italská zpěvačka From Wikipedia, the free encyclopedia
Marianna Benti Bulgarelli(ová) pro místo svého narození zvaná La Romanina (1684 Řím – 26. února 1734 tamtéž), byla italská operní zpěvačka-sopranistka období baroka.
| Marianna Benti Bulgarelli (La Romanina) | |
|---|---|
 Marianna Benti Bulgarelli | |
| Narození | 1684 Řím, Papežský stát |
| Úmrtí | 26. února 1734 Řím, Papežský stát |
| Povolání | operní pěvkyně |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Debutovala v Římě snad v roce 1703. Roku 1712 byla angažována v janovském divadle Teatro Sant'Agostino a v letech 1714 až 1715 zpívala v Teatro San Bartolomeo v Neapoli a v obou městech měla veliký úspěch. V letech 1716 až 1718 účinkovala v Teatro San Grisostomo v Benátkách.
V roce 1719 se vrátila zpět do Neapole, kde zpívala jako primadona v kantátě Gli orti esperidi (Zahrady hesperidek), na text Pietra Metastasia, který zhudebnil Nicola Porpora. Autor textu kantáty zůstával v anonymitě, což ji znepokojovalo, a proto se rozhodla, že musí zjistit jeho totožnost. Když objevila autora, přesvědčila Metastasia, aby opustil svou dosavadní právnickou činnost a přijala jej ve svém vlastním domě. Díky její podpoře a na její radu se Metastasio rozhodl věnovat se plně psaní libret. Ve svém domě pak hostil nejvýznamnější hudební skladatele a zpěváky té doby.
V roce 1724 Marianna, stále v angažmá v San Bartolomeo, zpívala v opeře Didone abbandonata, kterou na text jejího mladého chráněnce zhudebnil Domenico Sarro. Podle mnohých kritiků byl text inspirován přímo zpěvačkou.[1] Poté v roce 1725 La Romanina účinkovala v Teatro San Cassiano v Benátkách a roku 1726 v Neapoli.
V roce 1728 se rozhodla ukončit svou divadelní kariéru a definitivně se usadila v Římě. Poté, co se Metastasio stal císařským dvorním básníkem u vídeňského dvora roku 1729, po pěti letech, v roce 1734, se rozhodla, že odcestuje za ním, zemřela však během cesty. Celý svůj majetek odkázala Metastasiovi.
Zpívala v operách největších skladatelů, například:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
