Klobuky
obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Obec Klobuky se nachází 10 km severozápadně od Slaného v okrese Kladno, kraj Středočeský. Administrativními součástmi obce Klobuky jsou vsi Čeradice, Kobylníky, Kokovice a Páleček. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Obec na severozápadě hraničí katastrálním územím Kokovice s okresem Louny, potažsmo s Ústeckým krajem. Do obce je autobusové a vlakové spojení.
Klobuky | |
---|---|
Pohled na Klobuky ze severozápadní strany, od menhiru | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Slaný |
Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
Okres | Kladno |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°17′39″ s. š., 13°59′15″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 032 (2024)[1] |
Rozloha | 15,88 km²[2] |
Nadmořská výška | 262 m n. m. |
PSČ | 273 74 |
Počet domů | 389 (2021)[3] |
Počet částí obce | 5 |
Počet k. ú. | 5 |
Počet ZSJ | 5 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | 9. května 62 273 74 Klobuky v Čechách podatelna@klobuky.cz |
Starostka | Soňa Ottová |
Oficiální web: www | |
Klobuky | |
Další údaje | |
Kód obce | 532461 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výraz klobuk či klobouk značil ve staré češtině původně vysoký, špičatý vrch, homoli nebo i jakýkoliv jiný výškově orientovaný útvar. Oblast Klobucka byla zřejmě osídlena od starší doby bronzové (přelom 3. a 2. tis před Kr.), což dokládají archeologické nálezy zejména z přelomu 19. a 20. století – mladší doba kamenná, doba železná, období slovanské. V prostoru obce byla nalezena volutová, únětická a laténská keramika a odkryly se hroby s výbavou z doby keltské: bronzové náramky a zbraně.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy se připomíná v majetku doksanského kláštera. Později stávala v obci v místech současného domu č.p. 1 tvrz. V době, kdy město Slaný přijímalo podobojí, se také Klobuky staly kališnickými. Obrátit Klobucké k víře katolické se podařilo až roku 1669. Intenzivní hospodářský a kulturní rozvoj zaznamenala obec v druhé polovině 19. století díky ekonomické dominantě oblasti, cukrovaru, který byl založen jako akciová společnost místních podílníků.
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Ve vsi Klobuky v Čechách (817 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, zubní lékař, biograf Zdar, výroba cementového zboží, 3 cihelny, cukrovar, drogerie, obchod s dřívím, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klobukách, 2 holiči, 5 hostinců, klempíř, knihař, kolář, konsum Včela, kovář, 3 krejčí, malíř pokojů, 2 mlýny, 4 obuvníci, 2 pekaři, pokrývač, předtiskárna, 5 rolníků, 3 řezníci, sadař, sladovna, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Klobuky, obchod se střižním zbožím, tesařský mistr, 4 trafiky, 3 truhláři, 2 zahradníci, 2 zámečníci, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami.
V obci Čeradice (230 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, krejčí, 3 rolníci, mlýn, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika.
V obci Kokovice (270 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, kolář, kovář, mlýn, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Metropolitní kapituly sv. Víta.
V obci Páleček (259 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klobuk) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] družstvo pro rozvod elektrické energie v Pálečku, 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, obuvník, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Pálečku, trafika.
V katastrálním území obce ústí Skalský potok do Žerotínského potoka a ten do Zlonického potoka. Na Zlonickém potoce tu leží rybník Benjamín.
Vypráví se, že pokaždé, když vyzvánějí v kostele sv. Vavřince v Klobukách (někdy se mluví o jednom roce), Zkamenělý pastýř postoupí o krok (případně „o špendlíkovou hlavičku“) směrem ke kostelu. Až k němu dojde, má nastat konec světa. Podle jedné z variant pověsti se však při vyzvánění v protějších Kokovicích kámen zase o krok vrací. Zajímavé je, že v době slunovratu byla prováděna měření, podle kterých byly v tento den údajně zaznamenány výkyvy geomagnetického pole. I v současnuti se objevují novodobé pověsti o magickém působení menhiru (strhávajícím volant, ovlivňujícím zdraví, např. počet tepů, vábícím mimozemšťany atd.). Dle pověsti se pod menhirem také nachází "podzemní jezero", tedy zřejmě zdroj pro nedaleký pramen v obci.
V Klobukách sídlil rod Malypetrů, jehož proslavily dvě významné osobnosti, jež bývají někdy zaměňovány: Jan Malypetr, v dobových dokumentech uváděný zpravidla jako Jan Malýpetr (1815–1899), a jeho synovec Jan Malypetr (1873–1947). První jmenovaný byl jedním ze zakladatelů tělovýchovy v Čechách. Jeho synovec, také Jan Malypetr, byl významným prvorepublikovým politikem, který se začal aktivně o věci veřejné starat jako člen zastupitelstva obce Klobuky. Za čas se stal starostou obce a posléze přijal funkci okresního starosty ve Slaném. Se vznikem Československa se Malypetr stal poslancem revolučního Národního shromáždění, po volbách v roce 1920 svůj poslanecký mandát obhájil a poslancem Národního shromáždění za agrární stranu byl pak až do roku 1939. Působil jako ministr vnitra v první Švehlově vládě. V parlamentních volbách v roce 1925 pak byl Jan Malypetr jmenován do funkce předsedy poslanecké sněmovny Národního shromáždění a roku 1932 převzal úřad předsedy vlády, který spravoval do 5. listopadu 1935, kdy jej vystřídal M. Hodža.
Po deset let (1899 až 1909) v Klobukách jako farář působil a o výstavbu zdejší fary se zasloužil spisovatel Jindřich Šimon Baar (1869–1925). Ve zdejším cukrovaru též jako chemik pracoval slovenský básník Ivan Krasko (1876–1958). Z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman (1877–1946). Jeho notoricky známou básní (z Měsíců) je Září:
„ | Můj bratr dooral a vypřáh' koně. A jak se stmívá, věrnému druhu hlavu do hřívy položil tiše, pohladil mu šíji a zaposlouchal se, co mluví kraj. Zní zvony z dálky tichým svatvečerem; modlitba vesnic stoupá chladným šerem. Duch země zpívá: úzkost, víra, bolest v jediný chorál slily se a letí k věčnému nebi. Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím. |
“ |
S obcí byl také srdcem spojen český básník, spisovatel a prozaik Svatopluk Čech (1846–1908), který se proslavil fantastickými příběhy pana Broučka. V Klobukách totiž nalezl svoji první velkou lásku. Říká se, že na svoji milou čekával po lipou, jež se stala inspirací pro jeho skladbu Ve stínu lípy.
V Kobylníkách se narodil divizní generál Rudolf Bulandr (1896–1967), československý legionář, příslušník československé zahraniční armády, politický vězeň komunistického režimu.