Alexandr Grigorjevič Aruťunjan (rusky: Арутюнян Александр Григорьевич; arménsky: Ալեքսանդր Գրիգորի Հարությունյան) (23. září 1920 Jerevan – 28. března 2012 tamtéž) byl arménský hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog. Národní umělec SSSR (1970) a laureát Stalinovy ceny prvního stupně (1949).
| Alexandr Aruťunjan | |
|---|---|
 Alexandr Aruťunjan (16. listopadu 2015) | |
| Základní informace | |
| Narození | 23. září 1920 Jerevan |
| Úmrtí | 28. března 2012 (ve věku 91 let) Jerevan |
| Místo pohřbení | Pantheon Komitas |
| Žánry | opera a klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, klavírista a skladatel filmové hudby |
| Nástroje | klavír |
| Členem skupin | Svaz skladatelů SSSR Composers Union of Armenia Union of Cinematographers of Armenia |
| Významná díla | Koncert pre trúbku a orchester (Аruťunjan) |
| Ocenění | Stalinova cena 1. třídy (1949) Řád rudého praporu práce (1956) Zasloužilý umělecký pracovník Arménské SSR (1956) národní umělec Arménské SSR (1964) Státní cena Arménské SSR (1970) … více na Wikidatech |
| Sídlo | Jerevan |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se v Jerevanu 23. září 1920. V letech 1934–1941 studoval na jerevanské konzervatoři hru na klavír u O. A. Babasjana a skladbu u S. V. Barchudarjana a V. G. Taljana. V letech 1942–1943 pokračoval ve studiu hry na klavír ve třídě K. N. Igumnova a v letech 1944–1946 studoval skladbu a kontrapunkt pod vedením Ch. S. Kušnareva. Studia dokončil v Domě arménské kultury v Moskvě.
Po dokončení studia vystupoval jako klavírista a interpret vlastních skladeb. V roce 1954 se stal šéfdirigentem Arménské filharmonie v Jerevanu. Filharmonii řídil až do roku 1990. V letech 1965–2008 vyučoval skladbu na Jerevanské konzervatoři. Profesorem byl jmenován roku 1977. Byl jedním z členů tzv. Arménské mocné hrstky.
Od roku 1939 byl členem Svazu skladatelů SSSR a členem vedení Svazu arménských skladatelů. Od roku 1975 byl také členem Svazu filmových umělců Arménské sovětské republiky. Byl často zván do porot mezinárodních hudebních soutěží.
Tvůrčí styl Aruťunjana vycházel z bohatého arménského hudebního dědictví a byl postaven na principech klasicismu a romantismu. To se týkalo nejen klasického střídání rychlých a pomalých částí, ale i návratu k formám klasických suit a koncertů. Velký význam v jeho díle měla tradice lidových arménských pěvců – ašugů, jejichž hudba byla založena na improvizaci. Aruťunjanova díla jsou naplněna citem, nostalgií a ironií. Jeho nejslavnějším dílem je Koncert pro trubku a orchestr z roku 1950. Spolu s Haydnovým a Hummelovým koncertem, je nejhranějším trumpetovým koncertem.
Zemřel 28. března 2012 v Jerevanu a byl tamtéž pochován v Panteonu Komitasova parku.
Ocenění
- Stalinova cena prvního stupně (1949, za Kantátu o vlasti)
- Zasloužilý pracovník v umění Arménské SSR (1956)
- Řád rudého praporu práce (1956)
- Národní umělec Arménské SSR (1962)
- Národní umělec SSSR (1970)
- Státní cena Arménské SSR (1970, 1986)
- Zlatá medaile A.V. Aleksandrova (1976)
- Řád říjnové revoluce (1980)
- Chačaturjanova cena (1986)
- Medaile Movsese Chorenacii (1998)
- Řád svatého Mesropa Maštoca (2001)
- Řád sv. Saaka a sv. Mesropa (2004)
- Komitasova medaile (2008)
- Řád cti za vynikající výsledky v oblasti umění a kultury ke 20 výročí samostatnosti Arménské republiky (2011)
Hlavní díla
Orchestrální skladby
- Koncertní předehra (1944)
- Taneční suita (1952)
- Symfonie c-moll (1957, rev. 1980)
- Sinfonietta pro smyčcový orchestr (1966)
Instrumentální koncerty
- Klavírní koncert (1941)
- Koncert pro trubku a orchestr (1950)
- Concertino pro klavír a orchestr (1951)
- Koncert pro lesní roh a orchestr (1962)
- Téma a variace pro trubku a orchestr (1973)
- Concertino pro violoncello a malý orchestr (1976)
- Koncert pro hoboj a orchestr (1977)
- Koncert pro flétnu a orchestr (1980, rev. 2009)
- Koncert pro housle a smyčcový orchestr „Armenia-88“ (1988)
- Koncert pro trombón a orchestr (1991)
- Koncert pro tubu a orchestr (1992)
- Elegie pro trubku a orchestr (2000)
Vokální hudba
- Kantáta o vlasti (1948)
- Koncert pro soprán a orchestr (1950)
- Legenda arménského lidu, kantáta (1960)
- Sajat-Nowa, opera (1967)
- Óda na Lenina pro sbor a orchestr (1967)
Komorní hudba
- Polyfonní sonáta pro klavír(1946)
- Smyčcový kvartet (1947)
- Koncertní scherzo pro trubku a klavír (1955)
- Sonatina pro klavír (1967)
- 6 nálad pro klavír (1976)
- Sonáta pro violu „Retro“ (1983)
- Arménské skici pro žesťový kvintet (1984)
- Sonáta-báseň pro housle a klavír (1985)
- Aria a scherzo pro trubku a klavír (1987)
- Suita pro hoboj, lesní roh a klavír (1998)
Filmová hudba
- Призраки покидают вершины (1955)
- Сердце поет (1957)
- О моюм друге (1959)
- Воды поднимаются (1962)
- За час до рассвета (TV, 1973)
- Наапет (1977)
Literatura
- I. R. Eoljan: Alexandr Aruťujan. Moskva, Muzyka 1962.
- M. Kokžajev: Instrumentální koncerty Alexandra Aruťujana (Инструментальные концерты Александра Арутюняна), disertační práce, Moskva 2007
- A. G. Aruťujan: Vzpomínky (Воспоминания). Jerevan 2000
- V. Edigarjan: Klavírní tvorba Alexandra Aruťujana (Фортепианное творчество Александра Арутюняна). Jerevan, 2011.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Aruťunjan na Wikimedia Commons - Alexandr Aruťunjan v Internet Movie Database (anglicky)
- Životopis (rusky)
- Životopis (rusky)
- Životopis (anglicky)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
