Lillehammer
From Wikipedia, the free encyclopedia
Lillehammer je město v jihovýchodním Norsku, v samosprávné obci (okrese, norsky: kommune) Lillehammer v kraji (norsky: fylke) Innlandet. Je správním centrem kommune a má 21.468 obyvatel (stav k 1. lednu 2024) [1]
| Lillehammer | |
|---|---|
 Pohled na město | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 61°6′58″ s. š., 10°27′28″ v. d. |
| Stát | Norsko |
| kraj | Innlandet |
 Lillehammer Lillehammer, Norsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 21,468 (1.1.2024) |
| Správa | |
| Vznik | 1827 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lillehammer je tzv. tettsted, tedy osada, která se pro statistické účely považuje za město. Nachází se v centru stejnojmenné samosprávné kommune. Zatímco kommune Lillehammer má rozlohu 477,94 km², činí rozloha města Lillehammer pouze 11,53 km². V kommune Lillehammer jsou pak kromě města Lillehammer také Jørstadmoen, Fåberg, Vingrom, Vingnes a ještě další tettstedy.[1] V roce 1994 se ve městě, ležícím u jezera Mjøsa, konaly zimní olympijské hry, následné paralympijské hry a v roce 2016 zimní olympijské hry mládeže.
Geografie
Lillehammer leží 137 km severně od hlavního města Oslo, v údolí Gudbrandsdalen u nejsevernějšího cípu jezera Mjøsa, které je rozlohou největší v Norsku. Do jezera se u Lillehammeru vlévá řeka Lågen, která teče ze severu, z údolí Gudbrandsdalen. Od východu přitékají směrem k Lillehammeru dvě řeky, Mesna a Åveita. V městské oblasti Lillehammeru se Åveita vlévá do Mesny, která se pak vlévá do jezera Mjøsa.[2]
Město je oblíbeným cílem sportovců a turistů, neboť má vynikající podmínky pro lyžování (areál Hafjell) a ostatní outdoorové aktivity.
Podnebí
Město se nachází ve vnitrozemí, v závětří Skandinávského pohoří, které brání přechodu teplejšího mořského vzduchu. Proto je klima v Lillehammeru kontinentální s chladnou zimou a mírně teplým létem. Průměrná denní teplota v lednu dosahuje −9 °C, v červenci 14 °C a průměrný roční úhrn srážek je 761 mm.
Dějiny
Za zakladatele města je považován obchodník Ludvig Wiese. Byla to malá osada s asi 50 obyvateli, které byla udělena obchodní práva a v srpnu 1827 se z ní stal kjøpstad.[pozn 1] Cílem bylo vytvořit zastávku pro cestující a překladiště zboží na strategicky výhodném místě na severním konci jezera Mjøsa a na jižním konci dopravního koridoru Gudbrandsdalen. V roce 1827 získal Lillehammer také svůj první městský plán. Město vzniklo kolem farmy Hammer. Plán města obsahoval dvě ulice probíhající převážně paralelně s břehem jezera Mjøsa, které protínalo deset ulic příčných. Status města získal Lillehammer až v roce 1842. Během dvou let počet obyvatel vzrostl na 360.[3][4] V roce 1842 byla Lillehammeru udělena městská práva. V roce 1856 byl na jezeře uveden do provozu parník Skibladner. V roce 1894 následovalo napojení na norskou železniční síť. V roce 100. výročí získání městského statutu byla odhalena na náměstí Lilletorget socha zakladatele.
Kolem roku 1900 se město výrazně rozrostlo a v roce 1912 byla mimo centrum postavena rezidenční čtvrť. Oproti stávajícímu městu neměla nová čtvrť uliční uspořádání připomínající šachovnici. Později město rostlo hlavně dále na sever.[4] Do konce roku 2019 bylo město Lillehammer správním centrem kraje Oppland. Ten byl od 1. ledna 2020 sloučen s krajem Hedmark čímž vznikl nový kraj Innlandet.[5] Jeho novým správním centrem se stalo město Hamar a Lillehammer zůstal správním centrem v kommune Lillehammer.
Název města je odvozen od nedalekého místa původního osídlení oblasti z 18. století – Hammer gård (farma Hammer). Termín hamar se používá pro hory s alespoň jednou strmou stranou.
Doprava
Evropská silnice E6 vede na západním břehu jezera Mjøsa od jihu na sever a naproti Lillehammeru ve vesnici Vingnes přes most do města Lillehammer. Odtud pokračuje dále na sever. V jižním směru vytváří mimo jiné spojení s městem Hamar, správním centrem kraje (fylke) Inlandet. Železniční trať Dovrebanen vede po východním břehu jezera Mjøsa do Lillehammeru. Od Lillehammeru vede dále na sever do značné míry rovnoběžně s E6 do Trondheimu.[6] Vlakové nádraží v Lillehammeru bylo otevřeno v roce 1894, kdy byla uvedena do provozu železniční trať z Hamaru do Tretten. Vlakové nádraží je asi 185 kilometrů od hlavního nádraží Oslo S.[7]
Hospodářství
Město je ekonomickým centrem pro celý region Gudbrandsdalen. Zatímco průmysl ztratil na významu, obchod a sektor služeb nabyly na významu.[8] Mnoho lidí z regionu dojíždí do kommune a do města Lillehammer.[9]
Vzdělávání, kultura a církve
Ve městě se nachází kampus Høgskolen i Innlandet (HINN). Samostatná univerzita Lillehammer (Høgskolen i Lillehammer) existovala v Lillehammeru do konce roku 2016. K 1. lednu 2017 byla sloučena s univerzitou Hedmark[10] [11]
V Lillehammeru sídlí Norská filmová škola (Den norske filmskolen), Norská humanistická akademie (Nansenskolen – Norsk humanistisk akademi) a vojenská vysoká škola Cyberingeniørskolen (dř. FIH, Forsvarets Ingeniørhøgskole).
Muzea
Muzeum kulturní historie Maihaugen bylo otevřeno v roce 1904 jako regionální muzeum pro region Gudbrandsdalen. Je to rozsáhlý skanzen s téměř dvěma stovkami historických staveb pocházejících ze vzdálené minulosti ale i moderní doby. Součástí skanzenu je i muzeum a ukázky lidových tradic a řemesel; také Poštovní muzeum (Postmuseet) a Norské olympijské muzeum (Norges Olympiske Museum).[12] Na zimní olympiádu Norsko vynaložilo dvě miliardy norských korun.
Ve skanzenu Maihaugen se nachází roubený kostel stavkirke. Má půdorys kříže a původně byl postaven v Garmo kolem roku 1200 jako Stavkirke Garmo[13] na území dnešní kommune Lom. Na počátku 20. století byl ale přemístěn do skanzenu Maihaugen a zrekonstruován na muzeum. Při rekonstrukci byla použita většina materiálů z původní budovy kostela.[12]
Ve skanzenu jsou také dvě kaple, Isumkapellet a Fiskerkapellet. Fiskerkapellet (rybářská kaple) ve skanzenu Maihaugen je jedinou dochovanou stavbou šindelového kostela ze středověku v Norsku. Byla postavena v roce 1459 a původně prý stála na ostrově v deltě řeky Lågen ve Fåbergu. V letech 1903-4 byla přemístěna do Maihaugenu. Tam se dvakrát stěhovala a od roku 1937 stojí u jezera Breisjøen.[12]
Isumkapellet je kaple z roku 1912. Písemné prameny z 18. století říkají, že ve středověku byla na farmě Isum v kommune Sør-Fron kaple. Zakladatel Maihaugenu Anders Sandvig věřil, že pozůstatky této kaple našel, když v Isumu našli stodolu se zbytky starší malířské výzdoby. Byla postavena kolem roku 1630. Budova byla zakoupena pro muzeum a zrekonstruována jako kaple. Nebyla však vysvěcena a od svého postavení v roce 1912 sloužila k bohoslužbám jen několikrát.[12]
Ve městě je také Muzeum umění (Lillehammer Kunstmuseum). Nachází se v centru města a dominuje svému okolí. Vzniklo přestavbou původního muzea u příležitosti konání olympijských her v roce 1994.[14] Budovu muzea navrhla architektonická kancelář Snøhetta.[15][16]
Kostely
Lillehammer kirke ve městě Lillehammer je farní kostel norské církve. Je to kostel pro farnost Lillehammer, který je sídlem děkanství Sør-Gudbrandsdal prosti v diecézi Hamar. Červený, cihlový kostel byl postaven v dlouhém kostelním designu v roce 1882 podle plánů vypracovaných architektem Henrikem Thrap-Meyerem. Kostel má kapacitu asi 650 lidí. V roce 1959.byl přestavěn.[17][18]
Søre Ål kirke je farní kostel norské církve. Nachází se v jižní části města Lillehammer. Je to kostel pro farnost Søre Ål, která je součástí děkanství Sør-Gudbrandsdal prosti v diecézi Hamar. Šedý betonový kostel byl postaven roku 1964 v pravoúhlém designu podle plánů vypracovaných architektem Bjarnem Bystadem Ellefsenem. Kostel má kapacitu asi 200 lidí.[19][20]
Nordre Ål kirke je farní kostel norské církve. Nachází se ve městě Lillehammer. Je to kostel pro farnost Nordre Ål, která je součástí děkanství Sør-Gudbrandsdal prosti v diecézi Hamar. Hnědý, betonový a dřevěný kostel byl postaven ve tvaru vějíře v roce 1994 podle plánů architekta Willyho Sveena. Kostel má kapacitu asi 550 lidí.[21][22]
Mariakirken på Lillehammer[23] (kostel Panny Marie) je kostel katolické farnosti Panny Marie v Lillehammeru. Nachází se v Suttestad, v jižní oblasti města.[24]
Kultura a společenský život
Každoročně se ve městě pořádají festivaly norské literatury, jazzu, blues, dětských a animovaných filmů (Amandusfestivalen). Ve skokanském areálu Lysgårdsbakken probíhá jeden ze závodů Světového poháru ve skocích na lyžích.
Poznámky
- Kjøpstad byl právní termín používaný od raného středověku pro norskou osadu s plnými obchodními výsadami udělenými králem (kjøpstadsprivilegier).
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.