Uchta (město)
sídlo v Komské republice v Rusku From Wikipedia, the free encyclopedia
Uchta (rusky Ухта́, komijsky Уква – Ukva) je průmyslové město republikového významu v Komiské republice v Ruské federaci. Leží na kopcovitých březích Uchty a jejího přítoku Čibju v povodí Pečory.
| Uchta Ухта/Уква | |
|---|---|
 Pohled na město z hory Vetlosjan | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 63°34′ s. š., 53°42′ v. d. |
| Nadmořská výška | 89[1] m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[2] |
| Stát | Rusko |
| Federální okruh | Severozápadní |
| Republika | Komi |
 Republika Komi na mapě Ruska | |
 Uchta | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13 200 km² |
| Počet obyvatel | 99 642 (2010[3] ▼) |
| Hustota zalidnění | 7,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1929 |
| Oficiální web | ухта |
| Telefonní předvolba | (+7)82147 |
| PSČ | 169300–169319 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Sídlo vzniklo v roce 1931 jako vesnice Čibju, městem se stalo v roce 1943. Počet obyvatel postupně rostl (1939 - 3000), (1959 - 36 000), (1970 - 63 000), (1976 - 78 000).[4]
Rodáci
- Arsen Pavlov zvaný "Motorola" (*1983, †2016), ruský občan bojující za separatisty na východní Ukrajině, velitel batalionu Sparta
- Julija Olegovna Samojlovová (*1989), zpěvačka
Průmysl
Ve městě se nachází železniční stanice na trati Kotlas - Vorkuta. Rozvoj zdejšího průmyslu souvisí s ropnými vrty, které zde vznikly v polovině 19. století a byly tak mezi prvními v Rusku. Ropa a zemní plyn se zde těží i ve 21. století, část ropy je zpracována v místních rafinériích, většina je ovšem odvedena ropovody do rafinérií v Petrohradě a v Moskvě. Rozvoj města ve 40. a 50. letech byl proveden za pomoci nuceně pracujících politických vězňů.
Partnerská města
Narjan-Mar, Rusko
Grodno, Bělorusko (2017)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.