Zpěvák

Zpěvák či pěvec je múzický umělec, který zpívá, hlasem interpretuje melodii a většinou i text. Širší význam slova má pojem vokalista. Takto označovaný hudebník může interpretovat i nemelodické zvuky.

Zpěvačka

Pod pojmem pěvec/pěvkyně se všeobecně rozumí vokální umělec/umělkyně interpretující vážnou (klasickou) hudbu, jako jsou opery, oratoria, písně (z oblasti vážné hudby) a jiné.

Dějiny

Zpěváci v historii plnili nejen roli uměleckou, ale také (zejména) roli zábavní. O existenci a společenské úloze zpěváků – zvaných aiodos – informují již nejstarší literární prameny z doby antického Řecka (Ilias a Odysseia). V řecké mytologii byla jejich patronkou Múza Euterpé. Ve středověku byli šiřiteli kultury a zpráv.^[1] Např. v tzv. jarmarečních či kramářských písních vyprávěli skutečné příběhy a události.^[2] Jejich písně byly a jsou obrazem jazykové kultury společnosti.

Zpěvačka, olejomalba z roku 1973, autor Jiří Sopko.

Typologie

Klasické dělení podle hlasů

Související informace naleznete také v článku Druhy hlasů.

• mužské hlasy
  • kontratenor – mužský hlas zpívající zvláštní technikou, zvukem je podobný falzetu, vyšší než tenor
  • tenor – vysoko položený mužský hlas
  • barytenor – položený mezi tenorem a barytonem
  • baryton – střední mužský hlas
  • basbaryton – mužský hlas položený mezi basem a barytonem
  • bas – nejnižší mužský hlas
• ženské hlasy
  • soprán – nejvyšší ženský hlas
  • mezzosoprán – střední ženský hlas
  • alt – nejnižší ženský hlas
  • kontraalt – výrazně nízký alt

Nonartificiální zpěváci

Zatímco členění hlasů v operním zpěvu je historicky ustálené a kodifikované, v oblasti nonartificiální hudby (neumělecké; popové, jazzové, rockové) je členění mnohem volnější. K označením hlasů používaným hudebními kritiky patří např. „rockový chraplák“, „hardrockový ječák“, „popová kantiléna“. Zařazení zpěváka se děje obvykle podle žánru ve snaze o nalezení společných rysů jinak individuálního pěveckého projevu. Zatímco v současné „vážné“ hudbě existuje snaha o minimální zásahy do autorova díla, v populární hudbě se skladby mnohem více přizpůsobují konkrétnímu projevu zpěváka pomocí aranže.^[3]

Popularita a soutěže zpěváků

Obliba zpěváků a zpěvaček populární hudby se projevuje v jejich umístění v různých anketách. V Československu, resp. v Česku je známá od roku 1971 anketa Zlatý slavík.^[4], resp. Český slavík ^[5] V těchto anketách fanoušci hodnotí jak písně, tak zpěváky a zpěvačky. Mnozí zpěváci se zúčastňují prestižních soutěží před odbornou porotou za účasti publika a často i televize. Příkladem byla Bratislavská lyra, v novodobé historii jsou to Česko zpívá či Česko Slovensko hledá SuperStar. Obdobné soutěže a ankety byly a jsou běžné v mnoha státech světa. ^[6] Známá je soutěž Eurovision Song Contest.

Zastupování zpěváků

Většina kvalitních zpěváků byla i je zastoupena některou z řady agentur, s nimiž uzavírají smlouvu. Ty jim sjednávají podmínky, za nichž vystupují na koncertech.