Eduard Bass

Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt (1. ledna 1888 Praha-Malá Strana^[2] – 2. října 1946 Praha), byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Proslul zejména knihami Klapzubova jedenáctka a Cirkus Humberto.^[3]

Eduard Bass
Eduard Bass
Rodné jméno	Eduard Schmidt
Narození	1. ledna 1888 Praha-Malá Strana Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. října 1946 (ve věku 58 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov[1]
Pseudonym	Eduard Bass, Ali Baba, Big Ben, Ant. Hrbek Josef Kokeš, Jan Louda Jakub Pastyřík, Fridolín Šejnoha
Povolání	spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař, kabaretiér
Národnost	česká
Vzdělání	reálné gymnázium
Období	1910–1946
Žánr	román, fejeton, skeč
Významná díla	Cirkus Humberto, Klapzubova jedenáctka
Manžel(ka)	Táňa Kryková
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reliéf na pamětní desce na Jiráskově náměstí v Praze

Hrob Eduarda Basse na Vyšehradském hřbitově

Životopis

Narodil se jako starší ze dvou přeživších dětí malostranského kartáčníka Václava Schmidta (* 1859) a jeho manželky Emilie rozené Hoffmannové (* 1858)^[4]. V roce 1905 odmaturoval v Praze na staroměstské reálce, v letech 1905-1906 se vyučil se v kartáčnickém závodě svého otce a po ročním pobytu ve švýcarském Curychu a hlavně v Mnichově pracoval jako obchodní zástupce otcovy firmy^[5]. Od roku 1910 vystupoval jako herec, recitátor a zpěvák v Schöblově kabaretu U Bílé labutě Na Poříčí. Protože tam již vystupoval F. L. Šmíd, byl mu – prý pro jeho hluboký hlas zvolen pseudonym Bas, později Bass. Stýkal se s literáty kolem M. Káchy, kavárny Union a s výtvarníky V. H. Brunnerem, Z. Kratochvílem a Josefem Ladou. Po konferování českého programu v Lucerně v roce 1912 začal od podzimu 1913 soustavně vystupovat v literárním kabaretu Červená sedma, pro který také psal či upravoval různé texty. V letech 1914–1917 sloužil ve vojenské nemocnici na Hradčanech, odkud byl uvolňován na vystoupení, a před koncem války byl z armády propuštěn. V letech 1916–1917 již byl ředitelem kabaretu Rokoko a v letech 1918–1920 ředitelem kabaretu Červená sedma; zde se seznámil s herečkou Táňou Krykovou, se kterou se oženil. V letech 1920–1942 pracoval jako novinář, redaktor Lidových novin. V době od května 1933 do 31. prosince 1938 byl jejich šéfredaktorem. Prošel všemi rubrikami. V letech 1926–1930 byl také šéfredaktorem časopisu Světozor. Spolupracoval s několika satirickými časopisy a spolu s několika karikaturisty vydával Letáky.

Působil jako fejetonista, reportér, soudničkář a divadelní kritik. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. Užíval několik pseudonymů, například v kreslených vtipech D. Salaba pro dvojici s Josefem Ladou a B+B ve dvojici s Františkem Bidlem.

Bydlel zprvu v Podskalí v Dřevné ulici čp. 1404/II^[6], naposledy a nejdéle v domě na nároží Jiráskova náměstí a horní Podskalské ulice 19 (později přejmenované na Gorazdovu), v bytě, který po jeho smrti užívala rodina spisovatele Jana Drdy. Oba mají na fasádě pamětní desku.

Citát

A takový generálbass byl v Červené sedmě Eduard Bass, který byl tvůrcem literárního a zvláště politického charakteru jejího programu. A byl to skutečně generál Bass, který Sedmě velel a vedl ji nejprve vedle Červeného a pak sám až do svého odchodu. Jeho autorita byla většinou uznávána, i když se někdy sedmičkářům zajídala… Když pak převzal funkci ředitelskou v Sedmě, proměnil se v důstojného obřadníka, vrátil se do své ředitelské role, kterou před tím v Rokoku svého času zastával.

Jiří Červený^[7]

Dílo

• Pegas k drožce připřažený (1916)
• Jak se dělá kabaret? (1917) ^[8]
• Náhrdelník: Detektivní komedie o jednom aktu (1917)
• Fanynka a jiné humoresky (1917)
• Letáky, 1917–19 (1920)
• Letohrádek Jeho Milosti a 20 jiných humoresek z vojny vojenské a občanské (1921)
• Případ čísla 128 a jiné historky (1921)
• Klapzubova jedenáctka (1922) – příběh otce, který má jedenáct synů, ze kterých vytvoří profesionální, neporazitelný fotbalový tým. Bass se zde humornou formou zamýšlí i nad etikou a profesionalitou sportu. Roku 1938 natočil na motivy tohoto románu Ladislav Brom stejnojmenný film a v roce 1968 Eduard Hofman stejnojmenný televizní seriál. ^[9]
• Potulky pražského reportéra (1929) ^[10]
• Šest děvčat Williamsonových a jiné historky (1930)
• To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil (1930)
• Umělci, mecenáši a jiná čeládka (1930)
• Holandský deníček (1930) ^[11]
• Divoký život Alexandra Staviského (1934), první literatura faktu
• Čtení o roce osmačtyřicátém (1940) ^[12]
• Potulky starou Prahou – vycházelo v letech 1921 až 1941
• Cirkus Humberto (1941) – román byl zamýšlen jako povzbuzení českého národa, vyzdvihovány jsou spravedlnost, přímost, ctižádost, … Bass zde na pozadí cirkusu sleduje tři generace cirkusáků. Ústřední postavou je Vašek Karas, syn šumavského zedníka, který odejde k cirkusu, nakonec se ožení s dcerou ředitele a sám se později stane ředitelem cirkusu, předtím však vystřídá mnoho různých profesí u cirkusu. V roce 1988 natočil režisér František Filip stejnojmenný televizní seriál na motivy toho románu. ^[13]
• Lidé z maringotek (1942) – soubor povídek z cirkusového prostředí. Tzv. cirkusový dekameron. V roce 1966 vznikl stejnojmenný film. ^[14]
• Pod kohoutkem svatovítským (1942) – výbor z povídek
• Kázáníčka (1946)

Posmrtně

• Křižovatka u Prašné brány (1947)
• Povídky (1956)
• Rozhlásky (1957)
• Na lodi za pohádkou (1957)
• Pražské a jiné historie (1968)
• Kukátko (1970) – obsahuje oddíly Rozmarná vyprávění, Kukátko, Staropražské motivy
• Postavy a siluety (1971)
• Moje kronika (1985) – životopisná koláž z pozůstalosti
• Malá skleněná gilotinka (1999)
• Po stopách broumovských medvědů (1992)
• Koráb pohádek (2015)

Filmové a televizní adaptace

• Klapzubova XI. (1938), český film, režie Ladislav Brom, v hlavních rolích Theodor Pištěk, Antonie Nedošinská, Fanda Mrázek, Raoul Schránil a další.
• Lidé z maringotek (1966), český film, režie Martin Frič, v hlavních rolích Jozef Kroner, Jan Tříska, Emília Vášáryová, Martin Růžek, Dana Medřická a další.
• Klapzubova jedenáctka (1968), český televizní seriál, režie Eduard Hofman, v hlavních rolích Jiří Sovák, Vlasta Chramostová, Josef Hlinomaz, Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Peter Ustinov, Jan Werich a další.
• Cirkus Humberto (1988), česko-německý televizní seriál, režie František Filip, v hlavních rolích Martin Růžek, Dagmar Veškrnová, Radoslav Brzobohatý, Jaromír Hanzlík, Werner Possardt a další.