denně nebo týdenně vycházející periodikum s aktuálním obsahem From Wikipedia, the free encyclopedia
Noviny jsou pravidelně vycházející publikace (periodikum), které denně (deník, často kromě neděle) nebo nejméně týdně (týdeník) přinášejí nejnovější události ze všech možných oblastí a co nejrychleji o nich informují co nejširší veřejnost.[1] Noviny se tisknou ve velkém formátu na novinovém papíře a místo vazby se skládají. Prodávají se na stáncích a v automatech nebo doručují předplatitelům. V poslední době nabývají na významu internetové noviny, často jako elektronická verze tištěných novin.
Typické noviny mají svoji charakteristickou grafickou úpravu, jejich obsah se dělí na rubriky a často doplňuje vkládanou týdenní přílohou. Důležitou částí novin je také reklama.
Noviny se rozlišují podle periodicity (deníky, nedělní noviny), podle dosahu a působnosti na místní, regionální, celostátní a nadnárodní. Protože ve zpravodajství je důležitá rychlost a aktuálnost informací, vycházely dříve i ranní, polední a večerní noviny („večerníky“), někdy jako různá vydání téhož listu. S nástupem internetových novin, které mohou informovat okamžitě a po celý den, se tlak na aktuálnost v tištěných novinách snížil, takže vycházejí jen jednou denně.[1] Zato velké celostátní deníky mívají své regionální verze („mutace“). Někdy se rozlišují noviny seriózní a bulvární, které se vyznačují velmi nápadnou barevnou úpravou, velikými a senzačními titulky, krátkými texty a množstvím obrázků. Kromě všeobecných zpravodajských novin, které mívají i svoji politickou orientaci, vycházejí také noviny pro určité skupiny obyvatel (profesní a zájmové skupiny, věřící určitých církví, národnostní menšiny a pod.). Při významných veřejných událostech se někdy vydávají např. festivalové, olympijské nebo veletržní noviny. V rámci volební kampaně vydávají politické strany volební noviny.
Momentálně převládají nad tištěnými novinami internetové noviny. Díky internetu mají čtenáři online novinky z celého světa. Mezi důležitá média na internetu patří Idnes, Blesk, Novinky. Jde většinou o média, která vydávají tradiční tištěné noviny.
Jednotlivé noviny se rozlišují typickou grafickou úpravou a záhlavím. Na první stránce bývají hlavní zprávy, úvodník a stručný přehled důležitých článků uvnitř. Obsah novin lze rozdělit na zpravodajství, publicistiku (úvahy, komentáře), další rubriky a reklamu, která je z velké části financuje; některé noviny se financují pouze z reklamy a rozdávají zdarma.
Tematicky se obsah novin dělí na rubriky, které se buď vyskytují v každém čísle (politika, hospodářství, počasí, kultura, sport), anebo jednou týdně, případně jako zvláštní příloha (typicky věda a technika, školství, hobby, motorismus, hodnocení výrobků a podobně). Velké noviny mívají několik složek, často tematicky odlišených, aby se v nich čtenáři snáze orientovali. V poslední době se do novin velmi často vkládají tematické přílohy, často barevné a tištěné na lepším papíře, které konkurují týdeníkům. Téměř každé větší noviny mívají týdenní přílohu s programy televize a čtením na víkend. Velmi časté je také vkládání reklam a letáků.
Obsah novin vzniká v redakci, řízené šéfredaktorem, a to obvykle pod vedením redaktora čísla. Jednotlivé redakce a redaktoři píší články na základě zpráv zpravodajských agentur, vlastní četby, rozhovorů a šetření atd. Kromě toho seriozní noviny zařazují články, úvahy a komentáře čelných politiků, umělců, vědců a myslitelů, kteří nejsou zaměstnanci redakce. Také reportáže a rozhovory dělají často externí spolupracovníci novin.[1] Zpravodajské redakce pracují pod značným časovým tlakem, kdežto jiné rubriky si činnost mohou rozvrhovat na delší dobu dopředu.
Historie novin spadá už do doby před naším letopočtem. První zprávy byly pravidelně tesány do kamene, později byly tyto zprávy psány ručně a vyvěšovány na veřejných místech. Poté se přešlo na rukopisné věstníky, které se v Pekingu objevovali už v 8. století. Obrovský průlom přinesl v 15. století knihtisk.
Dokud se noviny tiskly knihtiskem, který přinesl Johannes Guttenberg, musely se jednotlivé články vysázet a metér je sestavil do stran. První tištěné noviny vydal v roce 1605 Johann Carolus ve Štrasburku.
Od konce 19. století se velké noviny tiskly rotačním tiskem, pro který se sazba musela ještě upravit. Od poloviny 20. století přechází tisk novin na rotační ofset a sazba se dnes provádí na počítači. Výroba novin je vysoce automatizovaná včetně skládání i vkládání příloh a letáků. České i evropské noviny se nejčastěji tisknou ve středním formátu („berliner“, 460 × 315 mm), ve světě se dosud používá i velký formát („broadsheet“, 600 × 380 mm), ale častěji i poloviční („tabloid“, 380 × 300 mm). Tiskne se ve čtyřech až sedmi sloupcích, i když současná technologie dovoluje proměnnou šířku sloupce a pružnější úpravu tisku.
Noviny hrají v moderní společnosti důležitou společenskou roli. Předně tím, že veřejnost informují o důležitých událostech, dále jsou místem veřejné diskuse a tvorby veřejného mínění, zejména kritické kontroly vlády a politiky. Proto se někdy mluví o „hlídacích psech demokracie“. Kromě toho jsou ovšem noviny také významná oblast podnikání. Dříve se financovaly hlavně prodejem a předplatným, dnes je zdrojem financování hlavně reklama. Výše reklamních poplatků se ale odvozuje od výše nákladu nebo čtenářů, což je tak stále hlavní ekonomický parametr pro udržitelnost či ziskovost novin.[1]
| Noviny | Náklad 2010 |
Náklad 2015 |
Čtenářů 2010 |
Čtenářů 2015 |
|---|---|---|---|---|
| Aha! | 102 | 55 | 252 | 245 |
| Blesk | 379 | 241 | 1 420 | 1032 |
| Deník (regionální) | 222 | 131 | 921 | n.a. |
| Hospodářské noviny | 43 | 29 | 195 | 152 |
| Lidové noviny | 50 | 39 | 222 | 199 |
| METRO (zdarma) | 210 | n.a. | 383 | 221 |
| Mladá fronta DNES | 241 | 144 | 874 | 636 |
| Právo | 130 | 84 | 435 | 303 |
| Sport | 54 | 33 | 286 | 277 |
| Haló noviny | 42 | n.a. | 180 | n.a. |
(Údaje za srpen 2010 a za 3-4. Q 2015 podle https://web.archive.org/web/20101028055607/http://reklamavnovinach.cz/naklady_deniku, zaokrouhlené na tisíce.)
Nadnárodní význam mají renomované a často citované noviny se spolehlivým zpravodajstvím a vynikajícími komentáři, i když zdaleka nedosahují nejvyšší náklady. V anglicky mluvící oblasti mezi ně patří například The New York Times, The Times, The Washington Post, The Wall Street Journal nebo International New York Times. Ve Francii je to Le Monde, Le Figaro a Libération, v Německu Frankfurter Allgemeine Zeitung, Frankfurter Rundschau nebo Süddeutsche Zeitung a ve Švýcarsku Neue Zürcher Zeitung.
Podle World Association of Newspapers (WAN) vykazovala v roce 2005 největší celkový náklad novin Čína s 93,5 miliony výtisků denně, za ní následuje Indie (78,8 milionů), Japonsko (70,4 milionů), USA (48,3 milionů) a Německo (22,1 milionů) Tabulku jednotlivých titulů s největším nákladem bezpečně vedou japonské noviny: Jomiuri šimbun se 14 miliony, Asahi šimbun s 12 miliony a další tři deníky jsou největší na světě. Z německých má největší náklad Bild (3,9 milionů), z anglických The Sun (2,4 milionů) a Daily Mail (2,1 milionů), z francouzských Ouest France (780 tisíc), z amerických USA Today (2,3 milionů) a Wall Street Journal (2,1 milionů).[2] Rekordní náklad 21,5 milionů výtisků měly v roce 1990 sovětské noviny Trud a týdeník Argumenty i fakty, 33 milionů výtisků.
Odlišné pořadí však vznikne, pokud se počítají (odhadovaní) čtenáři: tabulku vede japonský Asahi šimbun (9,3 milionů), následuje německý Bild (6,3 milionů), anglický News of the World (nedělní, 3,5 miliony) a další anglické i východoasijské tituly. V první desítce je i Moskovskij komsomolec se 2,3 miliony čtenáři.[3]
.jpg)
Světová asociace novin (World Association of Newspapers, WAN) uvádí jako předchůdce novin Acta diurna („Denní události“), které dal pravidelně tesat do kamene a vyvěšovat Julius Caesar ve starověkém Římě v roce 59 př. n. l. Rukopisný věstník událostí začal vycházet na čínském císařském dvoře v Pekingu roku 713. V Evropě začaly být rozesílány rukopisné noviny od poloviny 15. století. Dostávaly je zpravidla členové královských rodin, nejbohatší šlechtici a vlivné církevní instituce. Rozšiřování novin do všech vrstev společnosti umožnil knihtisk (Johann Guttenberg, kolem 1450) a postupné zavádění pravidelného poštovního spojení. Od počátku 16. století běžně vycházely jednotlivé listy se zprávami o bitvách, podivuhodných úkazech, přírodních katastrofách a podobně.
V novinách se objevují nejčastěji tyto žurnalisticko-literární útvary:
Ve světě existují tři základní typy formátu novin:
V posledních letech se klade důraz na zmenšování formátu, což podporuje trend přibližování novin a časopisů. Tabloid se velice rozšířil v Rakousku a skandinávských zemích a ovlivňuje celou Evropu, kde deníky mění formát na berliner a tabloid. Zmenšení formátu ovlivňuje i grafickou úpravu novin.
.jpg)
Listy novin mohou najít i další upotřebení, která využívají savost novinového papíru a velký formát listů. Mezi různé druhy užití patří zejména:[4][5][6][7][8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
