Hesensko-Darmstadtsko

; vlajka	; znak
Geografie	; Hesensko-Darmstadtsko (světle hnědá)
	; Hesensko-Darmstadtsko (světle hnědá)
Hlavní město	Darmstadt
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci
Jazyky	hesenská němčina
Náboženství	luteránské, reformované, římskokatolické, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	Svatá říše římská
Měna	německá marka
Vznik	1567 – vytvořeno
Zánik	1806 – povýšeno na velkovévodství; 1945
	Státní útvary a území
	Hesenské lankrabství
	Hesensko-Marbursko
	Vestfálské vévodství
	Přední Rakousy
	Hesenské velkovévodství
	Hesensko-Hombursko

Hesensko-Darmstadtsko (německy Hessen-Darmstadt) byl německý stát, který existoval od roku 1567 do roku 1806. Jednalo o lankrabství, v roce 1806 povýšeno na velkovévodství. Vzniklo roku 1567 rozdělením Hesenského lankrabství mezi syny lankraběte Filipa I., tzv. Horní Hesensko neboli Hesensko-Darmstadtsko získal nejmladší syn Jiří I. V roce 1806 bylo Napoleonem povýšeno na velkovévodství, jež se roku 1871 stalo spolkovým státem Německého císařství. Metropolí bylo město Darmstadt.

Stručná fakta

Zavřít

Vznik

Hesensko-Darmstadtsko vzniklo v roce 1567, kdy bylo po smrti hesenského lankraběte Filipa I. rozděleno Hesenské lankrabství mezi jeho čtyři syny a nejmladší Jiří I. získal jižní část jako lankrabství Hesensko-Darmstadtsko (nebo Hessen-Darmstadt).

Historický přehled

Lankrabství Hesensko-Kasselsko se rozšířilo v roce 1604, kdy Mořic, lankrabě Hesenska-Kasselska, zdědil Lankrabství Hesensko-Marburg od svého bezdětného strýce, Ludvíka IV. (1537-1604). To se však nelíbilo lankraběti Hesenska-Darmstadtska, spor navíc umocňovalo to, že v Hesensku-Kasselsku byli obyvatelé vyznáním kalvinisté, ale v Hesensku-Darmstandsku luteráni.

Díky reorganizaci německých států a německé mediatisaci roku 1806 bylo lankrabství Hesensko-Darmstandsko povýšeno na velkovévodství a lankrabě Ludvík X. byl povýšen na velkovévodu a stal se Ludvíkem I. Severněji ležící Hesensko-Kasselsko povýšil Napoleon v roce 1803 na říšské kurfiřtství.

Jako Hesensko-Darmstadtsko bývá označováno i Hesenské velkovévodství (a Porýnské) a jeho nástupce Lidový stát Hesensko.^[zdroj⁠?!]

Jiří I. (1567–1596), čtvrtý syn Filipa I. Hesenského
Ludvík V. (1596–1626)
Jiří II. (1626–1661)
Ludvík VI. (1661–1678), první syn
Ludvík VII. (1768–1678), druhý syn
Ernest Ludvík (1678–1739), jeho syn
Ludvík VIII. (1739–1768)
Ludvík IX. (1768–1790)
Ludvík X. (1790–1806), od roku 1806 velkovévoda Hesenský jako Ludvík I.

lankrabětský erb:
1642–1736
1736–1804
1804–1808

Po druhé světové válce bylo Hesensko jako spolková země obnoveno v historicky největším rozsahu 19. září 1945 jako země Velké Hesensko (německy Großhessen), sloučením většiny území bývalého Lidového státu Hesenska (bez území jeho provincie Rýnské Hesensko), většinou území bývalé pruské provincie Hesenska-Nasavska (asi polovina bývalého Nasavského vévodství, bývalé svobodné říšské město Frankfurt nad Mohanem, část lankrabství Hesensko-Homburska,Kurfiřtství Hesenského (Hesensko-Kaselsko) bez jeho bývalých okresů Panství Šmalkaldského a Hrabství Schaumburgu) a většinou území bývalého Svobodného státu Waldecku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hessen-Darmstadt na anglické Wikipedii.

Literatura

MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hesensko-darmstadtské lankrabství na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.