Arméni

Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.

Arméni Հայեր Hayer
1. řada Tigranés Veliký, Mesrop Maštoc, Vardan Mamikonjan, Mojžíš z Chorény, Řehoř z Nareku 2. řada: Levon I, Chačatur Abovjan, Mkrtič Chrimjan, Hovhannes Tumanjan, Andranik 3. řada: Aram Manukjan, Komitas, Martiros Sarjan, Aram Chačaturjan, William Saroyan 4. řada: Tigran Petrosjan, Viktor Ambarcumjan, Charles Aznavour, Vazgen Sarkisjan, Serj Tankian
Populace
cca 8 mil.[1]
Arménie Arménie	3 145 354[2]
Rusko	1 182 388[3]–2 900 000[4]
USA	483 366[5]–1 500 000[6]
Francie Francie	250 000[7]–750 000[8]
Gruzie Gruzie	248 929[9]
Sýrie Sýrie	150 000[10]
Náhorní Karabach (de facto)	137 380[11]
Írán Írán	120 000[12]
Libanon Libanon	100 000[13]
Ukrajina Ukrajina	100 000[14]
Turecko Turecko	60 000[15]
Kanada Kanada	55 740[16]
Abcházie	41 864[17]
Jazyk(y)
Arménština
Náboženství
Arménská apoštolská církev, Arménská katolická církev

Dlouhá a bolestná historie Arménů způsobila, že z přibližně osmi milionů příslušníků národa žije pět milionů v diaspoře, zejména v Rusku, USA a Francii. Jednou z posledních pohrom byla turecká genocida Arménů (1915–1918), kvůli níž mají Arméni s Tureckem dodnes velmi napjaté vztahy. Arméni hovoří arménským jazykem, který používá zvláštní písmo. Dnes se téměř všichni hlásí k Arménské apoštolské církvi.

Osobnosti

Otcem arménské vědy je starověký učenec Anania Širakaci. Významným botanikem byl Armen Tachtadžjan. V časech SSSR se proslavil astronom Viktor Amazaspovič Ambarcumjan a letecký konstruktér Arťom Mikojan. Arménský původ měl i rakouský matematik Emil Artin. Arménský původ měl i známý průkopník eutanazie Jack Kevorkian.

K intelektuálním pilířům starověké Arménie patřili zakladatel arménské církve Řehoř Osvětitel, historik Movses Chorenaci či teolog Řehoř z Nareku. Tvůrcem arménské abecedy byl Mesrop Maštoc. Georgij Ivanovič Gurdžijev byl známým mystikem 20. století.

K nejznámějším Arménům vůbec patřil hudební skladatel Aram Chačaturjan. Zakladatelem moderní arménské hudby byl Komitas. Představiteli klasické hudby byli též Alexander Arutjunjan či Alexander Spendiarjan. V populární hudbě se prosadili někteří představitelé arménské diaspory, například francouzský šansoniér Charles Aznavour, americká zpěvačka Cher, nebo rocker skupiny System of a Down Serj Tankian. Z Arménie naopak vyrážel do světa hráč na duduk Djivan Gasparyan.

Arménský původ měl malíř Ivan Ajvazovskij, stejně jako Američan Arshile Gorky. Ke známým malířům působícím v Arménii patřil Martiros Sarjan.

V sovětském filmu se prosadil režisér Sergej Paradžanov. V Kanadě režisér Atom Egoyan.

Nejznámějším spisovatelem arménského původu je patrně William Saroyan, ovšem ten působil v diaspoře. Zakladatelem moderní arménské literatury byl Chačatur Abovjan. K důležitým jménům patří též Jeghiše Čarenc, Aksel Bakunc, Hovhannes Tumanjan, Avetik Isahakjan, Sajať-Nova či Diana Abgar.

Nejvýznamnějším králem starověké Arménie byl Tigranés Veliký, dnes národní hrdina a symbol. Podobnou roli sehrává Andranik Ozanian, bojovník Arménské revoluční federace. Nubar Paša se stal prvním egyptským premiérem. V řadách Rudé armády se za druhé světové války proslavil Ivan Christoforovič Bagramjan. Velmi vlivným politikem v Sovětském svazu byl Anastas Mikojan. Prezidenty samostatné Arménie po roce 1991 byli Levon Ter-Petrosjan, Robert Kočarjan a Serž Sarkisjan. Bojovníkem za připojení Náhorního Karabachu k Arménii byl Vazgen Sarkisjan. Arménskou menšinu v Turecku reprezentoval aktivista Hrant Dink, zavražděný tureckými nacionalisty.

Do dějin mezinárodního obchodu se zapsal Calouste Gulbenkian.

Jako i jiné kavkazské národy, mají Arméni slavnou šachovou a zápasnickou školu. Ze šachistů k nejvýznamnějším patří Tigran Petrosjan či Levon Aronjan. Zápasník Armen Nazarjan vyhrál pro samostatnou Arménii první a dosud jedinou zlatou olympijskou medaili (druhou vyhrál již v dresu Bulharska). Jeho kolegové Arsen Julfalakjan a Armen Mkrtčjan mají olympijské stříbro. Levon Julfalakyan vyhrál olympiádu ještě v dresu SSSR.

Reference

1. • VON VOSS, Huberta. Portraits of Hope: Armenians in the Contemporary World. New York: Berghahn Books, 2007. ISBN 9781845452575. S. xxv.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
   • FREEDMAN, Jeri. The Armenian genocide. New York: Rosen Publishing Group, 2008. ISBN 9781404218253. S. 52.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
   • Guntram H. Herb, David H. Kaplan. Nations and Nationalism: A Global Historical Overview: A Global Historical Overview. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2008. ISBN 9781851099085. S. 1705.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
   • Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 9780810854758. S. 50.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
   • PHILANDER, S. George. Encyclopedia of global warming and climate change. Los Angeles: SAGE, 2008. ISBN 9781412958783. S. 77.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
   • Robert A. Saunders, Vlad Strukov. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 9780810874602. S. 51.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. 2001 Official Armenian Census statistics. 2010-01-30. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. (rusky) National makeup of the population of the Russian Federation (Национальный состав населения Российской Федерации) [online]. Federální služba státní statistiky [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN 978-0-8108-5475-8. S. 50.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2011 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau [cit. 2012-12-22]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. • Barack Obama on the Importance of US-Armenia Relations [online]. Armenian National Committee of America, 19 January 2008 [cit. 2012-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-06.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
   • Kim Kardashian Urges Support for Telethon. www.armenianweekly.com. 20 May 2012. Dostupné online [cit. 24 July 2012].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
   • MILLIKEN, Mary. Armenian-American clout buys genocide breakthrough. www.reuters.com. 12 October 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
7. THON, Caroline. Armenians in Hamburg: an ethnographic exploration into the relationship between diaspora and success. Berlin: LIT Verlag Münster, 2012. ISBN 978-3-643-90226-9. S. 25.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
8. TAYLOR, Tony. Denial: history betrayed. Carlton, Victoria: Melbourne University Pub., 2008. ISBN 978-0-522-85482-4. S. 4.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
9. The State Department for Statistics of Georgia [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“., see http://www.statistics.ge/index_eng.htm
10. ARMENIAN POPULATION IN THE WORLD. www.armeniadiaspora.com [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26.
11. National Statistical Service of Nagorno-Karabach Republic. Table 5.1: De Jure Population (Urban, Rural) by Age and Ethnicity [online]. 2006-11-16 [cit. 2009-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-05.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12. (arménsky) VARDANYAN, Tamara. Իրանահայ համայնք. ճամպրուկային տրամադրություններ [online]. Noravank Foundation, 21 June 2007 [cit. 2013-01-05]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
13. GIBNEY, Matthew J. Immigration and asylum: from 1900 to the present. Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-796-2. S. 13.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
14. The distribution of the population by nationality and mother tongue. [s.l.]: State Statistics Committee of Ukraine, 2001. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.^{[nedostupný zdroj]}
15. Foreign Ministry: 89,000 minorities live in Turkey. Today's Zaman. 15 December 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
16. Canada National Household Survey. [s.l.]: Statistics Canada, 2011. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. Of those, 31,075 reported single and 24,675 mixed Armenian ancestry.
17. (rusky) В Абхазии объявили данные переписи населения. Delfi. 29 December 2011. Dostupné online [cit. 20 August 2013].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.. (According to the 2011 census).

Literatura

• REGATEOVÁ, Anne Elizabeth, Arméni, přel. J. A. Černý, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003.
• ŘOUTIL, Michal; KOŠŤÁLOVÁ, Petra; NOVÁK, Petr. Katastrofa křesťanů: Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 742 s. (Pro Oriente; sv. 37). ISBN 978-80-7465-254-7.

Související články

• Arménská genocida
• Arménská menšina v Česku
• Arordineri Ucht

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arméni na Wikimedia Commons
• Téma Arméni ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo Arménka ve Wikislovníku
• Slovníkové heslo Armén ve Wikislovníku