italský varhaník a hudební skladatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Carlo Francesco Pollarolo (asi 1653 Brescia – 7. února 1723 Benátky) byl italský varhaník a hudební skladatel .
Carlo Francesco Pollarolo | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | asi 1653 Brescia |
Původ | italský |
Úmrtí | 7. února 1723 Benátky |
Povolání | italský varhaník a hudební skladatel |
Nástroje | varhany |
Významná díla | I reggi equivoci |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Málo je známo o Pollarolově mládí a jeho hudebním vzdělání. Pravděpodobně byl žákem svého otce Orazia Pollarolo († 1676), který byl varhaníkem v katedrále v Brescii a dómského kapelníka Pietra Pelliho. Od roku 1676 je uváděn jako varhaník katedrály a několika dalších kostelů v Brescii. 26. listopadu 1674 se oženil s Marií Angela Alliati v kostele sv. Nazaro Celso. Byl otcem tří dětí, z nichž nejmladší syn, Antonio Pollarolo, se také stal varhaníkem a operním skladatelem. První Pollarolova opera Venere travestita byla uvedena v Brescii roku 1678.
V roce 1689 se přestěhoval s rodinou do Benátek, kde se o rok později stal varhaníkem v bazilice svatého Marka a o dva roky později převzal funkci zástupce kapelníka. V Benátkách se jeho opery hrály s úspěchem v hlavních benátských divadlech. V roce 1694 se přihlásil ke konkurzu na místo maestra di cappella chrámu svatého Marka, ale byl o jediný hlas poražen Antoniem Biffim. O několik měsíců později opustil pozici zástupce kapelníka benátské baziliky ve prospěch svého syna Antonia a cele se věnoval komponování oper.
V roce 1696 se stal sbormistrem v jedné ze čtyř prestižních hudebních škol v Benátkách, v Ospedale degl'Incurabili. Pro tento ústav složil 12 oratorií.
Zemřel v roce 1722 a je pohřben v chrámu Santa Maria di Nazareth.
Složil 85 oper, 13 oratorií, varhanní sonáty, fugy a chrámové árie a kantáty. Jeho díla byla prováděna ve své době s velkým úspěchem i v Německu a Rakousku.
Volně přístupné partitury děl od Carla Francesca Pollarola v projektu IMSLP
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.