From Wikipedia, the free encyclopedia
Náhorněkarabašská autonomní oblast (NKAO, rusky Нагорно-Карабахская автономная область (НКАО), Nagorno-Karabachskaja avtonomnaja oblast, ázerbájdžánsky Dağlıq Qarabağ Muxtar Vilayəti (DQMV), arménsky Լեռնային Ղարաբաղի Ինքնավար Մարզ (ԼՂԻՄ)) byla autonomní oblast v rámci Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky, která vznikla 7. července 1923. Jejím hlavním městem bylo město Stěpanakert. V čele oblasti stál první tajemník Náhorněkarabašského autonomního oblastního výboru Komunistické strany Ázerbájdžánu. Většinu obyvatelstva tvořili etničtí Arméni.[2][3][4]
| Náhorněkarabašská autonomní oblast Нагорно-Карабахская автономная область (rusky) Dağlıq Qarabağ Muxtar Vilayəti (ázerbájdžánsky) Լեռնային Ղարաբաղի Ինքնավար Մարզ (arménsky)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
4 388 km² (1989)[1] | |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
189 085 (1989)[1] | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
autonomní oblast | |||||||||
Vznik |
|||||||||
Zánik |
|||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Oblast byla sporná mezi Arménií a Ázerbájdžánem během jejich krátké nezávislosti v letech 1918 a 1920. Po sovětizaci Arménie a Ázerbájdžánu se organizace Kavbiura rozhodla ponechat oblast v rámci Ázerbájdžánské SSR a zároveň jí přiznat širokou regionální autonomii.[5] Původně mělo být hlavní město Náhorního Karabachu Šuša a okolní vesnice z autonomie vyloučeny, protože byly převážně ázerbájdžánské, zejména po masakru a vyhnání většinového arménského obyvatelstva Šuši. Toto rozhodnutí bylo později v roce 1923 změněno, když bylo rozhodnuto o připojení Šuši k NKAO navzdory protestům muslimských vesnic, které se vyslovily pro její začlenění do Kurdistánského ujezdu.[6]
Dne 7. července 1923 byla vytvořena Náhorněkarabašská autonomní oblast a hlavní město bylo přesunuto do Stěpanakertu.[7] V době vzniku měla rozlohu 4 161 km2.[7] Podle sčítání lidu z roku 1926 žilo v oblasti 125 200 obyvatel, z nichž Arméni tvořili 89,2 %. Do roku 1989 však podíl Arménů v autonomní oblasti klesl na 76,9 %.[8] Důvodem byla politika sovětských ázerbájdžánských úřadů, která usazovala v regionu Ázerbájdžánce, dalším důvodem byla určitá emigrace karabašských Arménů a zároveň i obecně vyšší porodnost Ázerbájdžánců než Arménů.[9]
Ačkoli se otázka statusu Náhorního Karabachu stala významným veřejným tématem až v polovině 80. let arménští intelektuálové, sovětští Arméni a karabašské arménské vedení pravidelně apelovali na Moskvu, aby byl region předán sovětské Arménii.[9] V roce 1945 apeloval vůdce Arménské SSR Grigorij Arutinov na Stalina, aby region připojil k Arménské SSR, což bylo odmítnuto.[9] V roce 1965 se třináct karabašských arménských stranických funkcionářů obrátilo na sovětské vedení dopisem se stížnostmi na postoj sovětských ázerbájdžánských představitelů k NKAO. Mnozí z těchto karabašských arménských funkcionářů byli propuštěni nebo přesunuti do Arménie.[9] S nástupem Hejdara Alijeva do čela Ázerbájdžánské SSR v roce 1969 sílily pokusy o zpřísnění kontroly Baku nad autonomní oblastí. V letech 1973–74 Alijev provedl čistku v celém vedení NKAO, které bylo považováno za arménské nacionalisty. Jako prvního tajemníka Náhorněkarabašského autonomního oblastního výboru Komunistické strany Ázerbájdžánu jmenoval Borise Kevorkova, Arména nepocházející z Karabachu.[9]
V roce 1977 napsal významný arménský spisovatel Sero Chanzadjan otevřený dopis Leonidu Brežněvovi, v němž vyzval k připojení Náhorního Karabachu k Arménské SSR.[10]
V NKAO existovalo pět správních obvodů nebo rajónů:
| Etnická skupina | 1921[11][12] | 1923[11][13] | 1925[13] | 1926[13][8] | 1939[13][14] | 1959[13][15] | 1970[13][16] | 1979[13][17] | 1989[18] | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | |
| Arméni | 122 426 | 94,73 | 149 600 | 94,8 | 142 470 | 90,28 | 111 694 | 89,24 | 132 800 | 88,04 | 110 053 | 84,39 | 121 068 | 80,54 | 123 076 | 75,89 | 145 450 | 76,92 |
| Ázerbájdžánci[p. 1] | 6 550 | 5,07 | 7 700 | 4,9 | 15 261 | 9,67 | 12 592 | 10,06 | 14 053 | 9,32 | 17 995 | 13,8 | 27 179 | 18,08 | 37 264 | 22,98 | 40 688 | 21,52 |
| Rusové | 267 | 0,21 | 500 | 0,3 | 46 | 0.03 | 596 | 0,48 | 3 174 | 2,10 | 1 790 | 1,37 | 1 310 | 0,87 | 1 265 | 0,78 | 1 922 | 1,02 |
| Ukrajinci | 30 | 0,02 | 35 | 0,03 | 436 | 0,29 | 238 | 0,18 | 193 | 0,13 | 140 | 0,09 | 416 | 0,22 | ||||
| Bělorusové | 12 | 0,01 | 11 | 0,01 | 32 | 0,02 | 35 | 0,02 | 37 | 0,02 | 79 | 0,04 | ||||||
| Řekové | 68 | 0,05 | 74 | 0,05 | 67 | 0,05 | 33 | 0,02 | 56 | 0,03 | 72 | 0,04 | ||||||
| Tataři | 6 | 0,00 | 29 | 0,02 | 36 | 0,03 | 25 | 0,02 | 41 | 0,03 | 64 | 0,03 | ||||||
| Gruzíni | 5 | 0,00 | 25 | 0,02 | 16 | 0,01 | 22 | 0,01 | 17 | 0,01 | 57 | 0,03 | ||||||
| Ostatní | 151 | 0,12 | 235 | 0,16 | 179 | 0,14 | 448 | 0,3 | 285 | 0,18 | 337 | 0,18 | ||||||
| Celkem | 129 243[p. 2] | 100 | 157 800 | 100 | 157 807 | 100 | 125 159 | 100 | 150 837 | 100 | 130 406 | 100 | 150 313 | 100 | 162 181 | 100 | 189 085 | 100 |
V roce 1987 vypukl konflikt mezi Armény v oblasti a vládou Ázerbájdžánské SSR. Boje přerostly do konce roku 1991 v první válku o Náhorní Karabach. Dne 26. listopadu 1991 Nejvyšší sovět Ázerbájdžánské republiky zrušila autonomní status oblasti. Bylo zrušeno i její vnitřní správní členění a její území bylo rozděleno a přerozděleno mezi sousední správní rajony Chodžavend, Tatar, Goranboj, Šuša a Kalbadžar.[19] V reakci na to vyhlásilo většinové arménské obyvatelstvo oblasti nezávislost jako Náhorněkarabašská republika, kterou podpořila Arménie.[20][21][22]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
.svg)
.svg){kind=small}
