Nový rok je svátek začátku nového roku. V různých kulturách a příslušných letopočtech se začátek nového roku a jeho oslavy určují různě,[1] jak zmíněno v přehledu níže. Historicky jsou nejstarší oslavy doloženy v Babyloně kolem roku 2000 př. n. l.[1] V Egyptě začínal rok záplavami Nilu spolu s vycházející hvězdou Sirius.[1] Římský kalendář reformoval a počátek roku zavedl Iulius Caesar.[1] Ve středověké Evropě však byly oslavy zakázány jako pohanské, oslavy 1. ledna zrušil roku 567 koncil v Tours.[1]
Podle celosvětově nejrozšířenějšího gregoriánského kalendáře připadá na 1.ledna. V noci z31.prosince na 1. leden svět slaví konec roku a tak i začátek nového – silvestrovské oslavy. Před Novým rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posílají blahopřejné novoročenky, shezkým či vtipným obrázkem a spřáním zdraví a štěstí vnadcházejícím roce. Nový rok je vČR, ale i vdalších zemích světa státní svátek.
Podle jiných kalendářů připadá začátek nového roku na jiné dny gregoriánského kalendáře: vjuliánském kalendáři, který používá pravoslavná církev, připadá Nový rok, 1.leden, na 14. leden podle gregoriánského kalendáře.[Pozn. 1]
Původně se počátek cyklu roku odvozoval od rovnodennosti či slunovratu stejně jako počátek dne je stanovován různě (úsvit, poledne, západ Slunce, půlnoc).
Nejběžnější data oslav Nového roku jsou uvedena dále, uspořádaná a seskupená podle jejich výskytu vzhledem ke konvenčnímu západnímu kalendáři.
Čínský Nový rok, také známý jak Lunární nový rok, připadá každoročně na nov prvního lunárního měsíce, čtyři až osm týdnů před jarem (Lichun). Přesné datum může připadnout na kterýkoliv den mezi 21.lednem a 21. únorem (včetně, podle jiných zdrojů 20. únor[2]) gregoriánského kalendáře. Protože lunisolárníčínský kalendář je astronomicky definovaný, ne jako gregoriánský kalendář, mohou v důsledku precese zemské osy měnit roční období svou délku. Každý rok je symbolizován jedním z12 zvířat a 5elementů, cyklujících každých 60let. Jedná se o nejdůležitější čínský svátek roku.[2]
Vietnamský Nový rok je Tết Nguyên Đán, který se slaví většinou ve stejný den jako čínský Nový rok. Oslavy obvykle trvají celý první týden roku.[3]
Tibetský Nový rok se nazývá Losar a připadá na únor až březen.
Březen
Perský Nový rok, nazývaný Nourúz, je den připadající přesně na den jarní rovnodennosti, den kdy začíná jarní období.
Zoroastrický Nový rok se shoduje síránským Nourúzem. Je slaven komunitou Parsi vIndii a Zoroastriány a Peršany na celém světě.
Vkalendáři Saka (balijsko-jávský kalendář) oslava Nového roku spadá na 30.březen. Oslava se svolává na Nyepi, balijském hinduistickém svátku.
Telugijský Nový rok obecně připadá na březen nebo duben. Tento den slaví příchod lunárního roku lidé Ándhrapradéše. Tento den se slaví po celém Andhra Pradéši jako UGADI (ve významu začátku nového roku). Prvním měsícem je Chaitra Masam. Masamem je míněn měsíc.
Gudi Padwa je slaven jako první den hindského roku lidmi zMaháráštry vIndii. Tento den spadá na březen nebo duben a shoduje se sUgadi. (viz Dekan).
Nový rok Kannada nebo Ugadi je slaven lidmi zKarnátaku vIndii jako začátek nového roku podle hindského kalendáře. První měsíc nového roku se nazývá Chaitra.
Duben
Asyrský Nový rok, zvaný Rish Nissanu, připadá na 1.duben
Paňdžábský Nový rok Vaisakhi je slaven na 13.dubna a je při něm oslavována sklizeň.
Nepálský Nový rok je slaven na jaře, první den měsíčního měsíce Baisakh. Vnašem kalendáři obvykle připadá na 12. - 15.duben.
Cejlonský Nový rok spadá do dubna (měsíce Bak), když se slunce pohybuje zMeena Rashiya (dům ryb) kMesha Rashiya (dům skopce). Lidé na Cejlonu slaví národní nový rok „Aluth Avurudhu“ vSinhálsku a „Puththandu“ vTamilsku. Národní nový rok však nezačíná jako jinde o půlnoci, ale jeho začátek je vždy určen astrology. Ale nejen začátek, i konec roku určují astrologové. Zvláštní také je, že konec starého a začátek nového roku na sebe plynule nenavazuje, je mezi nimi perioda několika hodin, která se nazývá „nona gathe“ (neutrální perioda). Vtomto období se očekává, že nebudou vykonávány žádné práce a budou prováděny pouze náboženské aktivity.
- Poznámka: Když je řečeno, že Národní Nový rok však nezačíná jako jinde o půlnoci, ale jeho začátek je vždy určen astrology, mohlo by to vyvolat dojem, že začátek nového cejlonského roku je určován na základě pověr. Výpočet nového roku je však čistě matematickou záležitostí a může ho provádět jen ten, kdo je obeznámen smatematikou a astrologií. Okamžikem počátku nového roku je chvíle, kdy střed Slunce (ve skutečnosti jeho projekce na nebeskou sféru) křižuje linii oddělující Ryby (Meena) od Skopce (Mesha).
Podle astrologie je nebeská sféra rozdělena na 12stejných částí a Skopec je přitom tradičně považován za první díl sféry zatímco ryby za její poslední díl. Každý díl sféry má velikost 30stupňů a sféry Ryb a Skopce spolu sousedí. Pokud cestu slunce, relativně kzemi, promítneme na nebeskou sféru, obdržíme kružnici. Tato cesta (nebo kružnice) kříží všech 12oblastí zvěrokruhu na nebeské sféře a ten okamžik, kdy střed slunce křižuje linii oddělující od sebe Ryby a Skopce je považován za počátek cejlonského kalendáře. Právě tato chvíle, kdy slunce přechází zRyb do Skopce je považována za nejvýznamnější část cejlonského roku.
Na nebeské sféře slunce není bodem, ale kruhem, který má průměr o určité velikosti. Chvíle, kdy slunce protne linii, oddělující znamení Ryb a Skopce, je považována za počátek období Nonagatha. Ve chvíli, kdy se slunce kompletně celou plochou ocitne ve sféře Skopce, pak nastává konec období Nonagatha.
VIndii je tamilský Nový rok a Vishu slaven vjihoindických státech Tamilnádu a Kérala vjeden a týž den. Tyto svátky připadají na 13.dubna nebo 14.dubna. První měsíc tamilského nového roku je nazýván Chithrai. Každoročně je vměsíci Chithrai, vchrámu Minakši ve městě Maduraj, slaven svátek Chithrai Thiruvizha. Přitom se také koná ohromný trh, nazývaný Chithrai Porutkaatchi. Hindské domy jsou tento den komplikovaně označovány kolamy.
Podzim
Egyptský kalendář začínal 29.srpna (v juliánském kalendáři) vdobě, kdy jej Augustus synchronizoval skalendářem vřímské říši.
Roš ha-šana (hebrejský výraz pro 'hlavu roku') je svátkem, který připadá na den následující 163dní po Pesachu. Vnynějším gregoriánském kalendáři se, kvůli pravidlům pro jeho výpočet, nemůže vyskytovat dříve než 5.září, což se stalo roku 1899 a 2013. Po roce 2089 způsobí rozdíl mezi hebrejským a gregoriánským kalendářem to, že Roš ha-šana nebude spadat na dřívější den než je 6.září. Datum Roš ha-šana může připadnout nejpozději na 5.říjen, což se stalo naposledy roku 1967 a znovu se tak stane roku 2043.
VKoptské pravoslavné církvi Nový rok, nazývaný Neyrouz, spadá pro období mezi roky 1900 a 2099 gregoriánského kalendáře na 11.září (svýjimkou přestupných let, kdy připadá na 12.září). Koptský rok číslo 1723 začal vzáří roku 2005 našeho letopočtu. Etiopský pravoslavný nový rok, zvaný Enkutataš, připadá na stejné datum jako Neyrouz; etiopský kalendářní rok 1999 tak začal 11.září roku 2006 n. l.
Gudžarátský Nový rok je většinou slaven den po svátku Díválí (ten se vyskytuje uprostřed podzimu – buď vříjnu nebo vlistopadu, vzávislosti na lunárním kalendáři). Gudžarátský nový rok je synonymní se sud ekam měsíce Kartik – prvního dne prvního měsíce gudžaratského lunárního kalendáře. Mnoho jiných hinduistů slaví nový rok brzy na jaře, ale gudžaratské zemědělské společenství slaví nový rok po Díválí jako označení počátku nového fiskálního roku.
Někteří novopohané slaví Samhain (slavnost starověkých Keltů, držená kolem 1.listopadu) jako novoroční den reprezentující začátek nového ročního cyklu, i když nepoužívají odlišný kalendář začínající tímto dnem.
Různé
IslámskýNový rok připadá na 1.muharram (takto se nazývá první měsíc roku i oslava samotného Nového roku.[6] Jelikož muslimský kalendář je založen na 12lunárních měsících obsahujících okolo 354dní, gregoriánské datum tohoto dne je každoročně o 11dní dřívější. Na období roku 2008 gregoriánského kalendáře spadaly dva muslimské nové roky.
Během měsíce muharramu je také doporučeno vykonat hadždž.[6]
Telemický nový rok je obvykle slaven svyzýváním Ra-hoor-Khuita, připomínající začátek nové éry roku 1904. Ten také označuje začátek 22dní telemického svatého období.
Starověký římský kalendář měl jen deset měsíců a začínal 1.března, což se odráží v anglických názvech některých měsíců, které pocházejí zlatiny: září (september – sedmý), říjen (october – osmý), listopad (november – devátý), prosinec (december – desátý). Kolem roku 713 př. n. l. byly, podle tradice králem Numou Pompiliem, kměsícům vroce přidány leden (Januarius) a únor (Februarius) společně sdoplňkovým měsícem Intercalarisem. Rok použitý vdatování byl konzulárním rokem, který začínal dnem, kdy konzulové poprvé vstupovali do svého úřadu – to bylo roku 222 př. n. l. uzákoněno na 15.březen, ale roku 191 př. n. l. bylo toto datum přesunuto na 1.leden. Stalo se tak zřejmě vydáním tzv. Aciliova zákona (Lex Acilia), který zrušil cyklus upravující systém obyčejných a přestupných let a úpravu roku nechal na libovůli pontifiků. Zároveň tedy i změnil datum začátku římského úředního (konzulského) roku. Prvním úředním rokem, který začínal 1.lednem byl rok 190 př. n. l. Vzhledem ktomu, že podle tohoto roku byly datovány úřední písemnosti a navíc občanský rok byl vtéže době ponechán na libovůli pontifiků, získával postupně 1.leden stále větší význam a zatlačoval stále více 1.březen, což byl počátek občanského roku. Vroce 45 př. n. l., kdy Julius Caesar zavedl juliánský kalendář, byl vypuštěn měsíc Intercalaris; 1.leden však byl nadále prvním dnem nového roku. Tento den pak jako první den roku uznávali i raní křesťané. Představitelé církve však měli kuvedenému datu výhradu, protože nemělo žádný vztah ke křesťanství a navíc se vdaný den konaly bujaré slavnosti. Koncil vToursu roku 567 dokonce prohlásil začátek roku 1.ledna za starý omyl a hrozil těm, kdo se ho budou držet exkomunikací. Protože se však tento zvyk přes několikeré zákazy papežů nepodařilo vymýtit, snažila se církev tomuto dni dát náboženský význam. Tím se stal svátek Obřezání Páně (Circumcisio Domini). Uznán jako začátek roku církví byl nejdříve vcírkevním právu. Do stanovení začátku roku na 1.leden papežemInocencemXII. roku 1691 byl však ve velké části Evropy za počátek roku považován také 6.leden.
U vánočního datovacího systému nový rok začíná 25.prosince. Tento začátek roku byl používán vNěmecku a Anglii do 13.století a ve Španělsku vprůběhu 14. až 16.století. VNizozemí a ve Flandrech byl používán v11. a 12.století, byl zde však postupně vytlačen velikonočním stylem. Od franského období byl také používán veSvatí říši římské a také ve Skandinávii.
Vdatovacím systému od zvěstování byl počátek roku situován na 25.březen, svátek Zvěstování Panně Marii. Tento systém, zavedený Dionysiem Exiguem roku 525, byl používán ve středověku vmnoha částech Evropy.
U velikonočního datovacího systému začínal nový rok Velikonoční nedělí (na Bílou sobotu večer). Tento systém se používal od 11. do 16.století ve Francii. Nevýhodou tohoto systému bylo, že Velikonoce jsou pohyblivý svátek, a tak se stávalo, že se stejné datum mohlo vyskytnout dvakrát vjednom roce; dva výskyty jednoho data se od sebe odlišovaly označením „před Velikonocemi“ a „po Velikonocích“.
Nový rok 1.ledna, svátek Obřezání Páně (Ježíše Krista). Tento den byl již před rokem 700 vŘímě slaven jako Mariánská vzpomínková slavnost: Natale sanctae Mariae. Převzetím byzantského svátku Zvěstování Panny Marie (25.března) a Nanebevzetí Panny Marie (15.srpna) ztratil tento svátek na významu a do popředí opět vstoupil vánoční oktáv. Zhruba od 13. až 14.století tak byl 1.leden slaven katolickou církví jako svátek Obřezání Páně a vánoční oktáv. Druhý vatikánský koncil vroce 1969 svátek obřízky zrušil a kalendářní reforma zroku 1969 vrátila na tento den mariánský svátek. Tím je vtento den církví slaven svátek Panny Marie, matky Boží a zároveň svátek Nejsvětější Jméno Ježíš. Vsoučasných (církevních) kalendářích se proto u 1.ledna můžeme setkat snásledujícími zápisy: Nový rok, den vánočního oktávu, Jména Ježíš, svátek Panny Marie, Matky Boží.
Historickým zdrojem pro svátek obřízky Ježíše Krista je evangelium podle Lukáše, kde vkapitole 2, verši 21 stojí: Když uplynulo osm dní a nastal čas kjeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.
Starověký římský nový rok 1.března byl používán vBenátské republice do jejího zničení roku 1797 a vRusku od roku 988 do konce 15.století. Počátek roku byl vsouladu scírkevní tradicí posunut na 1.září, ale roky se stále počítaly od stvoření světa.
1. září jako první den nového roku se používal vRusku od roku 1492. Takto se oslavoval po dvě stě let než zvláštní vládní nařízení cara PetraI. z 19.prosince roku 1699 zavedlo počítání let podle křesťanského letopočtu (dříve se roky vRusku počítaly od stvoření světa) a zároveň se za začátek roku stanovil 1.leden. Petrovo nařízení mělo název: O psaní napříště od 1.dne 1700 ve všech listinách léta po narození Krista, a ne od stvoření světa. Přesto však byla povolena výjimka, jak je možno zjistit na konci dokumentu: Ale komu se zachce psát obě léta, po stvoření světa i po narození Krista, pořadí si zvolí. 1.září se jako počátek roku používal také vByzantské říši.
Podzimní den rovnodennosti (obvykle 22.září) je „novoroční den“ francouzského revolučního kalendáře, který byl používán mezi roky 1793 a 1805. Tento den se nazýval primidi Vendemière, první den prvního měsíce.
Staří Slované používali lunisolární kalendář, ve kterém se délka roku určovala podle Slunce, zatímco délka měsíců podle fází Měsíce. Měsíční kruh začínali novoluním připadajícím na 24.prosinec předchozího roku. Nový rok se slavil 25.prosince, tedy ve dnech zimního slunovratu. I po příchodu křesťanských misionářů byl českou panovnickou kanceláří používán vánoční datovací systém, tj. systém, kdy nový rok připadl na 25.prosinec. Spřestávkou ve druhé polovině 13. a na počátku 14.století byl tento systém používán až do doby vlády VáclavaIV. Kancelář pražských arcibiskupů ho používala důsledně až do roku 1365, a proto byl také nazýván stilus Pragensis. Přese všechno, jeho používání přežívalo až do 16.století, jak je možno poznat zpanovnických a soukromých písemností. 1.leden se jako Nový rok objevil včeských zemích za Přemysla OtakaraII. a VáclavaII. vdiplomatických pramenech. Vnarativních (na příběhy orientovaných) pramenech však stímto počátkem roku ve své kronice počítá již Kosmas. Následující kronikáři se ho však většinou nedrželi. Českými zeměmi se začal více šířit až v15.století a ve století následujícím se 1.leden ujal nejspíše vlivem římského práva a díky tisku kalendářů. Nový rok jako církevní svátek byl skonečnou platností vřímskoněmecké říši zaveden za FerdinandaII. Tím byl vlastně skonečnou platností oddělen občanský rok od roku církevního.
Gregoriánský nový rok (a všechny ostatní dny) jako první na celé Zemi přichází na neobydlený atol Caroline, nejvýchodnější ostrov státu Kiribati vcentrálním Tichém oceánu.
V mnoha zemích se k příchodu nového roku váží rozmanité zvyky a pověry. V České republice a na Slovensku je z tohoto důvodu tradičním novoročním pokrmem čočka, která má zajistit v nadcházejícím roce bohatství, naopak se nepodává drůbež ani ryba, aby štěstí neuteklo. Další tradice se váží k některým domácím činnostem, na Nový rok by se nemělo prát ani věšet prádlo či zametat.[7]