The Washington Post

americký deník From Wikipedia, the free encyclopedia

The Washington Post

The Washington Post je americký deník založený 1877 ve Washingtonu, D.C. Stilsonem Hutchinsem a v současnosti vlastněný společností Nash Holdings LLC Jeffa Bezose. Od dubna do listopadu 1918 v deníku publikoval za svého pobytu ve Washingtonu také profesor Tomáš Garrigue Masaryk.[1]

Stručná fakta Základní informace, Datum založení ...
The Washington Post
Thumb
Thumb
Základní informace
Datum založení1877
Jazykangličtina
Periodicitadeník
Formátbroadsheet
Země původuSpojené státy americké Spojené státy americké
Sídlo redakce1150 15th Street, N.W.
Washington, D.C. 20071
Klíčové osoby
MajitelJeff Bezos (od 2013)
VydavatelFred Ryan (od 2014)
EditorMatt Murray (od 2024)
Odkazy
ISSN0190-8286 a 2641-9599
OCLC2269358
WebOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Historie

Liberálně orientovaný The Washington Post se v roce 1954 sloučil s deníkem Washington Times-Herald (není identický se současným deníkem Washington Times). Po uzavření The Washington Star v roce 1981 zůstal jako jediný deník v hlavním městě USA. Dnes má konkurenci v podobě konzervativního deníku The Washington Times.

Největším historickým případem novinářů tohoto deníku je pravděpodobně aféra Watergate, která měla za následek odstoupení prezidenta Richarda Nixona. Reportáže psali Bob Woodward a Carl Bernstein pod vedením vydavatelky Katharine Grahamové. O této aféře a postupu novinářů Washington Post vznikl i film Všichni prezidentovi muži.

V roce 2003 deník svými články podporoval zahraniční politiku amerického prezidenta George W. Bushe, který se chystal podniknout invazi do Iráku pod záminkou, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení.[2] V měsících, které předcházely válce v Iráku, The Washington Post na své titulní straně otiskl více než 140 článku, které prosazovaly invazi do Iráku.[3]

Náklad v dubnu 2007 činil zhruba 930 000 kusů.

Éra Jeffa Bezose (od roku 2013)

Na jaře 2013 deník koupil od Washington Post Company zakladatel a majitel Amazonu Jeff Bezos za částku 250 milionů dolarů.[4] Vzhledem k tomu, že Bezos má kontrakt mezi Amazonem a CIA v hodnotě 600 milionů dolarů[5] a Washington Post na tuto skutečnost své čtenáře neupozorňuje, v článcích deníku o CIA lze mluvit o střetu zájmů.

V říjnu 2016 během voleb prezidenta USA The Washington Post vyjádřil podporu kandidátce Hillary Clintonové.[6]

V prosinci 2016 byl The Washington Post kritizován za šíření fake news poté, co otiskl nepravdivou zprávu, že hackeři z Ruska napadli centrální elektrizační soustavu Spojených států.[7]

V roce 2017 zavedl deník ve své on-line edici podtitulek Democracy dies in Darkness (Demokracie umírá v temnotě) jako reakci na politiku Donalda Trumpa.[8]

V lednu 2018 The Washington Post otiskl článek, který tvrdil, že kampaň prezidenta Miloše Zemana během volby prezidenta České republiky 2018 podporovaly „ruské subjekty“.[9]

V roce 2020 během voleb prezidenta USA redakční rada vydala prohlášení podpory pro kandidáta Joe Bidena. Ve svém doporučení označila jeho protikandidáta, Donalda Trumpa, za „nejhoršího prezidenta moderní doby“ a za „narcistního člověka bez špetky empatie“.[10]

V roce 2024, před americkými prezidentskými volbami, Jeff Bezos rozhodl, že noviny nadále nebudou publikovat tradiční podporu jednomu z kandidátů (historicky redakční rada The Washington Post podporovala kandidáta Demokratické strany, tuto praxi zahájili v roce 1976, když veřejně podpořili Jimmyho Cartera). Konec publikování podpory potvrdil i šéf novin William Lewis.[11] V důsledku rezignovali někteří členové redakční rady, podle kterých šlo o nepřímý cenzurní tlak Donalda Trumpa,[12] a noviny přišly o 250 tisíc předplatitelů (tj. o 10 %).[13] V lednu 2025 napsalo 400 zaměstnanců novin Bezosovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzvali k jednání o budoucnosti deníku.[14] V únoru 2025 Bezos oznámil, že v názorové rubrice budou nadále publikovány pouze názory podporující „volný trh a osobní svobody“, tedy ideje ekonomické pravice.[15] V reakci odhlásilo své předplatné dalších 75 tisíc zákazníků.[16]

Vedení

Většinoví akcionáři

  • Stilson Hutchins (1877–1889)
  • Frank Hatton a Beriah Wilkins (1889–1905)
  • John R. McLean (1905–1916)
  • Edward (Ned) McLean (1916–1933)
  • Eugene Meyer (1933–1948)
  • The Washington Post Company (1948–2013)
  • Nash Holdings (Jeff Bezos) (od r. 2013)

Vydavatelé, CEO

  • Stilson Hutchins (1877–1889)
  • Beriah Wilkins (1889–1905)
  • John R. McLean (1905–1916)
  • Edward (Ned) McLean (1916–1933)
  • Eugene Meyer (1933–1946)
  • Philip L. Graham (1946–1961)
  • John W. Sweeterman (1961–1968)
  • Katharine Grahamová (1969–1979)
  • Donald E. Graham (1979–2000)
  • Boisfeuillet Jones Jr. (2000–2008)
  • Katharine Weymouth (2008–2014)
  • Frederick J. Ryan Jr. (2014–2023)
  • William Lewis (od r. 2024)

Výkonní šéfredaktorové

  • James Russell Wiggins (1955–1968)
  • Ben Bradlee (1968–1991)
  • Leonard Downie Jr. (1991–2008)
  • Marcus Brauchli (2008–2012)
  • Martin Baron (2012–2021)
  • Sally Buzbee (2021–2024)
  • Matt Murray (od r. 2024)

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.