From Wikipedia, the free encyclopedia
Vejcorodí (Prototheria) představují podtřídu savců, jejíž první zástupci se objevili již před 135 miliony let. Vědecký název Prototheria vznikl z řeckého prōtos, první, + thēr, divoké zvíře. Do této skupiny se řadí několik starobylých vývojových linií savců, u nichž není jisté, jestli jsou opravdu příbuzné. Jediný žijící řád jsou ptakořitní, ostatní 3 řády jsou již vymřelé. Vymřelé řády jsou někdy řazeny do samostatné skupiny Nontheria.
Vejcorodí Stratigrafický výskyt: Svrchní trias až recent | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Podtřída | vejcorodí (Prototheria) Gill, 1872 |
Řády | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Všichni zástupci této skupiny mají však několik společných znaků. Mají shodnou stavbu lebky (zejména spodní čelisti), lopatkového pásma a končetin. U všech se předpokládá vejcorodost a krmení mláďat mlékem, což u vymřelých forem není možné s jistotou dokázat.
Názvy vejcorodí (Prototheria), vačnatí (Metatheria) a placentálové (Eutheria) (ve významu „první savci“, „změnění savci“, a „praví savci“) odkazují na tři seskupení savců, která obsahují žijící představitele. Každá z těchto tří skupin může být definována jako předpokládaný klad zahrnující žijící korunovou skupinu (a to Monotremata, Marsupialia a Placentalia) a některé druhy fosílií které jsou více těsně příbuzné dané korunové skupině než jiné druhy zvířat.
Trojnásobné dělení žijících savců do řádu Monotremes, Marsupials a Placentals byl již dobře vžito, když Thomas Huxley navrhl názvy Metatheria a Eutheria ke včlenění jako dvou pozdějších skupin v roce 1880. Zpočátku byly pokládány za podtřídy, Metatheria a Eutheria jsou podle konvence nyní uskupeny jako infratřídy podtřídy Theria, a v novější době byly návrhy přeloženy dále (do kohorty nebo dokonce velkořádu), jako kladistické přehodnocení vztahů mezi žijícími a savčími fosílie bylo navrženo, že Theria samy by měly být sníženy o pozici.
Prototheria, na druhé straně, byla všeobecně rozpoznaná jako podtřída teprve zcela nedávno, na základě hypotézy která definovala skupinu dvěma předpokládanými synapomorfiemi:
Tyto znaky jak se zdá, spojují savce řádu ptakořitných s řadou druhohorních fosilních druhů (Morganucodonta, Triconodonta, Docodonta a Multituberculata) v širším kladu, pro který byl ponechán název Prototheria, a z těchto savců byl řád ptakořitných považován jen za poslední přežívající větev.
Důkazní materiál, který byl shromážděn pro podporu tohoto seskupení, je nyní všeobecně podceňován. V první řadě, zkoumání embryí odhalilo, že vývoj mozkovny je v podstatě identický u živorodých i u vejcorodých: anterior lamina jednoduše splývá s alisphenoidem u živorodých, a tudíž vzhled mozkovny 'vejcorodých' je původní pro všechny savce, zatímco živorodá forma může být z něho odvozena. Navíc, lineární zarovnání vrcholů stoličky je také původní pro všechny savce. Proto tedy, žádný z těchto znaků nemůže poskytnout jedinečně sdílený sekundární znak, který by mohl podporovat zařazení skupiny 'vejcorodých' v protikladu k živorodým.
Při dalším přehodnocování, stoličky embryí a fosílií savců řádu ptakořitných (žijící dospělci řádu ptakořitných jsou bezzubí) jak se zdá, prokazují tvar vrcholu po předcích, které jsou podobné trojúhelníkovému uspořádání pozorovanému u živorodých. Některé charakteristické rysy tohoto chrupu podporují alternativní seskupení savců řádu ptakořitných s jistými nedávno objevenými fosilními formami do navrhovaného nového kladu známého jak Australosphenida, a také naznačují, že trojúhelníková pole vrcholů zubů se možná vyvíjela nezávisle u australosfenidanů a u živorodých.
Australosphenidální hypotéza zůstává kontroverzní, a někteří klasifikátoři (například McKenna & Bell 1997) dávají přednost zachování názvu Prototheria jako vhodný kontrast s další skupinou žijících savců, živorodými. Teoreticky, Prototheria jsou systematicky nadbyteční od té doby, co Monotremata jsou v současné době jediným řádem, který v nich může ještě být obsažen, ale jejich uchování by mohlo být ospravedlněno pokud nové svědectví zkamenělin, nebo opětovný výzkum zkamenělin známých, identifikuje zaniklé příbuzné savce řádu ptakořitných a umístí je uvnitř širší skupiny.
Vývojoví předchůdci vejcorodých nebyli dosud jednoznačně identifikováni. Jejich znaky ukazují, že by mělo jít o velmi starou skupinu savců, která se vyvíjela samostatně od živorodých. Ke vzniku vejcorodých zřejmě vedla linie Australosphenida. Např. zatím nejstarší nalezenou fosilií ptakořitného savce je Teinolophos trusleri z doby před 115 miliony let (spodní křída). Podle některých názorů se vejcorodí mohli vyvinout z gondwanských předků, u kterých konvergentně vznikly již ve střední juře tribosfénické zuby (Australosphenida). K oddělení větve vejcorodých od ostatních savců tak mohlo podle některých vědců dojít již před 200 miliony lety a tato větev se vyvíjela samostatně od placentálů a vačnatců. Tento taxon se dále rozdělil na řády Monotremata (ptakořitní) a vymřelé Ausktribosphenida. Monotremata se dále člení v současnosti do dvou vymřelých a dvou dosud žijících čeledí – Kollikodontidae†, Steropodontidae†, Ornithorhynchidae (ptakopyskovití) a Tachyglossidae (ježurovití).
Výše uvedené řešení vývoje vejcorodých je nutné považovat zatím za provizorní a je pravděpodobné, že další nálezy fosilií mohou přinést alternativní vysvětlení. To se ukazuje i na příkladu nové interpretace rozšíření masožravých metatérií na území Jižní Ameriky v období paleocénu (před 66 až 63 miliony let).[1][2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.