Inkubační doba
doba do prvních příznaků/symptomů nemoci From Wikipedia, the free encyclopedia
Inkubační doba představuje období mezi vstupem infekčního původce do organismu a prvním nástupem klinických příznaků či symptomů nemoci (případně mezi požitím jedu a prvními příznaky otravy, zde používáme spíše pojem doba latence). U infekčních onemocnění hraje inkubační doba významnou roli při posuzování nebezpečnosti onemocnění. Například u nemoci covid-19 může infikovaná osoba v inkubační době vylučovat virus do prostředí před nástupem klinických příznaků.[1] Dosud ale není znám způsob přenosu, který hraje největší roli u bezpříznakových osob. Virus vztekliny se vylučuje do slin zhruba 2-4 dny před nástupem příznaků u infikovaných psů.
Nemoci můžeme rozdělit na nemoci s krátkou inkubační dobou (v rozmezí hodin až dní, např. chřipka, cholera) a nemoci s dlouhou inkubační dobou (v rozmezí měsíců a let, např. vzteklina, AIDS). Creutzfeldtova–Jakobova nemoc má inkubační dobu i třicet let nebo déle.
Rozpětí inkubační doby
Konkrétní inkubační doba onemocnění u daného jedince je výsledkem mnoha faktorů, včetně toho jak dlouho a v jakém rozsahu byla daná osoba nákaze vystavena, rychlost replikace infekčního patogenu, vnímavost hostitele, imunitní odpověď ad. U mnoha onemocnění je inkubační doba u dospělých delší než u dětí nebo kojenců.
Vzhledem k individuálním rozdílům se inkubační doba vždy vyjadřuje jako rozpětí hodnot. Pokud je to možné, je nejlepší uvádět průměr, 10. percentil a 90. percentil, i když tyto informace nejsou vždy k dispozici. Následující tabulka shrnuje rozpětí inkubační doby pro většinu běžných infekčních nemocí.
| Onemocnění | Inkubační doba (rozpětí) |
|---|---|
| Cellulitis (zánět podkoží, způsobený bakterií Pasteurella multocida) | 0–1 den[2] |
| Plané neštovice | 9–21 dní[3] |
| Cholera | 0,5–4/5 dní[4] |
| Virová nasopharyngitis, rhinopharyngitis | 1–3 dny[5][6] |
| Covid-19 | 2–11,5 dní[7]/12,5 dní[8]/14 dní[9] |
| Horečka dengue | 3–14 dní[10] |
| Ebola | 1–21 dní (95. percentil), 42 dní (98. percentil)[11] |
| Pátá nemoc (Erythema infectiosum) | 13–18 dní[12] |
| Giardióza (Giardiasis) | 3–21 dnů |
| HIV | 2–3 týdny až měsíce, i déle[13] |
| Infekční mononukleóza | 28–42 dní[14] |
| Chřipka | 1–3 dni[15] |
| Lepra | 1–20 i více let[16] |
| Hemoragická horečka Marburg | 5–10 dní[17] |
| Spalničky | 9–12 dní[18] |
| MERS | 2–14 dní[19] |
| Příušnice | 14–18 dní[20] |
| Gastroenteritida (virem Norovirus) | 1–2 dny[21] |
| Černý kašel | 7–14 dní[22] |
| Dětská obrna | 7–14 dní[23] |
| Vzteklina | 1–3 měsíce, někdy 1 týden až řídce 1 rok[24][25] |
| Šestá nemoc (Exanthema subitum, Roseola infantum) | 5–15 dní[26] |
| Zarděnky | 14–21 dní[27] |
| Salmonelóza | 12–24 hodin[28] |
| Infekce způsobená bakterií Streptococcus pyogenes | 1–4 dny[29] |
| SARS | 1–10 dní[30] |
| Neštovice | 7–17 dní[31] |
| Tetanus | 7–21 dní[32] |
| Tuberkulóza | 2–12 týdnů[33] |
| tyfus[nepřesný odkaz] | 7–21 dní |
Jiné významy
- Zoologie: U živočichů rozmnožujících se vejci (vajíčka plazů, ptáků a vejcorodých savců) se pojem inkubační doba používá k označení doby mezi snesením vajec a vylíhnutím mladých jedinců. Viz inkubace vejce.
- Mikrobiologie: V mikrobiologických laboratořích nebo studiích se pojem inkubační doba používá k označení doby potřebné k pomnožení mikroorganismu (bakterie, viru aj.) v podmínkách in vitro.
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.