 20. května 1932 – 25. července 1934 | |
| Prezident | Wilhelm Miklas |
| Předchůdce | Karl Buresch |
| Nástupce | Kurt Schuschnigg |
| Ministr zahraničí Rakouska | |
| Ve funkci: 1932 – 1934 | |
| Předchůdce | Karl Buresch |
| Nástupce | Stephan Tauschitz |
| Ministr zemědělství a lesnictví Rakouska | |
| Ve funkci: 1931 – 1934 | |
| Předchůdce | Andreas Thaler |
| Nástupce | Ernst Rüdiger Starhemberg |
| Předseda Vlastenecké fronty | |
| Ve funkci: 1933 – 1934 | |
| Předchůdce | strana vznikla |
| Nástupce | Ernst Rüdiger Starhemberg |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťansko-sociální strana Vlastenecká fronta |
| Narození | 4. října 1892 Texingtal |
| Úmrtí | 25. července 1934 (ve věku 41 let) Vídeň |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Engelbert Dollfuss's grave |
| Choť | Alwine Dollfuß |
| Děti | Eva Dollfuss |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik, diplomat, advokát a voják |
| Náboženství | katolicismus |
| Ocenění | Vojenský záslužný kříž 3. třídy Vojenský záslužný kříž Karlův vojenský kříž |
| Commons | Engelbert Dollfuß |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z malorolnické rodiny z dolnorakouské oblasti Mostviertel. Coby nábožensky založený mladík studoval nejprve v kněžském semináři, poté na právnické fakultě Vídeňské univerzity a nakonec studoval národní hospodářství na univerzitě v Berlíně.
Během první světové války byl nejprve odmítnut při žádosti o přijetí do armády kvůli velmi malé postavě, ale později byl přijat a poslán na italskou frontu do Alp, kde se v závěru války dostal do zajetí. Po první světové válce získal ještě doktorát práv.[1]
Po válce pracoval jako sekretář rolnické asociace na ministerstvu zemědělství. V roce 1927 se stal ředitelem zemědělské obchodní komory pro Dolní Rakousko a v roce 1930 byl jako člen konzervativní Křesťanské sociální strany jmenován prezidentem rakouských federálních železnic. Rok na to byl jmenován ministrem zemědělství a lesů.[1]
Jako hluboce věřící katolík a konzervativec se inspiroval svým předchůdcem Ignazem Seipelem a ideologem Othmarem Spannem a vycházel z přesvědčení, že Rakousko může být vyvedeno z hospodářské a politické krize pouze zavedením stavovského státu. Takto uspořádaný stát měl postavit hráz nacismu, komunismu a dokonce i sociální demokracii.[1]
Rakouským kancléřem se stal 20. května 1932 jako představitel pravicově koaliční vlády. Zároveň se také stal ministrem zahraničí. Jeho protiinflační opatření byla v tehdejším meziválečném Rakousku velmi nepopulární a Dollfuss brzy na to rozpustil parlament a vládl pomocí dekretů. Tento postup ospravedlňoval jako nutné opatření vůči vzrůstajícímu vlivu nacistů v Rakousku, kterého se obával. Také vyřadil z činnosti ústavní soud a udržoval si dohled nad tiskem. Dále následoval zákaz veřejných shromáždění a také zákaz komunistické strany i sociálnědemokratického Schutzbundu.
V srpnu 1933 vytvořil monopolní vládní stranu na podporu svého režimu zvanou Vaterländische Front (Vlastenecká fronta) a sloučil Křesťanskou sociální stranu s polovojenským a nacionalistickým Heimwehrem.
Bylo zřejmé, že v příštích volbách by nacisté získali většinu a Rakousko by přestalo existovat jako stát a připojilo se k Německu (což se později skutečně stalo). Aby tomu zabránil, zakázal Dollfuss v červnu 1934 rakouskou NSDAP.[2]
Dne 25. července 1934 vnikla skupina osmi rakouských nacistů do budovy kancléřství a po delší honičce, kdy kancléře honili po různých kancelářích, ho dostihli a dvěma ranami z revolveru jej postřelil vyškovský rodák Otto Planetta.
Zraněného Dollfusse donesli do jedné z kanceláří a položili ho na pohovku. Ležel v ní skoro čtyři hodiny a smrtelně krvácel. Nikdo mu nepomohl. Do místnosti vešel ministr vnitra Emil Fey, aby jej přesvědčil k souhlasu s nástupnictvím bývalého hejtmana Štýrska a velvyslance v Itálii Antona Rintelena do funkce kancléře. Dollfuss poté ztratil vědomí a zemřel.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
