From Wikipedia, the free encyclopedia
Hugo hrabě z Abensperg-Traunu (německy Maria Hugo Johann Nepomuk Aemilius Graf von Abensperg-Traun (20. září 1828 Vídeň – 3. srpna 1904 Maissau) byl rakouský šlechtic, politik, dvořan a velkostatkář. Po krátké službě v diplomacii působil u dvora, nakonec byl císařským nejvyšším lovčím (1874–1897) a nejvyšším komořím (1897–1904). Byl též členem Panské sněmovny a rytířem Řádu zlatého rouna.
Hugo hrabě Abensperg-Traun | |
---|---|
Kazimierz Pochwalski: Hugo Abensperg-Traun, 1895 | |
Nejvyšší komoří císařského dvora | |
Ve funkci: 1897 – 3. srpna 1904 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Ferdinand Trauttmansdorff |
Nástupce | Leopold Gudenus |
Nejvyšší lovčí císařského dvora | |
Ve funkci: 1874 – 1897 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Rudolf Bruntálský z Vrbna |
Nástupce | Leopold Gudenus |
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1869 – 3. srpna 1904 do roku 1873 doživotní člen | |
Panovník | František Josef I. |
Nástupce | Rudolf Abensperg-Traun |
Vrchní ceremoniář císařského dvora | |
Ve funkci: 1869 – 1874 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Jan Egon z Fürstenbergu |
Nástupce | Koloman Hunyady |
Narození | 20. září 1828 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 3. srpna 1904 (ve věku 75 let) Maissau Rakousko-Uhersko |
Titul | hrabě |
Choť | (1871) Valentina Esterházyová (1849–1874) |
Rodiče | Jan Adam z Abensperg-Traunu (1761–1843) a Marie Františka z Mesnilu (1787–1865) |
Děti | Rudolf (1872–1954) |
Příbuzní | Otto Ehrenreich II. Abensperg-Traun (sourozenec) |
Profese | politik |
Ocenění | Řád zlatého rouna (1881) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Abensperg-Traun,[1] který od 12. století dodnes vlastní sídla v Dolním Rakousku. Narodil se jako šestý syn c. k. komořího Jana Adama Abensperg-Trauna (1761–1843) a jeho druhé manželky Marie Františky von Mesnil (1787–1865).[2] Studoval filozofii na univerzitě ve Vídni a v roce 1851 vstoupil do diplomatických služeb. Působil na nižších postech jako atašé v Petrohradě, Berlíně a Paříži, nakonec byl vyslaneckým radou v Drážďanech (1857–1861). V roce 1864 opustil diplomacii a začal se věnovat správě rodinných statků, souběžně se uplatňoval u císařského dvora. V roce 1867 byl povolán do panské sněmovny jako doživotní člen, v roce 1873 byl jmenován dědičným členem. Od roku 1869 zastával funkci vrchního ceremoniáře u císařského dvora ve Vídni, v letech 1874–1897 byl nejvyšším lovčím[3] a nakonec zastával funkci císařského nejvyššího komořího (1897–1904).[4] Byl též kurátorem Rakouského uměleckoprůmyslového muzea a z titulu svých funkcí u dvora pečoval o rozšiřování a inventarizaci císařských uměleckých sbírek.
V roce 1855 byl jmenován c. k. komořím[5] a v roce 1869 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[6] Během dlouholetého působení ve funkcích u císařského dvora získal řadu vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.[7]
Vlastnil několik velkostatků v Dolním Rakousku. Po otci byl dědicem fideikomisů Maissau, Rappottenstein, Bockfließ a Groß-Schweinbarth. Na velkostatcích bylo k dispozici několik hradů a zámků, hlavním rodovým sídlem byl zámek Maissau, který rodině patřil od poloviny 16. století. Ve Vídni Abenspergové pobývali v paláci v ulici Taubstummengasse 4 ve čtvrti Wieden. Hugo koupil v roce 1870 od státu za 700 00 zlatých velkostatek Wolkersdorf, zdejší zámek prodal v roce 1884 vídeňské spořitelně a později přešel do majetku města. Ke všem velkostatkům Abenspergů patřilo počátkem 20. století 7 000 hektarů půdy.[9]
V roce 1871 se oženil s hraběnkou Valentinou Esterházyovou (1849–1874) z významné uherské šlechty, dcerou Jiřího Esterházyho (1809–1856) a princezny Louise Rohanové (1824–1868).[10] Valentina byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[11] Z jejich manželství pocházel jediný syn Rudolf (21. 9. 1872 Vídeň – 27. 10. 1954 Vídeň),[12] po otci dědičný člen panské sněmovny a též poslanec dolnorakouského zemského sněmu,[13] od roku 1901 ženatý s hraběnkou Marií Josefínou, rozenou hraběnkou Podstatskou-Lichtenštejnovou (19. 3. 1878 Vídeň – 4. 4. 1966 Vídeň).
Jeho synovec Otto Abensperg-Traun (1848–1899) byl dlouholetým politikem v Dolních Rakousích a nakonec nejvyšším hofmistrem následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.