Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (ázerbájdžánsky Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы – Azärbajdžan Sovet Socialist Respublikasy, rusky Азербайджанская Советская Социалистическая Республика – Azerbajdžanskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR v kavkazském regionu. Rozloha činila 86 600 km² a hlavním městem bylo Baku. V roce 1982 měla 6,3 mil. obyvatel, z toho 78,1 % tvořili Ázerbájdžánci, dále Rusové a Arméni.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасы (ázerbájdžánsky) Азербайджанская Советская Социалистическая Республика (rusky) ←  ←  ←  1920–1922 1936–1991  →  → vlajka znak
Hymna Azərbaycan marşı (1920–1922) Азәрбајҹан Совет Сосиалист Республикасынын Һимни (1944–1991)
Motto Бүтүн өлкәләрин пролетарлары, бирләшин! („Proletáři všech zemí, spojte se!“)
Geografie
Hlavní město	Baku
Rozloha	86 600 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	7 037 900 (rok 1989)
Národnostní složení	Azerové, Rusové, Arméni
Jazyky	ázerbájdžánština, ruština (úřední), arménština
Náboženství	státem propagovaný ateismus
Státní útvar
Státní zřízení	sovětská socialistická republika s marxisticko-leninistickou vládou jedné strany (1920–1990) a jedna ze svazových republik SSSR parlamentní republika (1990–1991)
Mateřská země	suverénní stát (1920–1922) ZSFSR (1922–1936) Sovětský svaz Sovětský svaz (1936–1991) de facto suverénní útvar (1989–1991)
Měna	sovětský rubl
Vznik	5. prosince 1936 zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v rámci SSSR
Zánik	23. srpna 1990 přejmenováním na Ázerbájdžán, resp. 21. září 1991 vyhlášením nezávislosti na SSSR
Státní útvary a území
Předcházející Ázerbájdžánská demokratická republika Republika Horské Arménie Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika Následující Ázerbájdžánská republika Náhornokarabašská republika

Ázerbájdžánská SSR hraničila na severu s RSFSR, na severozápadě s Gruzínskou SSR, na východě s Arménskou SSR a na jihu s Íránem. Východ omývalo Kaspické moře. Součástí Ázerbájdžánské SSR byly také Nachičevanská autonomní sovětská socialistická republika a Náhornokarabašská autonomní oblast.

Ázerbájdžánská SSR vznikla zánikem Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1936. Po rozpadu SSSR v roce 1991 získala republika samostatnost a vznikl tak nezávislý Ázerbájdžán.

Ekonomika

Baku v 60. letech 20. stol.

Ázerbájdžánská SSR se stala během socialistické výstavby průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl byl zaměřen na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu. Dále těžba rud železa a barevných kovů, energetika, petrochemie, průmysl chemický, plastických hmot, průmyslových hnojiv, strojírenský (těžební zařízení), elektrotechnický, hutnictví železa (ocelárny, válcovny trub) a neželezných kovů, textilní (vlna, hedvábí), papírenský, stavebních hmot, kožedělný, potravinářský (vinařský, konzervárenský, rybný), tabákový. V zemědělství důležité zavodňování. Pěstování obilnin, bavlníku, brambor, ovoce, vinné révy a tabáku. Chov ovcí a koz (5,5 mil. ks v r. 1981), skotu a bource morušového.

Stručný historický přehled

• 9.–4. st. př. n. l. Mana, Atropatene, Médie, Albánie Kavkazská
• 3.–10. st. Sásánovci, od 8. st. arabský chalífát
• 4. st. křesťanství státním náboženstvím
• 1. pol. 9. st. Bábekovo povstání, islamizace
• 9.–16. st. feudální státy
• 11.–14. st. nájezdy Seldžuků, Mongolů a Tímúra
• 16.–18. st. součást říše Safíovců
• 17.–18. íránsko-turecké boje o Ázerbájdžán, povstání za nezávislost
• pol. 18. st. mnoho feudálních států závislých na Persii
• 1813, 1828 sever připojen k Rusku (Jelizavetpolská, Bakuská guvernie), jih součástí Íránu
• listopad 1917 nastolena sovětská moc
• duben–květen 1918 součást Zakavkazské demokratické federativní republiky
• květen 1918–duben 1920 Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika
• duben–červenec 1918 bakuská komuna
• červenec 1918–duben 1920 zahraniční intervence, vláda musavatistů
• 1920 vznik komunistické strany, vyhlášení Ázerbájdžánské SSR (28. dubna 1920)
• 12. 3. 1922 součást Zakavkazské sovětské federativní socialistické republiky (ZSFSR)
• 30. 12. 1922 ZSFSR součástí SSSR
• 5. 12. 1936 ZSFSR zrušena, Ázerbájdžánská SSR svazovou republikou SSSR
• 23. 9. 1989 deklarována státní suverenita

Ázerbájdžánská vlajka v roce 1991 před zánikem SSSR

• 5. 2. 1991 Ázerbájdžánská republika
• 30. 8. 1991 vyhlášení nezávislosti
• 25. 12. 1991 zánik SSSR – úplná nezávislost

Přehled představitelů

Bakuská komuna

• (2. 11. 1917 –) 25. 4. 1918 – 31. 7. 1918 – Stepan Georgiyevich Shaumyan – předseda Rady lidových komisařů bakuské komuny

Zakavkazská federativní demokratická republika

• 22. 4. 1918 – 26. 5. 1918 – Nikoloz Simonis dze Chkheidze – předseda shromáždění; SDWP

Ázerbájdžánská (lidová / demokratická) republika

• 28. 5. 1918 – 17. 6. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
• 17. 6. 1918 – 16. 11. 1918 – Fath Ali Khan Khoyski – předseda prozatímní vlády; TPM
• 16. 11. 1918 – 7. 12. 1918 – Memmed Emin Aga ogly Resulzade – předseda Národní rady; TPM
• 7. 12. 1918 – 2. 2. 1920 – Hasan bey Meshedi Husseyn ogly Agayev – první náměstek předsedy parlamentu; TPM
• 2. 2. 1920 – 27. 4. 1920 – Mammad Yusif Hajibaba ogly Kafarov – první náměstek předsedy parlamentu; TPM

Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika

• 28. 4. 1920 – 16. 5. 1920 – Mirza Davud Bagir ogly Husseynov – náměstek předsedy Prozatímního revolučního výboru; AKP
• 16. 5. 1920 – 21. 5. 1921 – Nariman Kerbalay Nadzhaf ogly Narimanov – předseda Prozatímního revolučního výboru; AKP
• 21. 5. 1921 – 6. 5. 1922 – Mukhtar Haji ogly Hajiyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP
• 6. 5. 1922 – 18. 9. 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústřední výkonné rady; AKP

Federativní svaz sovětských socialistických republik Zakavkazska

• 12. 3. 1922 – 13. 12. 1922 – Nariman Kerbalay Nejef ogly Narimanov – člen Svazové rady za Ázerbájdžánskou SSR (další dva kolegové z Arménské SSR a Gruzínské SSR); AKP

Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika

• 13. 12. 1922 – 1929 – Samed Aga Agamali ogly Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
• 1929 – 13. 12. 1931 – Gazanfar Makhmud ogly Musabekov – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF
• 13. 12. 1931 – 5. 12. 1936 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánské SSR; CPTSSF

Ázerbájdžánská SSR

• 5. 12. 1936 – 10. 6. 1937 – Sultan Medzhid ogly Efendiyev – předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
• červen 1937 – 19. 7. 1938 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; AKP
• 19. 7. 1938 – 21. 7. 1938 – Mir Teimur Mir Alekper ogly Yakubov – předseda Nejvyššího sovětu; AKP
• 21. 7. 1938 – 23. 4. 1949 – Mir Bashir Fattakh ogly Kasumov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 18. 5. 1949 – 9. 3. 1954 – Nazar Heydar ogly Heydarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 9. 3. 1954 – 23. 1. 1958 – Mirza Azhdar ogly Ibrahimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 23. 1. 1958 – 26. 11. 1959 – Ilyas Kerim ogly Abdullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 26. 11. 1959 – 16. 11. 1961 – Saftar Mamed ogly Dzhafarov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 29. 12. 1961 – 25. 12. 1969 – Mamed Abdul ogly Iskenderov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 25. 12. 1969 – 30. 12. 1985 – Kurban Ali ogly Khalilov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 30. 12. 1985 – 22. 6. 1989 – Suleiman Bayram ogly Tatliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 22. 6. 1989 – 18. 5. 1990 – Elmira Mikail kyzy Kafarovová – předsedkyně prezídia Nejvyššího sovětu; AKP
• 19. 5. 1990 – 5. 2. 1991 – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; AKP

Ázerbájdžánská republika

• 5. 2. 1991 – 25. 12. 1991 (– 6. 3. 1992) – Ayaz Niyazi oğlu Mütəllibov – prezident; bezp.

Administrativní členění

1 ASSR, 1 AO, 61 rajónů

Autonomní republika

Název	Rozloha v km2	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Nachičevanská ASSR	5.500	267.000	Nachičevan

Autonomní oblast

Název	Rozloha v km2	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Náhorní karabašská AO	4.400	174.000	Stepanakert

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons