Grodno

Tento článek je o městě v Bělorusku. O hradu v polském Slezsku pojednává článek Grodno (hrad).

Grodno^[1] (bělorusky Гродна, Hrodna (v taraškevici Горадня, Horadňa); rusky Гродно; polsky Grodno; litevsky Gardinas; německy Garten) je historické město v západním Bělorusku, velmi blízko hranic s Polskem a nedaleko hranic s Litvou. Protéká jím řeka Němen. Je centrem Hrodenské oblasti a počtem obyvatel (361 115)^[2] se řadí na 5. místo v zemi. Mezi lety 1920/1921 a 1939 náleželo město Polsku; dodnes zde žije silná polská menšina (24,8 % obyvatel) a sídlí Svaz Poláků v Bělorusku. Grodno mělo od roku 1389 také početnou židovskou komunitu (roku 1788 zde byla vydána první hebrejská kniha na ruském území), která byla vyhlazena za druhé světové války.^[3]

Grodno Гродна (Hrodna)
Pohled na centrum města, v pozadí katedrála
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	53°40′ s. š., 23°49′ v. d.
Nadmořská výška	90–147 m n. m.
Časové pásmo	+3
Stát	Bělorusko Bělorusko
Oblast	Hrodenská
Rajón	Hrodenský
Hrodno
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	80 km²
Počet obyvatel	361 115 (2024)
Hustota zalidnění	4 513,9 obyv./km²
Etnické složení	Bělorusové, Poláci, Rusové
Náboženské složení	Pravoslaví, katolictví
Správa
Status	Město, oblastní centrum
Starosta	Alexander Antoněnko
Oficiální web	www.grodno.by
Telefonní předvolba	(+375) 15
PSČ	210xxx
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Město je poprvé připomínáno k roku 1128 v Pověsti dávných let, patřilo k nejvýznamnějším sídlům Černé Rusi. V lednu 1706 se konala bitva u Grodna, která byla součástí severní války. Po třetím rozdělení Polska v roce 1795 bylo Grodno začleněno do hranic carského Ruska a poslední polský král Stanisław August Poniatowski zde abdikoval.. V září 1939 zde proběhly boje mezi polskou a sovětskou armádou.^[4] Dominantou města je Báthoryho zámek, založený v 11. století a přestavěný v duchu italské renesance, v němž zasedal Sejm grodzieński a který slouží jako muzeum. Významnými památkami jsou také synagoga ze 16. století a římskokatolická katedrála sv. Františka Xaverského, vysvěcená roku 1705. Roku 1984 byla nad městem postavena 254 m vysoká televizní věž. Město je významným dopravním uzlem s velkým nádražím a letištěm, sídlí zde chemický kombinát Grodno Azot a továrna na cigarety Neman.

• 
  Báthoryho náměstí

Sport

• FK Neman Hrodna – fotbalový klub

Vzdělávání

• Univerzita Janka Kupaly, založená roku 1940

V kultuře

Uladzimir Karatkevič zasadil do Grodna děj svého historického románu Evangelium podle Jidáše aneb Druhý příchod Páně.

Osobnosti

• Zygmunt Wróblewski (1845–1888), chemik
• Léon Bakst (1866–1924), malíř
• Robert Wartenberg (1887–1956), neurolog
• Meyer Lansky (1902–1983), šéf organizovaného zločinu
• Ejtan Livni (1919–1991), politik
• Paul Baran (1926–2011), informatik
• Olga Korbutová (* 1955), gymnastka
• Igor Astapkovič (* 1963), atlet
• Valerij Levoněvskij (* 1963), politik
• Janina Karolčiková (* 1976), atletka
• Svatý Kazimír

Partnerská města

• Limoges, Francie (1978)
• Minden, Německo (1991)
• Druskininkai, Litva (2001)
• Chimki, Rusko (2005)
• Dzeržinsk, Rusko (2005)
• Vologda, Rusko (2007)
• Lazdijai, Litva (2008)
• Čeboksary, Rusko (2009)
• Alytus, Litva (2009)
• Aškelon, Izrael (2011)
• Kraljevo, Srbsko (2012)
• Tambov, Rusko (2015)
• Uchta, Rusko (2017)
• Južno-Sachalinsk, Rusko (2022)